Rady a postřehy známých osobností

Míváte pocit, že si s některými životními situacemi nevíte rady? Řešíte momentálně problém, který se vám zdá nezvládnutelný? Potřebovali byste si utřídit myšlenky v hlavě? I tento měsíc jsme oslovili několik zajímavých osobností, aby se s vámi podělily o své postřehy a názory na život. Možná pro vás bude právě jejich pohled inspirativní.
Rady a postřehy známých osobností
25.5.2015 17:00 |

IVAN HLAS

zpěvák

Už od dětství vím, že na všechny problémy je nejlepší spánek. Ale také dobře vím, že čím nám problém připadá větší, tím více se spánek vzdaluje. Důležité je dostat se do určitého časového nadhledu. Co asi budu říkat té události, která mě trápí, za rok? Za pět nebo deset let? Nebo si představit podobného chlapíka se stejným břemenem někdy v minulosti. A trochu si s tím v hlavě pohrát.

Kde jsou teď jejich obrovské problémy? Určitě jim tehdy připadaly stejné. Při téhle hře se dá krásně a nenápadně usnout. A když to pořád nejde, nacvičil jsem další variantu. Představím si sebe, kompletně, se vším špatným a dobrým ve mně i kolem mě, a k tomu vesmír. Porovnání s nekonečnem značně osvobozuje. Vím, že na některé těžké problémy tato metoda nemusí platit, ale na většinu běžných zabírá.

JITKA ČVANČAROVÁ

herečka

Už dávno jsem se naučila říkat pravdu, a to i těm nejbližším. To je nesmírně osvobozující, i když dost těžké. Ruku v ruce s tím jde také to, že musíte umět přijímat pravdu od druhých. Bylo by dobré, kdyby to tak kolem mě dělali všichni. Takové rozhovory pak mohou být cenné, svobodné, otevřené. Ale takových lidí je málo. Všímám si, že jsou mnozí hodně překvapeni, když slyší pravdu, obzvlášť takovou, kterou nechtějí slyšet. Dnes už se nesnažím to, co chci říct, nějak zaonačit, aby to znělo lépe.

ALENA JEŽKOVÁ

spisovatelka

Posledních pár let trávím hodně času v klášterním prostředí. Nejcennější, co jsem si odtud odnesla, je princip nerozlišování. Se stejnou pozorností, s jakou je sloužena bohoslužba, se tu vaří klášterní oběd. Mentálně postižený člověk či bezdomovec je vítán stejně vřele jako vysoce postavená návštěva. Samozřejmě, různé věci si žádají své, ale ke každé činnosti nebo lidské bytosti se tu přistupuje nezávisle na hierarchii hodnot či společenském postavení. Pokaždé soustředěně, důstojně, a hlavně s láskou. Zkuste se tím ve svém životě inspirovat.

PAVEL KOŽÍŠEK

iluzionista

Divák často hledá v principu kouzelnického triku něco strašně složitého, ale spousta kouzel je opravdu na jednoduché bázi. Jednou jsem slyšel, jak se po představení bavili dva vzdělaní pánové, kteří rozebírali technické varianty toho, jak jsem nějaké kouzlo udělal. Potom přišel malý, pětiletý kluk, zatahal mě za rukáv a řekl: „Hele, strejdo, tys to udělal takhle a takhle, viď?“ No a mně spadla brada, protože ten pětiletý kluk naprosto přesně dešifroval princip kouzla, protože ještě nebyl poznamenán školními znalostmi přírodních zákonů a dalších záležitostí. Takže na to šel dětským rozumem a opravdu dostal ty dva mimořádně vzdělané pány. Zkrátka v jednoduchosti je krása a někdy to nejjednodušší řešení je ve finále nejlepší.


Článek vyšel v časopise Moje psychologie.

Autor článku: Andrea Votrubová
Zdroj: časopis Moje Psychologie

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění