Změna času se opět blíží

Poslední víkend v říjnu si o hodinku déle přispíme. Ze soboty na neděli totiž končí letní čas, a noc proto bude trvat o šedesát minut déle.
Změna času se opět blíží
aktualizováno 29.10.2011 16:00 |

Spořivý nápad našich předků


Za celou systémovou změnou času byla zpočátku ekonomická úspora, tj. ušetření zejména za světlo a elektrickou energii. V letním období totiž sluníčko vychází brzy, proto je výhodné toho využít.
 
Jak praví historie, k první změně na letní čas došlo v některých zemích Evropy za první světové války roku 1916. Primát drží pravděpodobně Švédsko, ve kterém platil letní čas od 14.dubna do 30.září zmíněného válečného roku. V říši německé a rakousko-uherské pak přeřizovali hodinky o hodinu napřed 30.dubna a 1.října je vracely zpátky. Velká Británie pak upravovala na letní čas 21.května a tzv. zimní čas přicházel 1.října 1916. Po skončení první světové války se však od posunu času ustoupilo a znovu se s ním setkáváme až za druhé světové války. V tehdejším Protektorátu Čechy a Morava se korigoval čas v období od 1.dubna 1940 do 4.října 1942, v letech 1943-1949 se pak používal letní čas během letních měsíců. Od roku 1979 si v naší zemi přetáčíme hodinky pravidelně každý rok a změny jsou sjednoceny v celé Evropské unii.

Zajímavým datem v novodobých dějinách času byl také 19.březen 1918, kdy byl ve Spojených státech amerických přijat zákon o zavedení tzv. časových pásmech, ve kterém bylo zahrnuto i používání letního času. Časová pásma se zachovala dodnes, avšak lidem se nelíbilo vstávat a uléhat o hodinu dříve, proto byl zákon ihned roku 1919 zrušen. Přesto dnes většina států v Americe letní čas používá a nazývá jej na základě historického významu „světlo šetřící čas“ tzv. Daylight-Saving Time (DST).

Evropský letní čas současnosti


Podle zeměpisného pásma se v naší zemi řídíme středoevropským časem (SEČ), který se jinak nazývá Central European Time (CET). Tento čas je společný pro západní a střední Evropu a vztaženo na univerzální časovou jednotku (GMT – Greenwich Mean Time, tj. čas na londýnském nultém poledníku, podle které se určují časová pásma celého světa) se rovná hodnotě GMT+1.

Podle pravidel Evropské unie je od roku 1996 časová změna spojena vždy s poslední nedělí v březnu, kdy se ručičky hodin posouvají o hodinu dopředu (SEČ + 1 hodina), a s poslední nedělí v říjnu, kdy se ručička hodinek vrací o hodinu zpět (na SEČ). Jelikož se letní čas volí vůči standardnímu, středoevropskému času o hodinu dopředu, termín zimní čas ve skutečnosti odpovídá času klasickému.

Přechod na letní čas je charakteristický pro země, které leží v mírném podnebném pásmu. V Evropě se s ním proto setkáte ve všech zemích s výjimkou Islandu, Běloruska, části Grónska a některých norských ostrovů (Špicberky či Jan Mayen). Používají jej také státy jižní polokoule (např. Chille) i když oproti nám v opačných obdobích. Naopak například Čína nikdy na časovou změnu nepřistoupila.

Jak na nás změna času působí


Podíváme-li se do tabulek výzkumů, pak z nich vyčteme, že většina lidí je aktivnějších večer (po západu slunce) než ráno (před východem slunce). S příchodem letního období se den prodlužuje a posun hodinových ručiček o hodinku dopředu nám dává možnost lépe využít letních večerů.

Většina lidí, přestože se s posunem času víceméně smířila, má však s jeho příchodem menší problémy. Ruku na srdce, kdo z vás díky těmto časovým změnám někdy nezaspal nebo naopak nepřišel do práce o hodinu dříve? Kromě těch mechanických si totiž musíme přeřídit také naše vnitřní, biologické hodiny. A nezapomínejme ani na naše čtyřnohé miláčky, i oni mají zaběhnutý určitý denní rytmus a potřebují nějaký čas přizpůsobení.

Problémy se změnou času však nemají pouze naše či zvířecí biorytmy, ale také některé počítače a elektronické přístroje, které nemají vhodný software. A i když většina počítačů či mobilních telefonů se změnou času počítá předem, najde se i malé procento těch, u kterých nepříjemnosti nastat mohou.

V dnešní době jsou přechody na letní čas spíše věcí zvyku než aby vedly k výraznějším energetickým úsporám. Mezi lidmi najdete jejich příznivce i odpůrce, ale do budoucna to zatím vypadá, že se žádné další úpravy času nedočkáme a své hodinky si i nadále budeme tradičně dvakrát ročně přetáčet.

Autor článku: Mirka Bittová
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění