Konec léta ve znamení bio

Zatímco vy si užíváte posledních slunných dnů, zahrada stále pilně „pracuje“. Na záhonech dozrává zelenina a ovocné keříky přinášejí bohatou úrodu. I záhony trvalek a letniček krásně rozkvétají a jsou potěchou pro oči.
Konec léta ve znamení bio
13.9.2014 5:00 |

1. POZOR NA KVĚTY

Velkou pozornost věnujte během konce léta i bylinkovému záhonu. Některé bylinky, jako oregano, levandule či rozmarýn, jsou k nedostatku vody poměrně tolerantní. U máty a bazalky se přísušku raději vyhněte a dobře tyto bylinky zalévejte. To platí dvojnásob při pěstování rostlin v truhlících nebo květináčích. Bylinky nenechte nikdy vykvést, obsah aromatických látek se tím značně snižuje.

2. ZELENÁ VÝŽIVA

Na záhonky, kde jste plodiny již sklidili, můžete zasít rostliny pro zelené hnojení. Nejenže jsou užitečné, navíc budou i potěchou pro oko. Zasetím některých bobovitých rostlin (bob, jetel, vikev, lupina) dodáte vyčerpané půdě tolik potřebný dusík. U utužených půd oceníte svazenku, měsíček nebo pohanku, které napomáhají obnově půdní struktury. Když rostliny vyrostou, jejich listy zakryjí obnažený záhon, a tak zabrání proniknutí semen plevelů či půdní erozi.

3. ODSTRAŇTE SEMENA

Některé trvalky budou opakovaně vykvétat, odstřihneteli jim po odkvětu tvořící se semeníky. Tato vlastnost vychází z přirozeného biologického důvodu, kdy se rostliny snaží rozšířit na nová stanoviště. U druhů, jako je měsíček, orlíček nebo zlatobýl, si na neřízené šíření musíte dát pozor, protože rostliny dokážou zarůst poměrně velkou plochu.

Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality. Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.

4. HOUBY JAKO POMOCNÍCI

Žádný z biopěstitelů by neměl opomenout přirozenou sílu půdních hub. Jev, který je v biologii označován jako mykorhiza, v praxi znamená soužití půdních hub s kořeny rostlin. Houby zprostředkovávají rostlinám půdní dusík, který by jinak rostliny neuměly využít. Mykorhizu uplatníte jak u okrasných dřevin, tak i u užitkových rostlin. K dostání jsou speciální směsi těchto hub, které se při výsadbě přidávají ke kořenům. Malá investice do koupě se vám pak vyplatí v podobě vitálnějšího růstu a vyšších výnosů.

5. PÉČE O JAHODY

Jahody patří mezi nejoblíbenejší letní plodiny. Na konci léta, kdy už je většina plodů sklizená, můžete rozšířit záhony jahod novými sazenicemi. Ty samovolně vznikají na koncích šlahounů. Pokud tyto sazenice nevyužijete, odstřihněte je, aby zbytečně nevysilovaly mateční rostliny. U jahodníku je důležitá dostatečná vzdálenost rostlin od sebe, minimálně dvacet pět centimetrů. Plody pak mají dostatek slunce a dobře vyzrávají.

6. ZALÉVEJTE KOŘENY

Sklizeň rajčat a okurek vám může zkomplikovat plíseň. Rostliny pak neprospívají a postupně chřadnou. Plíseň většinou tvoří na listech rostlin šedavý povlak. Přitom je ochrana proti ní tak jednoduchá. Zalévejte tyto rostliny ke kořenům, ne na listy. Plíseň tak nebude mít šanci se rozvinout. Plísňové onemocnění je velkým problémem u angreštu. Ten napadá americké padlí a jedinou ochranou je postřik keříků.

7. BOJUJTE S MRAVENCI!

Mravenci jsou právem označováni za nejpilnější hmyz. Když však na zahradě založí svoje cestičky a místo na lesních rostlinách hodují na vaší zahradě, je třeba zakročit. Místo chemických přípravků si připravte macerát z kopřivy. Asi kilogram listů zalijte vodou pokojové teploty a nechte půl dne odstát. Výluhem polijte mravenčí cestičky.


Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.

Autor článku: Pavlína Elfová
Zdroj: časopis Bydlení, stavby, reality

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění