Jana (26): Babička se vdávala z rozumu a má už 56 let šťastné manželství.

Je mi 26 a padla na mě „depka“, že nikdy nebudu mít tak pěkné manželství jako moji prarodiče, kteří se mimochodem vůbec nebrali z lásky!
Jana (26): Babička se vdávala z rozumu a má už 56 let šťastné manželství.
23.3.2016 5:00 |

Praděda prý prohrál babičku v kartách

Mé babičce je 77 let a dědovi o 3 roky víc. Já sama mám ve 26 letech druhý vážný vztah, bohužel stejně jako u prvního vztahu nám to opět zhruba po dvou letech přestává klapat. Je mi z toho smutno, protože bych už chtěla děti. A klidně přiznám, že i svatbu a manžela – jsem prostě rodinný typ! Možná i proto, že jsou naši už od mých školních let rozvedení. Toužím po velké rodině, stabilitě, opravdové lásce, přátelství, partnerském respektu a toleranci, které celý svůj život vidím u mých prarodičů. Babička a děda společně vychovali 3 děti. Prvního syna měl děda z prvního manželství. Dvě dcery, z nichž druhá je má mamka, vzešly z manželství s naší babičkou. Babička se vdávala ve 21 letech a brala si o 3 roky staršího vdovce, kterému tragicky zesnula žena a zanechala mu ani ne ročního synka.

Děda byl horník. V šedesátých letech minulého století se horníci už neměli zdaleka tak špatně jako před válkou a pro babičku, která pocházela z velmi nuzných poměrů a ze sedmi sourozenců, byl děda dle všech skvělou partií. Měl slušnou práci i příjem a dokonce vlastní domek. Navíc byl jeho otec vedoucí řeznictví, což v té době bývalo „terno“. A právě s tímhle řeznickým synkem prý prohrál alkoholem posilněný praděda babičku v kartách – což bylo druhý den ráno po vesnici samozřejmě zdrojem všeobecného veselí. Výhru pochopitelně nikdo nebral vážně – dokonce ani její „výherce“. Jenže pradědovi se myšlenka na výhodnou partii nejmladší dcery tolik „uhnízdila“ v hlavě, že pozval mladého vdovce i s kloučkem na oběd.

Do babičky se nezamiloval mladý vdovec, ale jeho roční syn

O zábavu se během oběda postaral malý klouček, jemuž rusovlasá babička, která milovala děti, padla do oka – byla údajně velmi podobná jeho zesnulé mamince. Nechtěl tehdy s dědou ani odejít domů, a tak ho šla babička doprovodit. Pozvání na oběd se několikrát zopakovalo a babička nakonec kloučka pravidelně hlídala. Do jeho tatínka prý ale zamilovaná nebyla. „Byl to, Janičko, tehdy sice moc pěkný chlap, hodně holek se po něm otáčelo, ale na mě byl moc smutný a vážný. Já měla radši veselé kluky!

Holt mu umřela žena a stýskalo se mu. Neměl to lehké! Jenže tam byl i ten maličký Vašík, on byl strašně roztomilý a miloval mě…“ vzpomínala babička.

Náklonnosti Vašíka si pochopitelně všiml nejen mladý vdovec, ale i obě rodiny, které se tehdy shodly na tom, že by to „mladým“ slušelo pod jednou střechou. Kluk by měl mámu, děda by přišel na jiné myšlenky a o jednu z dcer by bylo dobře postaráno. Obě rodiny babičku i dědu nápadně i nenápadně postrkovaly k sobě, až jednoho dne babička u dědy přespala. Babička byla mladá a pěkná, děda byl dlouho sám, a tak se stalo, že spolu tehdy strávili noc jako milenci. S babičkou si povídáme o všem, není žádná puritánka, a tak jsem se dozvěděla, že si od první společné noci intimně neobyčejně rozuměli. Jen ta láska stále chyběla. Babička u dědy přespala pak ještě několikrát, což obě rodiny víc než tolerovaly – svatba byla nevyhnutelná a „mladí“ už příliš neprotestovali.

Důlní neštěstí nečekaně přineslo velkou lásku

„Ale nemysli si, Janičko, já ho v té době ještě zdaleka nemilovala. Byl to fajn chlap pro rodinu, měl miloučkého syna, ale já si tajně myslela na jiného! Jenže jsme se do toho všichni nějak zamotali, a tak jsme se prostě vzali.“ vyprávěla mi mnohokrát babička. A hned na to dodávala, že neuběhl ani rok a zjistila, že se její vztah k dědovi mění. Vše se definitivně v obou manželích zlomilo tehdy, když děda uvízl spolu s několika dalšími horníky v závalu – oba prarodiče prý ten den pochopili, co pro ně ten druhý znamená.

„Nikdy nezapomenu na to, jak šťastná jsem byla, když se mi domů vrátil živý a zdravý. Neumíš si představit, jak strašně jsem se o něj bála! Tehdy jsem najednou věděla, že ho miluji. Padli jsme si do náruče a já ho poprvé viděla plakat. Od toho dne to byl úplně jiný chlap! V tý černý jámě a slzách prostě asi definitivně pohřbil ten svůj stesk a smutek po bývalé ženě a já měla najednou doma veselého chlapa, který by mi snesl modré z nebe.“

Sbalila dědovi všechny věci do ranců z prostěradel. Balíky našel milenky manžel

Všechno samozřejmě nebylo vždy úplně růžové. Když na dědu přišla krize středního věku, byl babičce nevěrný, což babička vyřešila poněkud svérázně. V den, kdy se to dověděla, sbalila dědovi všechny věci do ranců z prostěradel, a to včetně nevypraného oblečení, neumytého nádobí, neosmažených karbenátků a nevynesených odpadků. Asi šest plných ranců popsaných nepříliš služnými nápisy složila s pomocí kamarádky dědově milence před dveře. Balíky našel milenky manžel, také horník. Děda přišel o zub a odstěhoval se k rodičům. Jenže po měsíci zjistil, že bez babičky nemůže žít. Dneska se tomu oba smějí a historku přidávají k dobrému na všech rodinných sešlostech.

Vztah babičky a dědy jsem už od dětství vnímala jako výjimečný a strašně ráda jsem u nich trávila čas. Bylo tam prostě neustále živo, voňavě, veselo, babička s dědou se pořád v legraci špičkovali a pošťuchovali. Děda babičku každou chvíli štípnul, různě popleskával, dodnes spolu chodí za ruce a babička každý večer dostává pusu na dobrou noc. Bojím se, že takový vztah já nikdy nezažiju. Prožila jsem sice dvě lásky jako trám, jenže láska po pár letech vyšuměla – třeba bych na to měla jít nějak opačně. Nevím.

Autor článku: MM
Zdroj: Dáma.cz

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění