Čím odrazujete vašeho partnera?

Možná mu vadí, že se častěji než na něj díváte do zrcadla, začínáte mu připomínat jeho matku nebo třeba to, že vaše domácnost vypadá spíše jako vězení než útulné hnízdečko lásky.
Čím odrazujete vašeho partnera?
3.9.2001 0:00 |

Věžeňská dozorkyně

Karel: Když jsem poznal Ivetu, připadala mi naprosto skvělá a jedinečná. Trávili jsme spolu veškerý volný čas, koníčci a kamarádi šli stranou a mě to v tu chvíli připadalo naprosto normální. Jenže po čase mi zavolal můj kamarád a zval mě na nedělní fotbálek, který jsem s ním dříve pravidelně hrával. Tehdy Iveta řekla poprvé :„Buď fotbal nebo já, přeci mě nenecháš doma samotnou a ty si nepůjdeš kopat do balónu.“ Nelíbilo se mi to, hlavně ten majetnický tón, kterým se mnou mluvila, jenže pak se začala tvářit smutně a mně připadalo, že ji nemůžu nechat samotnou. Postupně se to ale stávalo pravidlem, kdykoliv jsem chtěl jít někam bez ní, brala to, jako bych jí opouštěl navždy a začala dělat scény. Měl jsem jí rád, ale jednou za čas jsem potřeboval nějaký prostor, čas, který můžu věnovat jen svým kamarádům a tomu, co mě těší. Ale ona to nikdy nepochopila, časem náš vztah přerostl v pouhé hádky a na lásku nezbyl prostor. Rozešel jsem se s ní, i když jsem jí na začátku tolik miloval a dokonce jsem si myslel, že se jednou vezmeme. Ale trávit celý svůj život tím, abych byl pouze s ní, to jsem nemohl.

Pokud budete neustále trvat na tom, že se od vás partner nesmí sám hnout ani na krok a budete to dokonce považovat za důkaz lásky, stane se jediné..uteče vám. Láska přeci není o tom připoutat partnera za nohu ke stolu a držet ho doma. Musí se mu ve vztahu dobře a volně dýchat  a vy byste měla mít radost z toho, že se věnuje svým koníčkům a zájmům. Stejně tak jako on neprotestuje proti tomu, abyste i vy měla  občas čas jen pro sebe, i vy byste mu měla dopřát to samé. Jestliže tráví mimo domov více času než by se vám zdálo normální, rozhodně na něj nevyrukujte s taktikou Buď já nebo kamarádi nebo Jestli teď odejdeš, už se nevracej. Dejte mu najevo, že vám chybí, když je tak dlouho pryč, že je vám bez něj smutno  a celou situaci v klidu proberte. V hádce se nikdy nic nevyřeší, je lepší si sednout a bez emocí si promluvit. Nebo tehdy, když on je ve společnosti kamarádů, vyrazte na tah i vy s vašimi přítelkyněmi. Nebudete mít pocit, že jste „tvrdla“doma, zatímco on se bavil. A hlavně  i on zjistí, že je mu bez vás smutno, když on čeká doma na vás.

Matka nebo partnerka?

Linda: Když jsme spolu začali bydlet, byla jsem šťastná. Časem ale nastal problém. Nesnášela jsem to, když jsem po bytě nacházela špinavé prádlo, boty místo v botníku rozházené na chodbě, zubní pasta na umyvadle…byla jsme zvyklá na pořádek a to mě vytáčelo. Nejdřív jsem po něm všechno uklízela, protože on vždy jen řekl, že to uklidí „pak“, ale nikdy jsem  to nevydržela a vše dávala na původní místo za něj. Pak jsem mu to samozřejmě vyčetla, protože jsem nesnesla, jak mu dělám služku. Když jsem pak po čase zjistila, že se pomalu měním na semetriku, která na něj jen štěká věty „Ukliď si to, To patří jinam, Nepij z láhve, na co máme skleničky“, lekla jsem se. To jsem přeci nechtěla, abych mu připomínala místo milenky matku, ale zase jsem si nechtěla připadat jen jako paní na úklid.

Muž už odmala poslouchá různé příkazy a zákazy, matka mu domlouvá, jak má dělat to či ono a tak když vyroste, těší se, jak se zbaví této povinnosti někoho poslouchat. Když pak přijde žena, která se chová stejně jako jeho matka, musí být notně nešťastný. Ale i jeho partnerka to nemá lehké, pokud to není domácí puťka, které nevadí, že její muž na pořádek kašle a dělá si z útulného domova hotel, protože v něm je pokojská, takže se nemusí uklízet. I tady jako v mnoha dalších situacích nezbývá, než se domluvit na pravidlech a kompromisu. V klidu si promluvte, co vám na partnerovi vadí a navrhněte řešení. Například si rozdělte úkoly v domácnosti tak, aby každý dělal to, co je mu nejméně nepříjemné. Vy budete strkat jeho špinavé prádlo do pračky, on zase bude ráno venčit psa.

Zrcadlo řekni, kdo je nejkrásnější

Petr: Mám rád upravené ženy, které na sebe dbají a doma nechodí v sepraném županu a natáčkách na hlavě. Ovšem moje přítelkyně to už trochu přehání. Když jsme spolu poprvé odjeli na víkend na chatu, těšil jsem se, jak se budeme ráno spolu probouzet, ale místo toho se vždycky potajmu vytratila do koupelny a vyšla až za hodinu, perfektně nalíčená a s natupírovaným účesem. Byli jsme v divočině bez lidí,ale už po obědě si začala lakovat nehty na červeno. Vůbec jsem to nechápal, mě by přeci nevadilo vidět jí bez maku upu, mám ji přeci rád takovou,jaká je. Postupně jsme měl strach se jí dotknout, začala se totiž vždycky hned upravovat, jako bych jí nějak poničil. Tak to šlo pořád, nechtěla se mnou jít ani na projížďku na kole, měla strach, že se upotí a nebude tak hezká jako předtím. Jednoho dne jsem toho měl už dost, strčil jsem jí hlavu pod umyvadlo, umyl jí obličej a pak jí držel za ruce a jen se díval do jejího obličeje a líbal jí na tvář. Teprve pak pochopila, že mi nejde jen o to, jak vypadá, ale že jí mám rád i neupravenou a  v nedbalkách.

Neničte si život. Pokud budete neustále myslet jen na to, jestli ve společnosti nemáte někde rozmazanou rtěnku nebo jestli vám nekouká ramínko z výstřihu, za chvíli vám unikne, o čem si lidé spolu povídají, protože vám nezbude čas věnovat se rozhovoru. A pokud máte přítele, kterého máte ráda, určitě si připouštíte myšlenku, že se jednou vezmete, budete mít děti a budete spolu šťastně žít až do smrti. Ale pak musíte počítat, že vás stejně jednou uvidí nenamalovanou, v teplácích a určitě jeho láska nebude o to menší. Jistě, je pěkné, když se žena o sebe stará a pečuje o svůj vzhled, ale vše by mělo být mezích normy, jinak vás to bude strašně omezovat.

Autor článku: Redakce
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění