Jak přestat u sexu myslet

Nač myslíte, když se milujete se svým mužem? Jediná správná odpověď je „nevím“. Kdy a proč se pro nás stal sex něčím, co spíš vydržíme, než aby nás těšil? A kudy z toho ven?
Jak přestat u sexu myslet
27.6.2016 17:00 |

Zavřela oči. Cítila, jak se k ní blíží, a napadlo ji, jestli vůbec koupila máslo. Když se jí poprvé dotknul, vzpomněla si, že se ještě musí připravit na zítřejší poradu, a sotva vyvrcholil, rozhodla se, že se musí v ložnici vymalovat. Na jeho otázku, jestli se jí to líbilo, měla ten správně nepřítomný pohled. Jen byla šťastná, že netušil, proč je tak duchem mimo.“

Doufám, že právě vás se tohle vůbec netýká, ale bohužel vím, že u sexu mnohdy myslíme na všechno jiné jen ne na sex. Myšlenky utíkají, kam se jim zlíbí. Nesoustředíme se. I když máme být spolu tělem i duší, právě tady a teď, jako by byla spojená jen naše těla a mysl měla jiné orgie. I když to nemám odborníky ověřené, troufám si navíc říct, že se to většinou stává nám, ženám, asi je to trest za naši schopnost multitaskingu. Možná vám to nevadí. Jestli vás to štve, je čas naučit se v posteli vypnout a jen si tak plynout na vlnách spolubytí.

KDO JE BEZ VINY?

Jak si tak uvědomuju, je to „spolubytí“ stále složitější. S přibývajícím věkem, narůstající délkou vztahu, sílící všedností a se stoupajícím počtem dětí už neumíme jen tak rozrazit dveře do ložnice a pohlceni vášní zapomenout na svět. Kdybych to vzala čistě lidsky, prostě dovolujeme sami sobě sex vytěsnit jako něco, co už nemá takovou váhu. Na začátku, při dobývání, namlouvání a kroužení kolem sebe hraje mnohem podstatnější roli a myslíme na něj, kudy chodíme. A věnujeme se mu, kdykoli se namane sebemenší příležitost. To všechno proto, že těsně souvisí s láskou, hledáním životního parťáka, jakkoli to muž a žena mají v tomto směru přesně naopak. „Zamilovaná žena se otevírá sexuálně, vzrušený muž otevírá následně své srdce. Přesně v tomto pořadí,“ říká Denisa Říha Palečková, zakladatelka pražských Tantra Spa a Sexological Bodyworker. Tak proč, když už se najdeme a utvoříme pár, který miluje sex, to náhlé nic?

KAZI… SVĚTI NEJHRUBŠÍHO ZRNA

Sexuální prožívání si komplikujeme i dalšími maličkostmi. Neumíme prožívat přítomnost, už ani nevíme, jak být fakt „tady a teď“. Všechno plánujeme na týdny dopředu, ztrácíme umění improvizovat, být spontánní, postrádáme ochotu zastavit se a naslouchat druhému i sobě samým. Ignorujeme své smysly, ani se je často neobtěžujeme zapojit. Sex je smyslný, je to ta nejsmyslnější a nejsmyslovější záležitost, kterou si dokážu vybavit. Ale kolik ze svých smyslů asi tak průměrně při milování zapojíte?

Všechno chceme rychle, zůstáváme na povrchu, a intimita zrovna vůbec nic z toho neocení. Ani naše neopodstatněné obavy o to, jak v posteli vypadáme. I ty nás neustále zahlcují asexuálními myšlenkami a berou nám víc než samotný sex a jeho prožití, procítění. Protože o sex nakonec „nejde“. Naše neschopnost uvolnit se a nemyslet při milování má dosah mnohem větší, až do samotného nitra vztahu. I v něm často necháváme běžet jen autopilota a neprožíváme. Jen jsme vedle sebe a něco si odbýváme. Pokud chceme být zase při sexu opravdu spolu, aniž bychom zároveň v duchu řešili, kdy jsme objednaní k zubaři, musíme na to polehoučku.

1. JEN VY DVA A ČAS

Pro začátek to chce jednoduchou věc: být spolu. Zavřít počítač, odvézt děti a dát si rande je důležitý první krok, a pro překvapivé množství dvojic už to je dostačující k tomu, aby se jiskra ve vztahu začala obnovovat. „Málokterá dvojice to však skutečně udělá, práce a děti mívají navrch nad péčí o vztah. Není se pak čemu divit, že vztah je vyprahlý a nudný,“ konstatuje Denisa Říha Palečková, proč možná v posteli máte prostor na to, mít plnou hlavu myšlenek. Nudíte se. Co mezi vámi jiskřilo, zakryl prach každodennosti. Co se mezi vámi odehrává v sexu, už pak naopak každodenní není. Intimita je jen pro svátek a aby se neřeklo. U toho se člověk těžko nechá pohltit tak, až přestane myslet. Pokud se v sexu nudíte, nepřemýšlejte o tom, že si pořídíte medvídka mývala. Dumejte spíš nad tím, jak nudu vyhnat – a taky kdy a kolikrát. Znovu si vytvořte a hýčkejte milenecký prostor, ne jen ten rodičovský, podnikatelský a podobně.

2. POZORNÁ POZORNOST

„Pokud chcete vztah i vášeň rozvíjet, potřebujete vynakládat podobnou pozornost jako v období zamilovanosti. I po letech. Společně strávené chvíle by měla prolínat i příjemná překvapení pro toho druhého, prostor pro rozhovory i naslouchání. Tyto prvky je třeba držet při životě, abychom se ve vztahu cítili šťastně a naplněně,“ nabízí zakladatelka Tantra Spa další návod, jak mezi sebou udržovat hlubší intimitu, lásku. Zájem o toho druhého vám nedovolí vzdálit se jeden druhému nebo si zevšednět. Nedovolí vám ani nezúčastněně ležet v posteli a čekat, až bude po všem. Jednou budete pozorná vy, podruhé on, pak se začnete na ty pozornosti těšit, víc se vnímat a znovu poznávat.

3. BĚH BEZ CÍLE

Sex často vnímáme jako cestu k orgasmu. A jakkoli je dechberoucí, zkuste se někdy jen mazlit. Nesnažit se o proběhnutí cílovou páskou. Dostanete tak prostor pro tu již zmíněnou smyslovost, nechat se pohltit a myšlenky hodit za hlavu. Lidi už často ani nenapadne mít jiný typ intimního kontaktu, než je žhavý vzrušující sex, jenže na něj se pochopitelně často necítí. Pak z něj zbyde žádný sex nebo je to sex bez hlubokého prožitku. Je proto důležité rozvinout klidnější formu milování, kdy se partneři mohou spojit i tzv. měkkou penetrací, nebo vůbec, a dávat pozornost tělu, dechu, blízkosti a lásce. „Klidné milování tělo potřebuje, aby se vyvážil dynamický, horký aspekt sexuality. Díky klidnému, jinovému přístupu se pak i vášeň stává dlouhodobě udržitelnou. Partneři se mohou cítit zamilovaní i po dvaceti letech,“ vysvětluje Denisa Říha Palečková.

4. POSLOUCHEJTE SVÁ TĚLA

Zamyslete se: kdy jste si naposledy uvědomili, jak voníte, jaká je vaše kůže? Kdy jste se dotýkali sami sebe? Kdy jste se viděli za plného světla? „V současné době jsme opravdu intenzivně soustředěni na myšlení, vedou nás k tomu po celý život od základní školy. Nikdo nás ale neučí vnímat vlastní těla,“ konstatuje terapeutka. Na bolest se učíme brát prášky, chceme tělo ovládnout, aby nás poslouchalo, odtrháváme se od něj. „A děláme to i při milování. Máme pocit, že by tělo mělo být vzrušené na povel, máme představu o tom, co by mělo prožívat, vymýšlíme scénář pro naše tělo, které se však ne vždy chce našemu plánu podvolit,“ dodává Denisa Říha Palečková. Pro naplňující sexualitu je nezbytné znovu se naučit vnímat své tělo. Zaměřit pozornost do prožitků v těle, v pohlaví, v každé buňce, a také nepředstírat, nezastírat, říkat, co cítím, nebo pátrat, proč necítím, co bych si přála cítit.

5. NA ROVINU

V partnerství a sexu je citová přímost základem. Neschopnost ponořit se hlouběji do milování a potřeba odpoutat se myšlenkami od toho, co probíhá, může signalizovat i hlubší potíže. „Častěji to bývá žena, kdo je má, protože spíš žena v sobě nese například nedořešené bolesti, křivdy. To, co ji v minulosti ranilo a ona nezpracovala, mezi partnery vytváří odstup,“ vysvětluje Denisa Říha Palečková, „Jen tehdy, kdy se vše pročistí, dokáže se zase partnerovi otevřít i odevzdat, duševně i sexuálně.“ Tato fáze může být velmi náročná, žena může svého partnera odhánět, protože se po odhalení cítí ještě zranitelnější. Muž to musí ustát a stále jí nabízet svou lásku. „Pokud to dokáže, žena se zpravidla po chvíli začne uvolňovat a odevzdávat. Nakolik partner dokáže unést její dramatické emoce, natolik se mu může sexuálně odevzdat,“ konstatuje odbornice.


Článek vyšel v časopise Moje psychologie.

Autor článku: Jana Potužníková
Zdroj: časopis Moje Psychologie

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění