Jaké jsou důvody ženské nevěry?

Podle posledních průzkumů se k nevěře přiznává téměř polovina žen. Ve skutečnosti jich bude zřejmě ještě mnohem více. Co z toho vyplývá a co vede do náruče jiných mužů ty, jež jsou tak často stavěny do světla ctnostných ochranitelek ohně? Podle psychologů se základní důvody žen a mužů k nevěře - navzdory všem tezím o rovnosti pohlaví - zásadně liší. A ženská nevěra možná začíná u toho, když jsou ženy nevěrné samy sobě.
Jaké jsou důvody ženské nevěry?
11.8.2016 17:00 |

Ženy mají rády sex. Úplně stejně jako muži. To se naštěstí už ví a může se o tom i nahlas mluvit. A podle posledních průzkumů se k nevěře přiznává až 46 procent žen, což vyvrací tak dlouho propagovanou teorii, že nevěra je víceméně výhradní doménou mužů. Známý je dnes i fakt, že k nevěře mají muži a ženy trochu odlišné důvody i motivace, které souvisí s vnímáním základní lidské sexuality. Zatímco ženy zajímá sex, i ten mimopartnerský, výhradně ve chvíli, kdy z něj současně „kouká“ aspoň minimální citové prožívání, mužům stačí prosté dobývání území. Jednoduše řečeno, málokterá žena se bude dopouštět nevěry, pokud kromě sexu nezíská i pár pěkných esemesek, které by s úsměvem na tváři mohla číst – opakovaně.

Ženy navíc častěji než muži dokážou mít dva vztahy, pokud se v obou z nich cítí emočně angažované. K tomu druhému se ovšem uchýlí až ve chvíli, kdy se v tom prvním necítí dost milované. Muži zase častěji provozují sex i ve chvíli, kdy svůj oficiální vztah označují jako fyzicky i emočně dostačující – ten druhý „vztah“ dokážou udržovat jen tak, jen pro pouhý pocit sexuální svobody.

Všechna tyto dnes již známá fakta vedou k poměrně logickému závěru: Ženy podvádějí v momentě, kdy se jim v životě nedostává především emocí, tedy pozornosti, něhy a lásky. Každá ženská nevěra zdaleka není jen ta sexuální, a každé se dopouštíme z jiných, i když často velice podobných důvodů. To základní, co k ní vede, a mnohem zásadnější než ten prostý akt „zrady“ na svém příteli či manželovi je to, když šidíme samy sebe. „Věrné“ bychom totiž měly být především i tomu, co je pro nás skutečně důležité.

NEODBÝVEJTE SE

Určitě vám teď v hlavě vyskakuje spousta věcí, kde byste mohla přidat, a mezi prvními padly věty jako: Nebudu tak netrpělivá k dětem. Můj muž může být stokrát protivný, ale já bych před dětmi neměla vždycky vybouchnout i přesto, že jsem vyčerpaná. Nebudu vyčítat svým blízkým, že jsem na všechno sama. Konečně vyrazím na tak dlouho slibovanou návštěvu za prarodiči. Ale je tohle opravdu to nejdůležitější, co vám tak zoufale chybí? Co vy sama? Neodbýváte a nešidíte někde sama sebe?

Můžete samozřejmě donekonečna odkládat ty skvostné thajské masáže, přestože relax je něco, co jste dělala naposledy v létě v Řecku – tedy pokud jste nelovila děti z bazénu nebo nemazala muži záda. Ke kadeřníkovi taky chodíte spíš proto, že musíte, než abyste se nechala rozmazlovat a pak bez výčitek i zaplatila ten šílený účet. Ale ano, je úplně v pořádku, když nedělní odpoledne strávíte v kavárně Slavia s knihou a sklenicí vína – sama. A vůbec nemusíte číst.

Většina žen bohužel není přes veškerou možnou emancipovanost schopna dohlédnout na důsledky toho, když si nikdy nic nepovolí, a nebo tak výjimečně, že se o tom radši doma ani nezmíní a budou tvrdit, že ty vlasy mají vyšisované od sluníčka. Přitom je přesně tohle odpírání škodlivé nejen pro ně samotné, ale především pak i pro jejich vztahy. Důvody, které vedou k nespokojenosti, k nevěrám a k podvědomému nutkání, že by měly začít ve vztahu trochu „šidit“, jen neví jak a co, až všechno skončí v náručí chápajícího milence, jsou přitom ve většině případů velice podobné:

1. Nízké sebevědomí: Jednoduché, až hanba mluvit. Fyzická nevěra i neschopnost být na sebe někdy milá, rozuměj ošidit něco, co v naprosté většině případů buď počká, nebo není důležité, pramení z nízkého sebevědomí. K nevěře se uchylujeme proto, že neslýcháme dostatečně často, že jsme báječné a krásné. Oni s tím muži také neplýtvají, končí záhy poté, co nás sbalí, a místo zahrnování květinami a lichotkami sklouznou k nudnému stereotypnímu soužití.

Pocit, že byste neměla šidit rodinu, ta temná výčitka na dně vaší duše, z nesebevědomí pramení úplně stejně: máte se nejdřív rozdat, všechno zařídit, a až potom byste si jako odměnu mohla i něco dopřát. Jenže to je nesmysl. Lichotky i rozmazlování sebe sama potřebujete pro balanc vnitřní rovnováhy. Vyprahlost duševní i fyzická vede jen k vyhoření.

2. Druh pomsty: Nevěra jako pomsta za zradu, přísnost až askeze ve vlastním životě může být také podvědomým trestem za to, že si nepřipadáte tak nějak dostatečná. Jedno bude bolet vašeho partnera (ano, i muži občas něco cítí), to druhé pak používáte jako trest. Smiřte se s tím, že nejste dokonalá, že nezvládnete vždycky všechno.

Možná po vás okolí chce, abyste stála na piedestalu coby bohyně kuchyně, ložnice i synova fotbalového týmu, jenže ve skutečnosti máte nárok být polovičatá, neučesaná a klidně i nespolehlivá (někdy). Přijměte se i se svými chybami či nedostatky. Stejně jako přijímáte s jejich chybami i ostatní.

3. Osamělost a zanedbávání: Cítíte se jako jeho matka, chůva vašich dětí, uklízečka, produkční vašeho vztahu, ale už málo jako manželka, milenka nebo přítelkyně? Chybí vám pocit intimity, a teď nemluvíme jen o tom fyzickém – chybí vám pocit sdílení dnů, prožitků, prostě života vůbec. Možná právě proto vyhledáte nakonec milence, možná proto se čas od času dopustíte divokého večírku s kamarádkou, který končí v diskusi, jak svůj život prohráváte.

Zkuste si pro změnu vyhradit den v týdnu na to, že necháte nádobí neumyté a děti si svačinu do školy koupí samy, a vy se budete s mužem povalovat na gauči, pít víno a povídat si o hloupostech. A stejně pravidelně si dopřávejte i dívčí dýchánky. Není to plýtvání časem, je to obyčejná psychohygiena.

4. Žádné jiskření: To, že jste vdaná nebo zadaná, neznamená, že byste se měla oddělit od světa. Nenechávejte si ujít radost ze setkávání, z komunikace, z flirtu. To, že dokážete přijímat komplimenty od cizích mužů a neshazujete je nějakou rádoby ironickou průpovídkou, znamená jen jedno: je to pro vás normální součást každodenního života.

A až jednou náhodně vylezete ze své ulity, neomámí vás pak první lichotka či pochvala do té míry, že s tím milým gentlemanem rovnou skončíte v posteli a budete mu chtít odevzdat své srdce na stříbrném podnose, protože si vás konečně někdo všiml.

5. Očekávání mimo realitu: Jste dospělá, je tedy adekvátní si přiznat, že váš život se nebude odehrávat podle scénáře, který si napíšete. Možná cítíte, že byste měla mít pro všechny vždy pochopení, čas, moudrou radu nebo objetí. Chtěla byste být tou, kterou všichni jmenují jako osobu, která je v jejich životě důležitá. Ale není vaše povinnost být „vždy na příjmu“.

Nezavalte se pocitem, že pokud i uprostřed noci nebudete připravena dát komukoli cokoli včetně vlastní duše, zklamala jste. I vy máte nárok říkat věty jako „promiň, jsem unavená“, „nemám na to teď čas“, a nebo si občas dokonce vypnout telefon, nebo alespoň ztlumit zvonění. To, že nejste čtyřiadvacet hodin denně k dispozici, neznamená, že jste selhala. A vážně to z vás neudělá horšího člověka.

6. Nedostatek podpory: Ženy potřebují podporu. Potřebujeme slýchat, že jsme dobré, že jsme obstály. Nechválené holky snadno propadnou frustraci, že jim práce nebo klidně i život prostě nejdou. Tohle není výzva k tomu, abychom se všichni navzájem poplácávali po ramenou, i chvála totiž devalvuje.

Ale když vás nebude doma aspoň občas za něco chválit váš partner – lhostejno, zda za skvělý guláš, za to, že vstáváte s dítětem každé ráno do školy, nebo za to, že se vám v práci daří, velmi pravděpodobně partnerovo místo začas zaujme někdo jiný. Ten, který vám bude dávat najevo svou podporu a bez toho, aniž by utrpělo jeho ego, vás dostatečně ocení.


LEPŠÍ NEZAČÍT NEŽ PŘESTÁVAT

Pro mnoho žen, které „šidí“ ve vztazích, ať partnera nebo samy sebe, je velmi obtížné s tím přestat. Jejich důvody jsou většinou dlouhodobé, komplexní a hluboce zakořeněné. Mnoho žen neschopných vést normální vztahy s okolím, a hlavně samy se sebou, potřebuje zkušeného psychoterapeuta, který dokáže analyzovat vrstvy traumat či citovou nedospělost. Kvalitní vztah bez potřeby útěků kamkoli totiž dokážou vést jen zralé a vyrovnané osobnosti.

Pokud nebudete schopna některé věci ošidit, jiné neřešit a ještě jiné třeba přestat dělat, život vám prostě nepůjde tak hladce, jak byste si přála. Tím základním tajemstvím je uvědomit si, co pro vás je a není důležité. Není dobré čekat na to, že se jednou všechno tak nějak samo obrátí k lepšímu. Neobrátí, a už vůbec ne jednou ani samo. Každý den máte svůj vlastní život ve svých rukou. Není důvod se už dnes necítit lépe. Nebo k tomu aspoň nezačít dělat první kroky.


Článek vyšel v časopise Moje psychologie.

Autor článku: Michala Komrsková
Zdroj: časopis Moje Psychologie

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění