Kompost jako ekologická popelnice

Zelenina z vlastní zahrádky je oblíbenou součástí domácí kuchyně. Nejenže v ji sezoně máte po ruce stále čerstvou, nemusíte nikam do obchodu, ale také víte, z čeho a jak vyrostla.
Kompost jako ekologická popelnice
15.5.2008 0:00 |

Ovšem její pěstování půdu zahrádky vyčerpává. Cenným a levným zdrojem živin je kompost. Správný kompost potřebuje vzduch, vlhkost a teplo. Proto je vhodné ho umístit na takové místo, kde tyto podmínky najde a zároveň nebude rušit pohled na vaši krásně upravenou zahradu. Nevhodná je severní strana, naopak ideálním místem bývá polostín pod stromy či keři. Zabráníte tak jeho přílišnému vysoušení v horkých letních dnech i přemokření v deštivém období.

Kolem kompostu musíte zachovat také dostatek prostoru, abyste k němu měli dobrý přístup při jeho zakládání, tak i rozvážení. Nezapomeňte ani na sousedy, kteří váš kompost rozhodně neocení v blízkosti své terasy či jiného venkovního posezení.
Pokud máte dostatek místa na zahradě, pak si můžete založit kompostovou hromadu. Ta sice nepůsobí nijak esteticky, ale lze ji schovat za skupinku keřů, či jinou pohledovou bariéru. Při nedostatku místa se raději rozhodněte pro přenosné kompostéry.

Správné složení kompostu
Kompost není popelnice, proto do něho nepatří všechno. Rozhodně do kompostu nedávejte různé zbytky masa, kosti, barvy, laky, ředidla, kov, plasty a podobně, naopak vhodné jsou zbytky z ovoce a zeleniny, listí, posekaná tráva, rozdrcené větve, zbytky z čaje a kávy. Čím různorodější je složení kompostu, tím lépe.
Nejspodnější vrstva by měla být tvořena například z větví a slámy o výšce přibližně 20 cm. Zajistí se tak přístup vzduchu odspodu a zamezí se hnití. Pak přidejte vrstvu listí a trávy, dále kuchyňský odpad a podobně. Pro lepší provzdušnění můžete kompost občas vylepšit asi o 5 cm slámy. Kompost byste měli rovněž čas od času přeložit, čímž ho převrstvíte a promícháte.
Ve správně založeném kompostu musí probíhat takzvaný zdravý proces tlení, nikoliv škodlivá hniloba. Proto je nutné zajistit pro tlení vhodné podmínky, především dostatečný přístup vzduchu, který vylepšuje a urychluje rozklad. Jestliže kompost překládáte obden během prvních 14 dnů a pak jednou týdně, můžete mít zralý humus i za 2-4 měsíce. Nesmí ovšem dojít k jeho vysušení.
V normálním případě se kompost překládá tak jednou až dvakrát do roka. Zabezpečit musíte i dostatečnou vlhkost kompostu -optimum je 50-70 %. Proto je vhodné jej v dlouhém období sucha občas zalít. Důležitý je i poměr uhlíku a dusíku. Uvádí se optimum od 15:1 do 30:1. Bohaté na uhlík jsou sláma, piliny a jiné dřevnaté části, dusík zase obsahuje většinou kuchyňský odpad, tráva či slepičí trus.

Dobré rady:
- Nezapomínejte v dlouhém období sucha kompost zalít, aby nevyschl. V zimě jej zase raději přikryjte, aby si udržel teplotu a zůstal tak „aktivní“.
- Listy tlejí pomaleji než například posečená tráva. Pokud chcete tento proces urychlit, pak můžete shrabané listí v tenké vrstvě přejet sekačkou na trávu.
- Do kompostu můžete přidat i větve, které je však nutné nějakým způsobem rozdrtit. K tomu slouží drtiče zahradního odpadu. Ty zpracují větve až do průměru 5 cm, záleží na typu a výrobci.

Co můžete dávat na kompost:
- odpad ze zeleniny a ovoce,
- kávovou sedlinu a čajové zbytky,
- dřevěný popel, kůru, piliny, třísky, rozdrcené větvičky,
- posekanou trávu, drny,
- slámu, trus hospodářských zvířat,
- listí,
- novinový papír, papírové ručníky.

Co se na kompost nehodí:
zbytky masa, kosti,
barvy a ředidla,
rostliny napadené chorobami,
popel z uhlí,
větve z tújí -brzdí rozklad,
vytrvalý plevel,
plasty, kov, sklo,
kámen,
potištěný papír,
slupky z tropického ovoce, pecky.

Kompostéry
Kompostovací bedny mohou být zhotoveny z různých materiálů. Před jejich pořízením se musíte rozhodnout, zda si kompostér vyrobíte sami, nebo si jej koupíte hotový. Levnou variantou, kterou zvládne skoro každý, je bedna ztlučená z dřevených prken. Může mít dvě oddělené části, kde v jedné probíhá proces tlení a druhou část plníte. Nezapomeňte na to, aby vždy jedna stěna každého dílu byla odnímatelná a mohli jste tak snadno kompost vybírat.
Další možností jsou plastové kompostéry, které můžete koupit v různých tvarech a velikostech. Nevýhodou bývá jejich pořizovací cena, ale lze sehnat i typy s mechanismem, který kompost promíchává, a tak se urychluje proces tlení. Mají také mnohem větší životnost než dřevené bedny a snadno udržují teplotu a vlhkost potřebnou pro tlecí proces.
Výhodou kompostování v kompostérech bývá kratší doba potřebná pro proces tlení. Snadněji se v něm reguluje vlhkost, teplota i přístup vzduchu oproti kompostování na hromadách. Také má mnohem menší nároky na prostor, můžete jej případně přemístit a zamezíte šíření nepříjemného zápachu. Nevýhodou bývá vyšší pořizovací cena a menší množství získaného kompostu.
Kompostovací proces můžete urychlit pomocí urychlovačů. Při správném kompostování v doporučeném poměru přísad není jejich použití nezbytně nutné, ale zrychlí kompostovací proces. Používají se především na řešení vzniklých problémů, například s překyselením, chorobami vstupních materiálů nebo nedostatkem dusíku a fosforu. Lze například koupit granulovaný hnůj, vyráběný ze 100% kravského hnoje pomocí procesu sušení a lisování, který urychluje a zkvalitňuje průběh kompostování. Jinou možností je močovina, která obohacuje kompostovací směs o nezbytný dusík, a může tak pomoci vyvážit poměr uhlíku a dusíku a také urychluje kompostovací proces. Další variantou je směs bakteriálních kultur, enzymů a živin nutných pro činnost mikroorganizmů. Dá se říci, že působí jako jakýsi startér, který zrychlí a zefektivní kompostovací proces. Aplikuje se zálivkou na kompostované suroviny.
Kompostér usaďte pokud možno na polostinné místo v zahradě, na rovný podklad a hlavně tam, kde k němu budete mít volný přístup. Na dno rozprostřete -stejně jako u kompostu uloženého na hromadě -vrstvu větviček a slámy. U dalších vrstev pak nezapomeňte dodržet poměr mezi uhlíkem a dusíkem. Můžete také přidat lopatku již hotového kompostu, případně kompostové bakterie, žížaly a podobně. Každou vrstvu zvlhčete vodou a vrstvy důkladně promíchejte.
Jakmile máte kompostér plný, uzavřete jej víkem. V létě je nutné pootevřít, případně úplně otevřít ventil na víku, který mívají některé typy kompostérů, v zimě ventil zavřete. Kompost nezapomínejte minimálně jednou za měsíc promíchat, popřípadě zvlhčit. Z původního množství kompostu získáte asi polovinu, kterou můžete po 8-10 týdnech použít. '

Zdroj: Rok v zahradě, Radka Procházková a Marcela Novotná, uvedeno ve spolupráci s nakladatelstvím Motto, www.motto.cz

Autor článku: Redakce
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

marion | 15.5.2008 22:15

kompost

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění