Většina z nás má na Vánoce doma pár větviček jmelí pro štěstí. Leckdy ale jmelí velmi rychle opadá nebo neseženeme takové, jaké by se nám líbilo. Není nad to uříznout si na zahradě své vlastní. Poradíme vám, jak na to.
Někteří z vás podnikají výpravy do lesa, aby si jmelí utrhli sami. Roste většinou na borovicích, jedlích a topolech, což je hodně vysoko. Ale najdete ho i na dalších asi dvou desítkách druhů stromů, s výjimkou dubů. Rostlina je poloparazit, což znamená, že si sama zajišťuje fotosyntézu a hostitelskou rostlinu využívá jako přívod vody a minerálních látek.
Jak pěstovat jmelí
Možná vás nikdy nenapadlo, že jmelí si můžete vypěstovat sami. Postačí vám k tomu pár vyzrálých bobulí a strom, třeba ovocný. Pokud to na něm s počtem rostlin nepřeženete (do deseti), na jeho výnos to nemá téměř žádný vliv, jak nás ujistil jeho dlouholetý pěstitel Daniel Bozner.
Vyzrálé bobule (od listopadu do začátku dubna) jsou po rozmáčknutí lepivé – využijte toho a přichyťte je rovnou na větev stromu. Lepí se většinou na okraj větví nebo na bujné výhonky, takzvané vlky, aby šlo případně dobře odstranit a nestínilo.
Semena, která vysazujete na listnatý strom, musí pocházet zase z listnatého stromu, jedná se o poddruh: jmelí bílé listnáčové (Viscum album subsp. album).
Jiné poddruhy se na listnáčích neujmou. Jmelí se samovolně nerozrůstá. Množí ho pouze ptáci konzumací bobulí a následným vykálením. Nedoporučuje se vysévat na silné kosterní větve, kde se později špatně odstraňuje.
Druhy jmelí
V Česku se vyskytují tyto tři poddruhy jmelí:
- Jmelí bílé listnáčové neboli pravé (Viscum album subsp. album) – objevuje se na topolu, lípě, javoru, vrbě, bříze, olši, habru, lísce, hlohu, jabloni, broskvoni, nektarince, jeřábu, jasanu, moruši, ořešáku černém, myrobalánu, aronii černé a na třešni pilovité. Roste dokonce i samo na sobě, jedná se o takzvaný autoparazitismus. Také ho můžete vidět na ochmetu evropském, který roste pouze na dubech (hyperparazitizmus). Jmelí nenajdete na dubu, buku, platanu, hrušni, třešni ptačí a ořešáku vlašském.
- Jmelí bílé jedlové (Viscum album subsp. abietis) – roste pouze na jedli bělokoré.
- Jmelí bílé borovicové (Viscum album subsp. austriacum) – objevuje se na borovici lesní, černé, borovici kleči a opravdu jen ojediněle na smrku.
Léčivé účinky
V neposlední řadě je tato rostlina také léčivá, má blahodárný vliv na lidské tělo. Odvar z jejích listů a koncových částí větviček vám pomůže při potížích srdečních, látkové výměně, proti křečím, skleróze či při bolestech hlavy.
Jmelí má močopudné účinky. Ale pozor: odvar se nesmí dělat z bobulí, protože ty jsou jedovaté! Sušené jmelí koupíte i v lékárně. Za padesát gramů zaplatíte kolem sedmnácti korun.
Ochmet vs. jmelí
Jmelí se dá zaměnit s ochmetem evropským (Loranthus europaeus), který roste na dubech. Z blízka jmelí poznáte podle toho, že je stálezelené. Roste v trsech přichycené svými kořeny na větvi a dorůstá v průměru až jeden metr. Má zelené oválné listy a křehké konce větviček. Jeho plody jsou bílé půlcentimetrové bobule, které mají mléčnou barvu a jsou plné semen. Plody ochmetu mají zlatavou barvu.
Foto: Daniel Bozner