Tereza Vrchlavská: Musím být stále on-line

Starat se o public relations luxusního hotelu neznamená chůzi po tlustých kobercích a popíjení šampaňského v lobby, ale dokonalou znalost provozu a všech hotelových profesí. To dobře ví i Tereza Vrchlavská, která dnes pracuje jako PR manažerka pětihvězdičkového hotelu The Augustin Prague na Malé Straně.
Tereza Vrchlavská: Musím být stále on-line
25.8.2014 17:00 |

Kdy mě poprvé napadlo, že budu dělat to, co dělám?

„Asi to ve mně bylo odmalička. Vždy mě bavilo návštěvě uvařit kafe a nakrájet buchtu,“ říká Tereza Vrchlavská.

Co jsem vystudovala?

„Vysokou hotelovou školu. Ale nejvíc mě pak naučila praxe.“ To v Terezině případě znamená dva roky na pozici provozní pražské restaurace Slavia, dalších osm let v gastronomii. Spolupracovala s Riccardem Lucquem, majitelem špičkových italských restaurací a obchodů s delikatesami.

„Tehdy jsem začala pracovat na pozici PR, připravovala jsem eventy, vybudovali jsme spolu kuchařskou školu a cateringovou firmu.“ Další praxi získala v pražském hotelu Jalta, a když se před pěti lety otevíral hotel The Augustin, přihlásila se do konkurzu na místo v oddělení Food and Beverage.

„Jenže mě nevybrali a ani mi neodpověděli. V hotelu se pak vyměnil tým – a tak jsem se přihlásila znova, na jinou pozici. A odpověděli.“

Co důležitého mě praxe naučila?

„Že musím umět všechno. Prošla jsem doslova všemi pozicemi v restauraci, věnovala jsem se marketingu a dnes pracuji v PR.“ A dále se vzdělává.

„Chystám se na cross trénink v oddělení House keepingu, které se stará o úklid. Nemůžu mluvit o něčem, co jsem si sama nevyzkoušela.“

Úkolem Terezy Vrchlavské je zprostředkovat lidem, kteří sedí u počítače na druhém konci světa, něco z unikátní atmosféry malostranského hotelu. Aby se nadchli – a rozhodli se přijet.


Její motto: „Důležité jsou výsledky, všechno ostatní pak výmluvy.“


Co jsem své profesi musela obětovat?

„Volný čas. Když mi bylo dvacet, kamarádi trávili dva měsíce v létě u moře. Já jsem chodila v kostýmu s telefonem u ucha. Ale nelituju. Ani když občas sedím u počítače do jedné do rána.“

Bez čeho se v práci neobejdu?

„Bez perfektní znalosti angličtiny. A pak také bez pokory. Dělám ve službách, poskytuju klientům servis. Musím se proto umět vcítit do jejich pocitů a vyjít jim za všech okolností vstříc.“

Proč svoji práci miluju?

„Baví mě, když jsou lidi okolo mě spokojení. Když mám zpětnou vazbu k tomu, co jsem vymyslela a připravila. A samozřejmě, když vidím nadšené klienty, kteří se k nám vracejí.“


CO MÁM RÁDA

  • Bez chytrého telefonu se neobejdu. Musím být stále on-line.
  • Mám ráda boty Jimmy Choo. Jsou drahé, ale neskutečně pohodlné. V mé pozici, kdy reprezentuji luxusní hotel, jsou dobré boty základ.
  • Parfém Bottega Veneta je moje sázka na jistotu.
  • Pleť dostává v restauračním provozu zabrat. Osvědčila se mi značka Malu Wilz na péči a čištění a také dekorativní kosmetika Chanel.

Rozhovor vyšel v časopise Moje psychologie.

Autor článku: Libuše Procházková
Zdroj: časopis Moje Psychologie

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění