Nerušit, medituji…

Opravdu byste měla. Když máte pocit, že vám vaše rodina přerůstá přes hlavu a vůbec nic nestíháte. V okamžiku, kdy vás ze stresu bolí celé tělo, byste se měla zklidnit a soustředit jenom na sebe.
Nerušit, medituji…
29.7.2011 8:00 |

Meditace možná zní jako něco, čemu se věnovat nechcete, ale třeba byste měla. Jestli chodíte na jógu, tai-či nebo se zajímáte o jiná východní učení, nejspíš jste se již s tímto pojmem i procesem samotným setkala. Pokud ne, měla byste se ho naučit i tak. Třeba ne kvůli víře, ale proto, že vaše duše potřebuje restartovat, ve všednodenním shonu marně hledáte odpovědi na otázky, které vás trápí, nebo se potřebujete naladit do pohody.

Nepřítel stres

Máte malé děti a jste ve stresu. Chcete být dokonalou matkou, výkonnou hospodyní, milenkou svého muže, možná při tom všem ještě pracujete a snažíte se rozvíjet i svůj profesní život. Večer, když ulehnete do postele, vám bzučí v hlavě jako v úle a vůbec nemůžete usnout. Následně vás začnou bolet záda, můžete mít křeče v nohou a podobně. Potlačovaný stres způsobuje velkou většinu zdravotních problémů, k tomu se už přiklánějí i západní medicínu vyznávající lékaři.

Způsobuje nejen to, že vás bolí duše, ale i tělo. A přitom existuje poměrně jednoduchá metoda, jak se napětí zbavit. Relaxujte podle jasně daných pravidel a uvidíte, že odpočinek na úrovni jednoduché meditace vám dobije baterky mnohem efektivněji než rychlá káva u kuchyňské linky mezi povinnostmi v domácnosti a výpravou na celodenní výlet s dětmi.

Hlavní je technika

Těch je mnoho, vy si ale můžete z pestré nabídky „vyzobat“ přesně to, co vám bude vyhovovat, u čeho se budete cítit dobře, a především, co vás bude bavit. Stále se objevují nové techniky, takže nikdo nemůže říct, že zrovna ten váš způsob meditace není správný. Je, jen o něm svět ještě neví. Nenechte se odradit a hledejte, jak se relaxuje co nejlépe. Později pak můžete dechová cvičení při meditaci spojit například s cvičením. Věděla jste například, že o tai-či se říká, že je to meditace v pohybu?

Jak na věc?

Neměla byste a ani nemůžete relaxovat v okamžiku, kdy se děti perou, hrozí jim nějaké nebezpečí, a když víte, že nejste v tom správném rozpoložení. Meditovat byste měla pouze v okamžicích, kdy víte, že vás nikdo nebude vyrušovat a opravdu budete mít chvilku sama pro sebe.

Pošlete děti s tatínkem na procházku, uvařte si oblíbený čaj, najděte si prostorné místo a hlavně – zakažte si myšlenky na to, že vám doma stojí práce. No a co. Ona nemá nožičky a nikam neuteče. Vypněte mobilní telefon, nemyslete na Facebook ani na to, komu dlužíte jakou odpověď. Naučte se být se sebou chvíli sama. A máte hotový první krok.

Kdy a jak?

Ideální je ráno nebo soumrak. Nemusí být ale pravidlem. Klidně se můžete naučit relaxovat v době, kdy vaše dítě po obědě spí. Pohodlně si sedněte. Doporučená je poloha lotosového květu, tedy sed na zkřížených nohou. Mějte srovnanou páteř, nehrbte se a zvedněte hlavu. Pokud se takto neuvolníte, můžete klidně ležet na zádech, mělo by to ale být na tvrdší podložce, nikoli v posteli. Až zaujmete správnou pozici, začněte s relaxací. Můžete si vyzkoušet postupný pocit uvolnění, takže se soustřeďte na to, že každý centimetr vašeho těla odpočívá. Zbavte se napětí.

Co je to mantra?

Možná si jednu mantru občas opakujete stejně jako já: „Chci, aby byl večer a moje děti už spaly.“ To v okamžiku, kdy jsou opravdu nesnesitelné :-) Jenže to asi není to pravé, co byste jako mantru používat měla. Můžete si buď vymyslet vlastní, nebo převzít takovou, která se vám bude líbit. Klidně si stále dokola opakujte vyznání lásky, které vám váš muž kdysi řekl, opravdu cokoli vás napadne. Nejprve zvolená slova opakujte nahlas, později stačí v duchu.

Soustřeďte se na svůj dech, postupně ho zklidňujte. Klidné dýchání a uklidněná mysl je prvním základem úspěšné relaxace během meditace. Jestli chcete, zapalte si svíčku, její plamen vám také pomůže se zklidnit, nebo vonnou tyčinku, jejíž aroma máte ráda a připomíná vám hezké chvilky. Během samotné meditace nechte v hlavě volně plynout myšlenky tak, že se nebudete snažit je ovlivnit, zapudit nebo se nad nějakou z nich na delší dobu zastavit. I kdyby se vám zdálo, že se nic neděje, nechte svou mysl plynout a odpočívejte.

Meditace totiž nikdy není náhlá, je pozvolná. Pozorujte se a snažte se uvědomit si její účinky. Pozvolné, psychické i fyzické. Vaše meditace by měla trvat přibližně třicet až šedesát minut. Poté se pomalu vraťte do běžného provozu a věnujte se dál svým povinnostem. Měla byste se cítit klidnější, odpočinutá a bez stresu. Pokud byste si nevěděla rady, a přesto chtěla takovouto relaxaci zkusit, pátrejte na internetu. Meditačních technik tam najdete spoustu. Výše uvedená je skutečně ta nejelementárnější.

Jak medituje Pavlína?
Naše terapeutka kraniosakrální biodynamiky se svěřila se svými pocity

Tak se mi to opět podařilo a moje holčičky se po intenzivním houpání v kočárku propadly do poledního spánku. Mám teď úžasnou hodinu jen sama pro sebe a už se těším, jak nějakou část věnuji meditaci a výkladu andělských karet. Je to chvíle, které bych se nerada vzdala, naplňuje mě totiž radostí, klidem a elánem nezbytným pro zvládnutí odpoledne a večera se svými rozkošnými, ale občas pěkně náročnými dvojčaty.

Pokaždé si vychutnávám ten okamžik, kdy položím deku na voňavou trávu, sednu si do lotosového květu, nechám sluníčko, aby svými paprsky prostoupilo mé tělo, a zároveň prociťuji nejkrásnější relaxační hudbu v podobě ptačího cvrlikání. Několikrát se zhluboka nadechnu a vydechnu, cítím, jak se mé tělo zklidňuje a dech prohlubuje.

Myšlenky postupně odplouvají, až dojde ke známému NIC. Pak se má duše začne rozpínat, překonává hranice těla a já začínám vnímat, jak neskutečně lehká a svobodná jsem. Realita všedního života je mi vzdálená na míle. V tomto úžasném tichu se stávám pozorovatelem svého nesmírně bohatého nitra, plného příběhů velmi vzdálených, nacházím řešení, pochopení a porozumění svých problémů s neuvěřitelnou jistotou.

Mohu se alespoň na okamžik dotknout moudrosti, která v nás je, a pocítit bezpečné přijetí a splynutí s láskyplnou náručí vesmíru. A pak se pomalu vracím naplněná sílou a vůlí bojovat s nicotnými starostmi a chmurami. Poděkuji za tyto nádherné chvilky, za pokojný spánek svých dětí, bezstarostné probuzení modrých očí, zdraví a „samozřejmost“, že tady jsem, pro sebe, svoji milující rodinu, své úžasné přátele, pro život, který mohu žít.

Autor článku: Klára Kotábová, Pavlína Rasochová
Zdroj: Maminka

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění