Jitka (41): Milenec si našel přítelkyni, strašně na ni žárlím!

Jitka je 20 let vdaná a má už několik let milence. Ten si však nyní našel stálou přítelkyni, ale dál se schází i s Jitkou. Ta na novou partnerku svého milence strašně žárlí.
Jitka (41): Milenec si našel přítelkyni, strašně na ni žárlím!
26.4.2016 5:00 |

Našla jsem si přítele na sex

Počítám s tím, že mě možná odsoudíte; jsem totiž 20 let vdaná a mám několik let trvající milenecký vztah. (Rozvádět se ale v žádném případě nehodlám!) Pokud vám není 20 let, nebo životem neproplouváte jako na obláčku, už jste asi mnohokrát prožili, že život není černobílý. Mé manželství je částečně disfunkční; manžel se mnou totiž už 5 let intimně nežije a mně sex úplně jednoduše chybí. Nechci zde rozebírat, proč se mnou manžel nespí, ale zcela jistě se to nezmění ani v budoucnu.

Já však na sex v necelých 40 letech opravdu nehodlala rezignovat! Vše jsem po dlouhém odříkání, rodinném napětí, hádkách, návštěvách různých psychologů (většinou bohužel neschopných) vyřešila po svém – a je klid. Dala jsem si inzerát a po krátkém dopisování s několika pány jsem si našla milence. Rozvedeného, nezadaného, který věděl, do čeho jde a naprosto mu to vyhovovalo.

S milencem jsme si povahově ale hlavně fyzicky opravdu „sedli“. Stýkáme se zhruba 3 roky a strávili jsme spolu i několik nocí. Minulý rok dokonce 5 dní dovolené, kdy byl manžel služebně v zahraničí a děti na studijním pobytu. Milence svým způsobem miluji, ale jako životního partnera bych ho nechtěla. Bude to znít asi hrozně, ale na 100 % vím, že manžel je kvalitnější člověk, dobrý přítel a úžasný otec (ano, mám občas velké výčitky, že ho podvádím) – ale skončit se sexem v 41 letech prostě nemohu.

Prý abych mu pomohla vybrat dárek pro přítelkyni!

Několik dní před Vánocemi mi milenec u skleničky vína řekl, že má přítelkyni, a zda bych mu pro ni nepomohla vybrat dárek – nějaké luxusnější hodinky. Řekl to úplně vyrovnaně, klidně, evidentně nečekal, že by mě to rozhodilo. (Což se velmi mýlil.) Strašně mě to zaskočilo, ale snažila jsem se působit tak, že jsem nad věcí. Nikdy totiž o žádné přítelkyni nemluvil, nikdy mi neřekl, že by se chtěl znovu vázat, naopak! Často mi říkal, jak mu náš vztah vyhovuje – dělá si, co chce, a jezdí, kam chce. Já jsem prý úžasná milenka a kamarádka a také jediná žena, která ho nikdy netoužila vlastnit, ovládat a manipulovat s ním.

Takže si asi dovedete představit, jak se mnou jeho oznámení a prosba zamávaly. Navíc mi nikdy žádný drahý dárek nekoupil, maximálně jsem dostala čokoládu nebo víno. Dokonce ani květinu ne! Nenadálé zjevení vážné známosti pro mě byl šok. Nicméně se zdálo, že milenec nehodlá přerušit naše schůzky – alespoň tak. Myslela jsem si, že ho o 10 let mladší přítelkyně přestane bavit, až začne mluvit o svatbě a dětech, což mladá holka určitě začne. Jenže jsem se krutě spletla.

Je schopný mi o ní básnit i po milování

Slečna ho ale bavit nepřestala a on se do ní dle svých slov vážně zamiloval a dokonce se zmínil o tom, že asi přehodnotí svůj negativní vztah ke svatbám. Je schopný mi o ní básnit i po milování. Nedávno mi o jedné sexuální praktice řekl: „Kéž by to Alenka uměla jako ty. Škoda, že ji nemůžeš zaučit!“. Měla jsem chuť mu vlepit facku, ale celé jsem to nakonec obrátila v žert, nechtěla jsem dát najevo závislost a slabost. „Tak Alenku přiveď a uvidíme, co se dá dělat!“ řekla jsem mu tehdy a on se smál. „Jsi skvělá ženská, žádná taková není!“ chápete to? Jak mi může říct jedním dechem, že jsem skvělá a jedinečná a zároveň mi básnit o nějaké své slečince?

Náš vztah je naprosto schizofrenní a začíná mi přinášet víc starostí než radostí. Navíc přibývají okamžiky, které jsou pro mne hodně ponižující – jenže já se stále hrdinně tvářím, že je vše v pohodě. Nedokážu milenci přiznat, jak strašně na jeho přítelkyni žárlím. A také si nedovedu představit, že ho ztratím. Ano, bojím se toho!

Je to celé trest za mou nevěru?

Asi nejhorší na tom je, že se nemám komu svěřit, tuším, že i má nejlepší přítelkyně by mě odsoudila. Ne snad za to, že mám milence – to ví, několikrát nás i kryla – ale protože na něj žárlím a za stávajících podmínek vše neskončím. I já si uvědomuji, jak málo si sama sebe takovým přístupem vážím, jak ztrácím sebeúctu. Někdy si říkám, že je to celé trest za mou nevěru, že boží mlýny opravdu melou.

Strašně bych v sobě chtěla najít sílu, se nad vše povznést a přistupovat k našemu vztahu tak pragmaticky jako k němu přistupuje celá léta on. Určitě by to mělo nějak jít! Ale jak to udělat, jak si to celé nebrat osobně? Jak nežárlit? Jak nemilovat? Jak vše definitivně vyřešit? Strašně jsem si zkomplikovala život, jsem v dokonalé pasti.

Jitka, 41 let

Autor článku: MM
Zdroj: Dáma.cz

Komentáře

mánie | 30.4.2016 08:47

bože

rozumimti | 27.4.2016 09:27

Nebo je čas na změnu

Jiřina | 26.4.2016 16:19

Gentleman

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění