Být spolu a myslet pozitivně. Jak na to?

Ve vztahu se většinou potkají dvě naprosto rozdílné osobnosti. Podle odborníků to ale nemusí být důvod k velkým problémům...
Být spolu a myslet pozitivně. Jak na to?
17.7.2013 8:00 |

Někteří odborníci se speciálně věnují navození pozitivní atmosféry v rámci partnerského soužití. Znamená to, že pracují se dvěma povahově rozdílnými jedinci. A přesto dosahují úspěchů. K optimismu a schopnosti brát věci z té lepší stránky totiž lze mysl nasměrovat. Chce to jen trochu tréninku – a podobně odhodlaného partnera či partnerku.

Americký terapeut a autor bestsellerů o rozvoji sebedůvěry Barton Goldsmith nevidí v nácviku párového pozitivního myšlení nic složitého. „Rozhodně lze sebe i své blízké vytrénovat k optimismu a pozitivnímu uvažování. Jde jen o to, osvojit si mechanismy, pomocí kterých se to dá zvládnout. A tady je dobré se inspirovat u ostatních. Vezměte si třeba profesionální sportovce. Když špičkový atlet prohraje závod, bezesporu to výrazně otřese jeho sebedůvěrou. A jak to má udělat, aby si opět na startovní čáře věřil? Jistě, může se obrátit na trenéra nebo na svého psychologa, ale to hlavní je na něm. Musí se sám správně ‚rozpumpovat‘,uvěřit sám sobě, že příště bude lepší než ti, co jej minule pokořili.“ A úplně stejné je to s nácvikem pozitivního myšlení. Individuálního i párového.

Mít stejné cíle

Zásadní roli v navození pohody hraje v párovém soužití stejné nastavení cílů. Podle Bartona Goldsmitha je vědomí toho, že jsou oba partneři v páru prima lidé, kteří si zaslouží lásku a pozornost, to nejdůležitější. Pokud ve svazku panují pochybnosti a nevyřčené výčitky, je dobré se k nim otevřeně vyjádřit, protože teprve s čistým stolem se dá něco budovat.

Ale jestli oba partneři chtějí pro svůj vztah udělat to nejlepší, chtějí žít a myslet pozitivně, je to možné. „Pochopitelně se to lépe říká, než dělá,“ tvrdí terapeut. „Ale není to nic nemožného. Stačí krok za krokem uskutečňovat drobné změny k lepšímu a být trpělivý. Proměna se projeví nikoli ze dne na den, ale pozvolna, přirozenou cestou.“

Základní předpoklad pozitivního vztahu podle terapeuta paradoxně vyplývá ze schopnosti obou uvědomit si, co je na jejich protějšku nejvíc štve. Uvědomit si všechny negativní vlastnosti, kvůli kterým může být člověk nevědomky naštvaný. „Součástí tohoto očišťujícího procesu je pokles negativního smýšlení o druhém,“ uvádí Goldsmith. „Vyžadujeto trochu vytrvalosti. Ale uvědomit si, že s některými rysy partnera či partnerky jen s obtížemi něco uděláme, je vlastně osvobozující. Proč být naštvaný kvůli něčemu, za co ten druhý nemůže, protože je zkrátka takový?“

Jistě si každý umí představit řadu konkrétních příkladů: z muže, který trousí ponožky po bytě, asi nikdy nebude pořádkumilovný pedant a ze ženy, která si ráda hodiny povídá s kamarádkami po telefonu, tichá introvertka. Takže je lepší brát věci tak, jak jsou, než se kvůli nim denně rozčilovat doběla a otravovat tím rodinnou atmosféru.

Vcítit se

Naladit se na stejnou vlnu je otázka empatie. A ta je v dlouhodobých partnerstvích běžná – pokud s někým žijeme, denně vedle něj usínáme a ráno se probouzíme, snadno dokážeme odhadnout, co se našemu protějšku honí hlavou. „I empatie je pružná dovednost a dá se posilovat, stačí být vnímavý a ohleduplný. I dva povahově různí partneři si můžou dobře rozumět beze slov,“ říká Goldsmith.

Další skvělý způsob, jak budovat pozitivní myšlení, je uvědomovat si, po čem nejčastěji saháme, když je nám mizerně, jakou volíme nejběžnější autoterapii. Někdo se ve chvílích smutku nebo deprese uzavírá do sebe, někdo se snaží být aktivní, sportuje, obklopuje se lidmi, tráví čas venku na vzduchu… „Pokud si co nejdřív uvědomíte, co vám dělá psychicky dobře, rychleji se vyhnete propadům do beznaděje. A vaše triky by měl znát i váš partner, aby po vás nechtěl pravý opak,“ říká terapeut.

Článek vyšel v časopise Moje Psychologie

Autor článku: Libuše Procházková
Zdroj: Moje Psychologie

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění