Čtyři dobré rady, jak se cítit štastně, i když se vám právě lepí smula na paty

Špatné věci se stávají i dobrým lidem. Havárie, rozvod, ztráta zaměstnání, těžká nemoc, smrt blízkého… Proti tomu není imunní ani ten, kdo striktně dodržuje desatero. Jak se ale cítit šťastně i ve chvílích, kdy se vám lepí smůla na paty? Lze být šťastný i v neštěstí?
Čtyři dobré rady, jak se cítit štastně, i když se vám právě lepí smula na paty
15.6.2013 8:00 |

Naučte se odpouštět

Jedna z klíčových věcí pro duševní vyrovnanost je odpuštění. Pokud se vám stala křivda, máte dvě možnosti: mstít se, anebo zůstat nad věcí. Ano, všichni známe rčení „oko za oko, zub za zub“, otázka ale je, zda prostřednictvím pomsty dosáhneme něčeho jiného než momentálního pocitu zadostiučinění.

Zachovejte si čistý štít, i když máte právo na odplatu. Z dlouhodobého hlediska je cennější čisté svědomí než chvilkový pocit vítězství. Proto odpouštějte. Odpouštějte cizím lidem i přátelům, kteří z různých důvodů zklamali. Není to snadné a neznamená to, že se z vás má stát „splachovací“ dobráček. To ne.

Jde jen o vaše vnitřní vyrovnání se situací. Odpustit neznamená zapomenout. Ale nezapomenout znamená vyhnout se příštímu zklamání.

Buďte aktivní

I když máte pocit, že se proti vám spikl celý svět, nevzdávejte to. Říká se, že neštěstí se řetězí, a něco na tom bude, ať už jde třeba o vzpouru domácích spotřebičů, které záhadně zkolabují během jediného týdne, sérii ztrát důležitých věcí (brýlí, klíčů, řidičáku), anebo o napětí v rámci rodiny a zaměstnání, které vrcholí hádkami a spory…

Když už se do podobné laviny dostanete, plavte. Ze všech sil. Nenechte si vzít svůj elán a nezměňte se v pasivní trosku. Když se pocitu zoufalství podvolíte, položí vás to na lopatky a horko těžko se ze série průšvihů vyhrabete. Chce to zůstat nohama na zemi a dokázat s nepřízní osudu bojovat. Jakže to říkal Žižka? Nepřátel se nebojte a na množství nehleďte! S odvahou to dotáhnete dál!

Přijímejte věci, jak jsou

Nemusíte být zrovna asijský mistr zenu, ale zkuste to. Vnitřní pocit vyrovnanosti opravdu nemusí souviset s tím, co se kolem vás děje. Chce to cvik – a samozřejmě životní zkušenosti. Pokud už vás život párkrát profackoval, určitě víte, že vás podobná věc příště neskolí anebo neskolí se stejnou intenzitou. A teď mluvíme o skutečně závažných věcech, jako je rozchod s milovanou osobou či smrt v rodině.

Neznamená to, že vás neštěstí naučí být rezistentní vůči vlastním pocitům, ale to, že s každou životní zkušeností rostete a sílíte. A získáváte schopnost udržet si rovnováhu i přes to, že se svět kolem hroutí. Dovolte si plakat, ale neutápějte se v pocitech zoufalství příliš dlouho, nic není tak černé, jak se zdá. I negativní zkušenosti k něčemu slouží.

Volejte o pomoc

S neštěstím a životními kotrmelci se svěřuje hůř než se zážitky z dovolené v Karibiku. Ale k čemu dobří přátelé skutečně jsou? Aby s vámi sdíleli radosti i starosti. A aby vás vyslechli, i když to bude nezáživné monotematické bědování. Říká se „v nouzi poznáš přítele“, platnost tohoto přísloví sami dobře znáte. Ve společnosti skutečného přítele či přítelkyně se nemusíte stydět přiznat svoji slabost, hněv či smutek. Od toho se navzájem máte.

Nebojte se žádat o pomoc, když ji potřebujete, pokud máte kolem sebe opravdové přátele, určitě byste pro ně udělali totéž. Reálná pomoc může být telefonát, zda jste o. k., anebo třeba to, že za vás přátelé vyřídí něco, na co nemáte ve chvíli oslabení síly. Jsou to maličkosti, ale důležité.

Autor článku: Libuše Procházková
Zdroj: Moje Psychologie

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění