Být ženou v Íránu II

Nedávno byl na Ženy.cz zveřejněn článek, který popisoval změny postavení žen v íránské společnosti před a po islámské revoluci v roce 1979. Jak se žije ženám v Íránu nyní během 30. výročí revoluce?
Být ženou v Íránu II
9.12.2009 0:00 |

Představy obyvatel Západu ohledně fungování společnosti v Íránu se téměř nezměnily od revoluční doby v 80. letech, kdy byla tato země sužována válkou s Irákem, společenskými i politickými čistkami a všudypřítomným islamismem. Ovšem sama íránská společnost se třicet let po převzetí moci šíitským klérem postupně změnila.

Šátek na půl žerdi


Nic není na první pohled tak zřejmé jako způsob, kterým se íránské ženy oblékají. Hidžáb je sice stále vynucován vládními autoritami, náboženskou policií i konzervativními obyvateli, přesto lze zejména ve větších městech pozorovat uvolnění striktního dress codu. Zakrytí celého těla a vlasů je i nyní v Íránu nutností. Přesto zejména mladé dívky posunují často své šátky až do půli temene hlavy, takže minimálně ofina je bez problémů vidět.



Rovněž zákaz upnutého oblečení se již tolik nedodržuje, takže Íránky lze spatřit i v džínech. Přes ně si ale oblékají krátké sukně či dlouhé blůzky, aby tím zakryly své zadní partie. Oblečení a šátky už často nebývají pouze černé barvy, takže bazary jsou plné výrazně barevných motivů. Ani užití dámských malovátek není tak trestáno jako dříve. Decentní rtěnku, řasenku i pudr vidíte na tváři prakticky každé ženy pod třicet let.

Doma huj, venku fuj


Íránskou společnost je problematické jakkoli paušalizovat. Vždy je třeba vnímat rozdíly mezi velkými městy a venkovem (i městy mezi sebou) a konzervativními a liberálními rodinami. Dívka z tradičního náboženského centra Kómu se bude chovat a oblékat jinak než obyvatelka patnáctimilionové megalopole Teheránu, kde je dostatek finančních prostředků, zboží i velkoměstské anonymity k tomu, aby bylo možné sledovat nejnovější módní trendy a být mimo dohled rodičů.



Značný rozdíl také spočívá mezi chováním žen doma a na veřejnosti. Zatímco venku všudypřítomná náboženská policie a placení udavači hlídají dodržování „dobrých mravů“, za dveřmi nejednoho z teheránských bytů se pořádají bujaré společenské akce ve velice neformálním oblečení, bez pohlavní segregace a s hudbou západní provenience.

On z Marsu, ona z Venuše


Oddělení mužského a ženského pohlaví je v Íránu přítomné na každém kroku. Dívky chodí do čistě dívčích škol, ženy jezdí ženskými vagóny v metru, v autobusech jim náležejí sedadla vzadu a chraň Alláh, aby si nějaký nepříbuzný muž sedl v jakémkoli dopravním prostředku vedle ženy. Často můžete být svědky vtipných a zároveň dlouhých scén, kdy se většina cestujících v autobuse snaží poposedat tak, aby etiketě bylo učiněno zadost.



V Íránu také nenarazíte na žádné diskotéky, noční kluby či společné zájmové kroužky, kde by mohlo docházet ke kontaktu mezi pohlavími. Jistou výjimku zde představuje univerzitní prostředí, kde se všichni stýkají bez větších překážek. Není se tak čemu divit, že seznamování mezi mužem a ženou bývá velice problematické, o randění nemluvě. Naštěstí moderní doba propojila internetem i Írán, takže mezi tokající mládeží dochází k čiré e-mailové i jiné elektronické komunikaci.

Sex? Pšššt!

Otázka jakýchkoli intimností je v Íránu velice ožehavá. Mimomanželský sex je dodnes ilegální a hrozí za něj přinejlepším mnoho ran holí či bičem. Stejně tak láskyplné projevy na veřejnosti jsou spíše tabu. U této záležitosti jsou asi nejvíce patrné rozdíly mezi lokalitami a výchovou, o nichž byla řeč výše. Vulgarizací by se dalo říci, že v tomto ohledu je Teherán úplně jiný než zbytek Íránu.

I v druhém největším městě země – Esfahánu – se před svatbou páry zpravidla nedostávají dále než k držení za ruku. Sem tam potají dojde i na nějaký ten polibek. Není ani neobvyklé vzájemné vykání si obou milenců. Oproti tomu v hlavním městě je v současnosti spíše problém najít nevěstu pannu. Vše se ale drží v maximální tajnosti, takže zde platí, že co oči rodičů nevidí, Korán nebolí.

Lepší budoucnost?


Nošení šátků a separované sezení v autobusech ovšem není to, co současné íránské ženy nějak výrazně trápí, přestože zejména v letních měsících se nošení čádoru stává opravdu peklem. Mnohem více stojí o změnu institucionální a právní diskriminace. K postupnému uvolňování tlaku ale patří i toto. V současnosti lze najít v íránském parlamentu několik žen a své zastoupení mají dokonce na vládním postu.

Obraz Íránu coby šovinistické, sexistické a středověké společnosti, který je často uměle vytvářen západními médii a propagandou, má daleko do pravdy. Zejména v porovnání s režimy okolních států, jako je např. největší americký spojenec v regionu Saúdská Arábie, kde je situace pro zástupkyně něžného pohlaví mnohem horší. Na druhé straně existují stále značné mezery v právní i faktické rovnosti mezi mužem a ženou. Je jen na Íráncích samotných, kam budou dále směrovat vývoj společnosti a tlačit vládnoucí garnituru složenou převážně z duchovních.

Autor: Josef Kraus
9. prosince 2009

Autor článku: Josef Kraus
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění