Líska obecná

Rod Corylus zahrnuje asi 15 druhů rostoucích v mírném pásmu severní polokoule.
Líska obecná
22.4.2008 0:00 |

Corylus avellana - líska obecná
Čeleď: Corylaceae - lískovité

Popis: Opadavý, 2 až 8 m vysoký keř. Větve v mládí červenohnědě žláznatě chlupaté, později lysé, borka hnědošedá, hladká. Listy řapíkaté, střídavé, vejčité, na konci špičaté, na bázi srdčité, na okraji dvojitě pilovité až mírně laločnaté, na horní straně řídce chlupaté a na spodní straně zejména na žilkách pýřité, řapík žláznatě chlupatý, 1 až 2 cm dlouhý. Květy jednopohlavné, samčí uspořádány v 3 až 7 cm dlouhých, úzkých jehnědách, jednotlivé květy vyrůstají v úžlabí žlutohnědých, pýřitých listenů. Samičí květenství nenápadná, umístěná v hnědém, přisedlém, pupenovitém obalu, z něhož vyčnívají pouze červené až červenofialové blizny. Oříšky vyrůstají po 1 až 5, jsou vejcovitě kulovité, zpočátku žlutozelené, později hnědé, obaleny ve zvonkovitém, žláznatě chlupatém obalu tvořeném srostlými listenci. Kvete v II až IV.

Stanoviště: Lesy a jejich okraje, houštiny, křoviny, břehy, na půdách hlinitých, výživných, humózních, kyprých, čerstvě vlhkých, stanoviště polostinné.

Rozšíření: V ČR roztroušeně až hojně od nížin po podhorské oblasti (max. asi 1310 m n.m.), v horách vzácně. Celkově roste v téměř celé Evropě vyjma jejích nejsevernějších oblastí a dále na severu Afriky, v Malé Asii, na Kavkaze a v Sýrii.

Léčitelství:Sbírá se zejména list, méně často i kůra z mladších větví. List se sbírá v červnu a červenci, kůra těsně před rašením listů, tj. přibližně ve druhé polovině března. Listy se suší co možná nejrychleji, za umělého sušení při teplotách do 40 °C.
Listy obsahují silici, třísloviny, flavonoidy, glykosidy, sacharidy, myrcitrin, kvercitrin a další látky, v kůře jsou přítomny třísloviny, flobafeny a pryskyřice.
Obě drogy zklidňují střevní peristaltiku (např. při zánětech střev), působí protiprůjmově, močopudně, svíravě a zastavují krvácení, zevně ve formě koupelí se užívají při ekzémech a hemoroidech.
Pro vnitřní použití se líska připravuje obvykle ve formě nálevu (2 lžičky drogy na šálek vody), pro zevní pak ve formě odvaru. Droga působí velmi mírně, takže nejsou známi žádné kontraindikace ani nežádoucí účinky.
Informace v tomto odstavci čerpány převážně z: J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 3.

Další užití:
Lískové oříšky jsou velmi dobře známou pochutinou, obsahují až 60 % tuků, okolo 19 % bílkovin, 5 % cukrů a další látky.
Lískový olej získávaný lisováním se užívá zejména v parfumerii a malířství.
Listy z lísky se užívají při výrobě kosmetických výrobků (jako náhrada za listy vilínu virginského).
Lískové dřevo se užívá v řezbářství, truhlářství a košíkářství, dříve se z mladých lískových větví zhotovovaly lyžařské hole.
Z dřevěného uhlí lísky se vyrábí střelný prach a kreslící uhly.

Pěstování: Pěstuje se v několika kultivarech lišících se vzrůstem (např. převislá nebo s pokroucenými větvemi) nebo barvou listů (např. žluté, hnědočervené, skvrnité aj.). Požadavky na pěstování viz odstavec Stanoviště. Množí se semeny (oříšky), zahradní kultivary se množí hřížením, roubováním nebo řízkováním.

 

Uvedeno ve spolupráci s http://botanika.wendys.cz

Autor článku: Redakce
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění