Hydroponie: Když rostliny rostou bez půdy

Že pěstování rostlin pouze ve vodě není možné? Ale je. Tento způsob pěstování rostlin je v poslední době stále populárnější.
Hydroponie: Když rostliny rostou bez půdy
12.6.2008 0:00 |

V roce 1929 americký fytofyziolog U. F. Gerike představil svou teorii o pěstování rostlin bez půdy. Následně tuto teorii podpořil mnoha praktickými pokusy a vznikla hydroponie – způsob pěstování rostlin bez půdy, pouze v živném roztoku. Bylo by ovšem mylné se domnívat, že pěstování rostlin bez půdy jako takové bylo až objevem dvacátého století, hydroponickou metodu znali a používali již staří Egypťané a používala se také v Mezopotámii u známých visutých zahrad královny Semiramis.

Výhodou této pěstební metody eliminace výskytu plevelů, půdních škůdců, chorob a plísní. Hydroponie je ovšem pojem daleko širší než by se mohlo na první pohled zdát. Hydroponie jak ji známe dnes je zjednodušeně pěstování rostlin v živném roztoku bez půdy v nádobě se zdvojeným dnem. Pro hydroponické pěstování rostlin existují speciální systémy i květináče a lze ji využívát jak k pěstování pokojových rostlin v nádobách, tak např. k vypěstování mladých rostlin ze řízků.



Existuje několik způsobů hydroponického pěstování – od nejvíce rozšířeného pěstování pokojových rostlin v nádobách se substrátem až kupř. po tzv. aeroponii, což je metoda pěstování rostlin v ve vzduchu bez usazení rostliny v substrátu a je považována za jednu z nejrychlejších a nejúčinnějších metod pro pěstování mladých rostlin ze semen a řízků. Základ však mají všechny druhy hydroponického pěstování společný.

Živiny jsou základ


Rostlinám se musí do vody rozpouštět živiny, neboli připravovat živný roztok, který se skládá z vody a hnojiv v tekutém nebo pevném stavu. Důležitá je koncentrace živného roztoku, která závisí na druhu hnojiva a také stáří rostlin. Dospělým rostlinám můžeme dopřát koncentrovanější živný roztok, u mladých rostlin naopak koncentraci snížíme. Méně koncentzrovaný živný roztok používáme také v zimě a během doby vegetačního klidu.



Ideální pH roztoku byse mělo pohybovat kolem hodnot 5-6. Pro hydroponii existují speciální „pH metry“, stejně tak dobře lze však využít i poměrně jednoduché pH testy prodávané v prodejnách akvaristických potřeb. Pro přípravu roztoku můžeme použít běžně prodávaná plnosložková hnojiva pro klasicky pěstované rostliny, na trhu ovšem najdeme i tzv. iontovýměnná hnojiva, určená speciálně pro hydroponii, která se vkládají do hydroponických nádob v kapslích nebo v textilních sáčcích.

Péče o hydroponicky pěstované rostliny

Věnujeme se -li se hydroponickému pěstování pouze okrajově, nebo chceme li s ním teprve začít, pravděpodobně využijeme nejznámější metodu, tzv. nádobovou hydroponii, tedy zasazení a pěstování rostliny v nádobě. Nádoba pro hydroponii je obvykle dvoudílná. Vnitřní část tvoří plastový květináč, který má ve spodní části bočních stěn otvory  a  současně také otvor pro vodoznak, kterým kontrolujeme hladinu živného roztoku v nádobě. Vnější částí je pak vodotěsná nádoba.

Upevnění rostliny do květináče se obvykle provádí zasazením do sterilního substrátu, nejčastěji keramzitu neboli keramických granulí o průměru 8-16 mm. Pro pěstování malých rostlin je pak vhodnější agroperlit, využít lze také kokosový substrát apod. Jako dekorativnější variantu lze místo keramzitu použít skleněné korálky, oblázky nebo štěrk, vždy by však mělo jít o předem čistý sterilovaný materiál.



V počátku po přesazení pěstujeme rostlinu jen v čisté vodě, a hnojivo začneme přidávat teprve poté až se rostlina přizpůsobí novému prostředí, což se obvykle projeví tvorbou nových kořenů. Oproti pěstovaní klasickým způsobem je u hydroponie třeba rostliny více chránit před průvanem a ostrým sluncem. Zalévání přizpůsobujeme dané rostlině , v průměru se hydroponicky pěstované rostliny zalévají jednou za dva týdny, ovšem u rostlin které vyžadují méně vody, např. u sukulentů nebo kaktusů mohou být intervaly delší.

Které rostliny jsou vhodné?


Bez půdy můžeme v podstatě pěstovat jakoukoliv rostlinu. Samozřejmě jsou však rostliny kterým hydroponické pěstování svědčí více, jako kupříkladu kaktusy a sukulenty. Z pokojových rostlin jsou pro hydroponii vhodné např. azalka, asparagus, begonie, bromeliovité, vřes, koleus, kolumnea, rozchodník, pepřinec, tradeskancie, crassula, fuchsie, Chlorofytum a cineraria.



Obecně pak platí, že půdy do roztoku bychom měli přesazovat raději pouze mladé rostliny nebo sazenice. Silné zdravé dospělé rostliny, doposud pěstované v půdě, lze sice přesazovat také, ale musíme počítat s tím, že budou po této poměrně výrazné změně prostředí potřebovat následně několik týdnů péče v teple a při vysoké vlhkosti vzduchu. Změně z půdního pěstování na hydroponické bychom se měli zcela vyhnout u hodně starých nebo vzácných rostlin.

Autor: Monika Kváčková

Autor článku: Monika Kváčková
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění