Pálení čarodějnic - tradiční svátek s pohanským původem

Za několik dní oslavíme další jarní svátky – 30. duben a 1. květen. Tyto dva svátky mají přímo čarodějnou příchuť a mystický základ. Ti starší pamatují poslední dubnový den jako pálení čarodějnic, v mnohých oblastech se tento zvyk udržel dodnes a ti mladší zřejmě chodili pálit Mírové ohně...
Pálení čarodějnic - tradiční svátek s pohanským původem
29.4.2012 8:00 |

Pálení čarodějnic je starý keltský svátek, který se i přes veškeré úsilí církve a později i komunistického režimu nepodařilo vymýtit. Tak mu byly alespoň neúspěšně přiřazeny Mírové ohně, i když původní svátek s upevňováním míru neměl nic společného.

Byl oslavou plodnosti a jara, obřadem, který měl zajistit po celý rok blahobyt. Byl to konec času strádání, dobytek se začal vyhánět na pastvy a očistný oheň spaloval všechny temné síly a zaháněl je to uzavřených koutů.

Ještě naposledy se mohla vzedmout vlna temnoty a zla, než byla po zbytek roku uvězněna. Proto je také tato noc oslavou čarodějnic, které se slétaly na sabat a každý, kdo jim zkřížil cestu, si nebyl jistý svým životem.

Zářící keltský oheň

Slovo Bel – tine v překladu znamená zářící oheň nebo oheň boha Belena, což byl keltský bůh Slunce. Ohně byly ochranou proti temnotě a silám zla. Každý, kdo přeskočil přes oheň, se tak očistil a posílil své tělo proti nemocem. Zlo bylo přemoženo, vzrůstala moc elfů a skřítků, která byla nejsilnější o letním slunovratu.

Je to čas magie, ale každý, kdo by chtěl nějakým způsobem pokoušet neviditelné síly, by si měl napřed uvědomit, že lehce může tuto noc podlehnout právě negativním vlivům a stát se obětí černé magie. Je vhodné zakládat lesní nebo zahradní svatyně, odměnit strážce domu a konat rituály zaměřené na krásnou budoucnost. Kdo chce uctít pohanské bohy, měl by do ohně vlít nebo vhodit úlitbu v podobě medu, čerstvého mléka nebo oříšků.

Po divokém reji a rituální očistě ohněm se protančíme do prvního májového dne měsíce lásky. Před domy svobodných děvčat se vztyčují májky v podobě opentlené a ozdobené břízky, které symbolizují spojení nebe a země.

Už v noci z 30. na 1. mohli milenecké páry za keltských časů mizet v houští a hájcích, aniž by po nich kdokoliv pátral nebo jim to zakazoval. Noc lásky měla zajistit plodnost země a bohatou úrodu. Také se otvíraly poklady, každý, kdo měl u sebe květ kapradí, měl naději, že narazí na poklad viditelný jen pro něho a jen o této mystické noci.

Vhodné bylo mít u květu také svěcenou křídu na ochranu před temnými silami. Nejen svobodná děvčata, ale všechny ženy měly být políbené pod rozkvetlou třešní, aby byly stále krásné, a pokud by to nevyšlo – stačí si první květnové ráno umýt tvář v rose, to zajistí krásu po celý rok.

A pokud máte nějaké přání, po kterém toužíte, najděte nejbližší menhir, vyslovte svou prosbu a přání se splní. Ať už oslavíte jarní svátky jakýmkoliv způsobem, nezapomeňte, že přišel čas veselení a radosti. Všechno zlé a temné je pryč, nadešel sluneční čas světla a tepla. Vzrůstají ochranné magické síly, které slouží a pomáhají každému člověku. Je jen na vás, jak jich využijete.

Odborná spolupráce: www.vestenionline.cz

Autor článku: Alena Horáková
Zdroj: Věštěníonline.cz

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění