Padouch 007 Javier Bardem: Prvního zabijáka jsem hrál už na začátku kariéry

Po premiéře zatím poslední bondovky Skyfall si značnou pozornost vydobyl nejen Daniel Craig, ale také agentův úhlavní nepřítel v podání Javiera Bardema, kterého fanoušci kvůli roli v bondovce Skyfall označují za nejlepšího padoucha ze série o agentovi 007 v celé její padesátileté historii! Hlavní zápornou postavu Raoula Silvy vskutku netradičně: nikoli jako bondovsky standardního masochistického trýznitele, ale jako rozšafného gaye, který místo revolveru Bonda ohrožuje lascivním pohlazením po holé hrudi...
27.12.2012 8:00 |

O Bardemovi se tvrdívá, že je přímým pokračovatelem hollywoodských superherců v čele s Marlonem Brandem, Jackem Nicholsonem, Robertem De Nirem a Al Pacinem. Na svém kontě má Oscara plus několik nominací, Zlatý glóbus, cenu BAFTA a mnoho dalších ocenění.

OBRAZEM: Javier Bardem
Fotogalerie

Co vás přimělo vzít roli padoucha v Bondovi? Jako jediný z herců jste prý otálel...

Vždycky se všechno točí kolem podoby scénáře. Už při letmém pohledu mi bylo jasné, že tenhle film má opravdu neskutečný drajv. Od scénáře k Bondovi máte samozřejmě jistá očekávání, ale tento byl výjimečný. Pečlivě jsem ho prostudoval a zalíbil se mi. Setkali jsme se následně s režisérem Samem Mendesem, abychom probrali naše myšlenky a pojetí. Samův pohled mi připadal úžasný, na Bonda neotřelý a vlastně svým způsobem statečný. A taky mě seznámil s dalšími herci. Vedle Daniela tam byla Judi Dench a Ralph Fiennes. Dál už nebylo o čem přemýšlet!

Byla fyzická průprava hodně náročná?

Ani ne. Jen jsem trošku přidal v posilovně, kam chodím běžně, takže mi to nijak nenarušilo denní režim. Jedl jsem hodně bílého masa a ryby na grilu. Naprosto v pohodě.

A co kaskadérské kousky?

Zastávám názor, že akční scény mají dělat profesionální kaskadéři, nikoli nezkušení herci. Kaskadéři jsou machři, občas se vám z těch kousků zastavuje dech. Jenže pak sledujete Daniela, který většinu akčních
scén nadšeně zastane sám. Často jsou životu nebezpečné, ale Daniel svým rolím podřizuje vše.

Kdo vás pro roli padoucha Silvy inspiroval?

Sam měl nějaké nápady na Silvovu fyzickou stránku, inspiroval se i u veřejně známých lidí, nerad bych je však jmenoval. Z těchto nápadů se nakonec utvořil takový mix, který nám dával největší smysl. Základem bylo, aby moje postava své protivníky co nejvíc znepokojovala. Aby nevěděli, co si o mně mají myslet.

V bondovce Skyfall V bondovce Skyfall

Prý si vás vyžádal sám Daniel Craig?

Před pár roky jsme se potkali na jednom soukromém večírku, do té doby jsme se neznali. Ale dali jsme se do řeči a na konci našeho rozhovoru se mě Daniel zeptal, zda bych o takovou roli neměl zájem. Říkal jsem
si, že by to bylo úžasné, ale než se mi do ruky skutečně dostal scénář, na všechno jsem zapomněl.

Čím vás postava Silvy zaujala?

Třeba jak ohromně to umí s počítači a novými technologiemi. To je něco, čemu absolutně nerozumím. Odeslání e-mailu s přílohou se u mě rovná kvantové fyzice. Vím, že to je špatně, je třeba jít s dobou a takovéhle věci se naučit. Ale raději píšu klasické poštovní dopisy. A dělá mi radost, když nějaký i dostanu. To už se tak často neděje.

Jste fanouškem bondovek od dětství?

Jasně. Myslím, že když mi bylo tak dvanáct, viděl jsem je všechny. Ve Španělsku je Bond neskutečně populární. Ale nějaká nostalgie určitě nebyla hlavním důvodem, proč jsem roli přijal. Zásadní u mě byla kvalita scénáře.

Vzpomenete si, kterou bondovku jste viděl jako první?

Byl to Moonraker z roku 1979 s Rogerem Moorem. Roger byl skvělý, ale ještě víc mě nadchnul záporák, který se jmenoval Jaws. Hrál ho neodolatelný obr Richard Kiel. Jaws je parádní filmový padouch a navzdory tomu, jak vypadal, mu Kiel přidal tolik lidskosti, šarmu a vtipu.

Máte v rodině ještě nějakého rovnocenného fanouška Bonda?

U nás v rodině je jasně největším fanouškem Bonda můj starší brácha. Pro něj to byla ohromná událost. V našich dětských hrách byl skoro vždycky za Bonda on. Já byl spíš Luke Skywalker.

Vzal jste ho na natáčení?

Jasně. Ale bylo to takové zvláštní. Brácha je velmi úspěšným hercem a moc dobře ví, jak takové natáčení probíhá. Ale přibral s sebou ještě kupu našich kamarádů, kteří byli z průběhu natáčení trošku rozčarovaní. Asi si mysleli, že během jediného dne uvidí celého Bonda od začátku do konce. Půl dne zírali
na natáčení scény, která se opakovala pořád dokola. A pak mi říkali: „Javiere, co je to za šílenou nudu?“ A já jim odpovídal: „Chlapi, tohle je filmové natáčení. Takhle to prostě celé funguje.“

Plakát k filmu Skyfall Plakát k filmu Skyfall

Potkal jste se někdy s nějakým hercem, který Bonda ztvárňoval?

Ne. Jen jsem před pár roky zahlédl Pierce Brosnana na koncertě Rogera Waterse v Londýně, kdy jel světové turné s The Wall. Tancoval jako šílenec, já taky a v euforii jsme na sebe zamávali. Pierce má výtečný hudební vkus!

V minulosti jste párkrát zabijáka hrál, chtělo se vám zase vůbec do role bondovského padoucha?

Opět musím zmínit kvalitu scénáře, která byla rozhodující. Podívejte, živím se jako herec pětadvacet let, takže jsem na pár vyloženě záporných rolí již narazil. Prvního zabijáka jsem ztvárnil na začátku kariéry
v jednom španělském dramatu, ale poté až o mnoho let později ve filmu Tahle země není pro starý od bratří Coenů. Každý můj padouch byl však úplně odlišný. V Tahle země není pro starý nebyl nelítostný Anton Chigurh ani skutečným člověkem jako spíše živým symbolem zla. Ve Skyfallu ztvárňuji zlého člověka, který má své jasně dané cíle a ohromnou ctižádost jich dosáhnout. Takže tyto postavy ani nelze srovnávat.

Snad jen v tom, že obě měly dost bizarní účes…

To je fakt. Ale s tím já vážně nemám nic společného. Odbarvený blondýn ve Skyfall nebyl úplně můj nápad. Ani bizarní Chigurhova patka v Tahle země není pro starý nepochází z mojí hlavy.

Řada herců odmítá hrát role, kde nevypadají atraktivně…

Naprosto rozumím, že některým hercům se do toho nechce, podle mě je to ale chyba. Ne vždycky postava vyžaduje zásadní fyzickou proměnu, ale často tím získává kýžený třetí rozměrJsou i tací herci, kteří proměnu kvůli postavě dohánějí až do extrémů. Zhubnout anebo přibrat třicet kilo mě tedy moc neláká, taky mi už není dvacet a tělo potřebuje delší regeneraci. Ale na druhé straně: pokud to postavě tak významně prospěje? Leckdy si v maskérně užijete i spoustu legrace.

Pokračování rozhovoru najdete ZDE

Autor článku: Jamie O’Shea
Zdroj: Formen

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění