Dlužník neplatí? Trestní oznámení vám nepomůže!

Neplatit dluhy není trestný čin. Tak obvykle zní závěr, který se dozvíte na policii ČR poté, co jdete podat trestní oznámení kvůli nevrácené půjčce. „Přesto se řada lidí, kteří někomu půjčili své peníze, nebo jim neplatí jejich nájemník, v podobné situaci obrací nejdříve na policii.“ Komentuje hluboce zakořeněný omyl Mgr. Rostislav Kovář z bezplatného poradenského portálu poradnaveritele.cz
Dlužník neplatí? Trestní oznámení vám nepomůže!
16.9.2011 8:00 |

Minulý rok přijala policie České republiky více jak 200 tisíc trestních oznámení, přitom řada z nich s trestním právem vůbec nesouvisela. Lidé se stále domnívají, že tímto způsobem mohou řešit i nevrácené půjčky, nezaplacené nájmy nebo neproplacené faktury. Jako důvod pro podání trestního oznámení obvykle udávají, že se jedná o podvod. Policie pak obvykle trestní oznámení vyhodnotí jako neopodstatněné a případ uzavře.

Neplacení dluhů nebo faktur není trestný čin

„Neplacení faktur, dluhů nebo třeba nájemného není trestným činem“ Konstatuje Mgr. Rostislav Kovář a dodává, že „podobné případy je potřeba řešit v občanskoprávním sporu. Přesto každý rok přijímá policie tisíce trestních oznámení kvůli nesplaceným půjčkám nebo fakturám.“

Stává se, že tento nástroj je i zneužíván, a to především v podnikatelské sféře k šikaně konkurence. Policie je pak povinna případ prošetřit a konkurenci to minimálně znepříjemní život. Podle Kováře si však málokdo uvědomuje, že za podobné křivé obvinění nese oznamovatel odpovědnost. „V případě, že někoho obviní nepravdivě a úmyslně, dopouští se on sám trestného činu křivého obvinění.“

Jak tedy postupovat?

Shromáždíte veškeré potřebné písemné dokumenty, které s případem souvisí. Ideální je mít k dispozici smlouvu nebo směnku, jednoduše doklad o tom, že jste dlužníkovi peníze předali – výpis z účtu, příjmový doklad atp. Podnikatelé by si měli připravit smlouvu, podepsanou objednávku, vystavenou fakturu, případně u předaného zboží podepsaný dodací list.

Rozhodnete se, zda podáte žalobu sám, nebo prostřednictvím právního zástupce. Následně podáte k soudu řádně vyplněný návrh na elektronický platební rozkaz či návrh na vydání platebního rozkazu. „V této souvislosti chci upozornit, že ještě do konce srpna 2011 žalobce platí soudní poplatky v původní výši tzn. 2% při elektronickém platebním rozkazu a 4% v případě klasického podání – minimálně však 300 nebo 600 Kč. Od 1. září 2011 se soudní poplatky zvedají na 4% a 5%.“ Upozorňuje na chystané změny Kovář.

Soudní rozhodnutí nijak neurychlíte

Jakmile uhradíte soudní poplatek na účet příslušného soudu, čekáte na rozhodnutí. Obvyklá doba je velmi individuální. Záleží vždy na vytíženosti soudu, ke kterému jste návrh podali, běžně se lhůty pohybují cca od 3 do 7 měsíců. Tuto dobu nelze nijak urychlit, je nutné se obrnit trpělivostí a čekat. „Často se stává, že věřitel je velmi netrpělivý a snaží se neustálými telefonáty k advokátovi celou věc popohnat. Je to však naprosto zbytečné, záleží jen a jen na vytíženosti soudu, právník v tuto chvíli případ nemůže nijak urychlit.“

Od rozhodnutí k exekuci

Je-li dlužníkovi doručen platební rozkaz do vlastních rukou a on ve vymezené 15ti denní lhůtě nepodá odůvodněný odpor, nabývá platební rozkaz právní moci. „V praxi to znamená jediné, dlužník musí dluh zaplatit. Neučiní-li tak, můžete obratem svůj případ předat exekutorovi k vymáhání.“ Uzavírá Kovář.

Autor článku: Redakce
Zdroj: Poradnaveritele.cz

Komentáře

bugatka | 21.4.2013 22:03

Registr dlužníků

Další weby Mladé fronty

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění