KLÁRA (49): Manželova milenka mě chce připravit úplně o všechno

Nevěra v manželství není v dnešní době věc až tak neobvyklá a dost často bývá tiše přehlížena. Někdy však ale dojde do extrému, kdy tolerance není na místě. Klára (49) o tom ví své. Momentálně totiž bojuje s manželovou milenkou, která touží po všem, co je Kláry. Jak tento smutný příběh dopadne?
KLÁRA (49): Manželova milenka mě chce připravit úplně o všechno
16.5.2016 5:00 |

Můj muž si po letech manželství našel milenku. Byl to šok, ale je to věc, se kterou se v životě asi bohužel musí počítat. Jenže jako by to nestačilo, jeho nová známost se nechce spokojit jen s tím, že mi odvede manžela. Chce mě připravit i o všechno ostatní.

Za manžela jsem vdaná přes dvacet let, skoro pětadvacet let ho znám. Ne, popravdě jsem nečekala, že by nám vydržela celoživotní věrnost, tak naivní v dnešní době nejsem. Tím neříkám, že jsem s tím byla dopředu smířená, jen jsem se zkrátka snažila být realista.

Pochopitelně vás takové myšlenky nenapadají v počátcích vztahu, ale až po letech, kdy už to mezi partnery není taková hitparáda. Stárneme, děti vyrůstají, láska a vášeň ustupuje hlavně praktickým věcem a péči o potomky. Ale pořád jsme se měli rádi, aspoň jsem si to myslela.

Říkala jsem si, že jestli mě bude chtít muž někdy podvést, já mu v tom nezabráním, ať budu sebedokonalejší partnerka - podle mě to zkrátka může nastat i ve spokojeném manželství. Čistě proto, že chlapa pálí dobré bydlo, děsí ho stereotyp, manželka je fajn, ale zkrátka pořád stejná. A když se na služební cestě objeví fešná mladší kolegyně, která si chce jen zpříjemnit nudné pracovní povinnosti…

Snažila jsem se prostě nic moc neřešit. A hlavně jsem byla přesvědčená, že manžel má mě i děti natolik rád, že nikdy nedopustí, aby nás případná nevěra ohrozila. Že pokud už k ní dojde, stane se to diskrétně a já se to nikdy nedozvím. Že to bude zkrátka jednorázová záležitost a naší rodiny se nijak nedotkne.

Jak se vyvíjel Kláry příběh dál, se dozvíte v následujících kapitolách… Pokud jste netrpěliví a chcete znát rychle konec, můžete část příběhu přeskočit. Z boxíku zvolte rovnou pátou kapitolu a prostřední část textu se vám vůbec nezobrazí. Jestliže si chcete příběh přečíst celý, postupujte po kapitolách tak, jak za sebou následují.

Nejdřív jsem věřila, že šlo jen o úlet

No, tak takhle to bohužel vůbec nebylo. Jsem asi hloupá, ale mě opravdu nenapadlo, že by se můj muž na „stará kolena“ zbláznil a chtěl dosavadní život úplně zahodit a začít znovu s nějakou jinou ženou. Jenže přesně to se stalo.

Když jsem jeho nevěru odhalila, byla jsem samozřejmě v šoku. Vlastně snad ani ne tak z nevěry samotné jako právě z toho, že jsem na ni přišla. Že bude takhle hloupý a nedá si pozor, aby zahladil stopy, to mi přišlo prostě nepochopitelné! Poprvé mě napadlo, jestli mu vůbec na mně ještě záleží, když se ani nenamáhá, abych na nic nepřišla. Ale pak jsem si řekla, že je to možná jen chlapské uvažování a že ho prostě nenapadne, že bych ho mohla odhalit.

Pár dnů jsem byla jako tělo bez duše a přemýšlela, jak se k tomu postavit. Nakonec jsem se rozhodla, že budu mlčet a naopak se budu chovat co nejvíc mile, aby neměl ani stín pochybností a nenapadlo ho snad, že ten úlet byl dobrý nápad a mohl by si ho zopakovat. A tak jsem dělala, co jsem muži na očích viděla, ale samozřejmě ne tak, aby mu to bylo divné.

O to větší šok pak nastal, když jsem za několik týdnů zjistila, že to zřejmě žádný jednorázový úlet nebyl! Naopak to vypadalo, že se manžel s někým schází pravidelně. A vyvrcholilo to tím, že jsem v jeho autě našla pod sedadlem kosmetický krém, který rozhodně nepatřil manželovi.

Tehdy jsem ještě netušila, že to byl od dotyčné úmysl a že i ostatní stopy nechávala ona schválně, aniž by to můj muž tušil. Od začátku totiž věděla, co chce - ne milence, ale partnera, který kvůli ní opustí rodinu!

Postarala se, abychom se opravdu rozešli

Na muže jsem uhodila po čtvrt roce, kdy už jsem to nemohla vydržet. Zapíral asi minutu a pak se z něj přiznání vysypalo ráz na ráz. Takové klišé! Mladší kolegyně, společné přesčasy nad důležitým projektem, sklenička na odlehčení po práci, mají toho tolik společného, ona je úplně jiná, ukázala mu zas radost ze života… Se mnou a dětmi hrozně trpěl!

Co s tím budeš dělat, ptala jsem se věcně. Byla jsem strašně naštvaná, obzvlášť když přiznal, že to trvá už přes půl roku! Ale pořád jsem si myslela, že ve chvíli, kdy je to venku, poměr ukončí. Jenže muž mě šokoval do třetice - nejen že neukončí. Chce odejít ode mě! „Mám tě rád, děti miluju, ale nezlob se, myslím, že ještě nejsem tak starý, abych nemohl začít ještě jednou. Tady už to nemůžu vydržet,“ řekl mi, jako by se nechumelilo.

Myslím, že ho k tomu postrčila hlavně ona. Nejdřív tím, že zařídila, abych na to přišla, když se můj muž zřejmě k žádnému přiznání neměl. A pak do něj hučela, aby mě opustil. A co víc, ještě si to pojistila jinak. Jednoho dne mě odchytila před prací - dlouhovlasá blondýna kolem pětatřiceti - a na rovinu mi řekla, kdo je. „Nemyslete si, že by se k vám snad vrátil. Chce být jenom se mnou a já už se postarám, aby mu to vydrželo,“ řekla mi.

Jen jsem koukala, když mi popisovala, co spolu dělají v posteli a nejen v ní. Mělo to přesně efekt, jaký asi zamýšlela - manžel se mi úplně zhnusil a už jsem ani neuvažovala o tom, jestli by náš vztah šel zachránit. Nemohla jsem se dočkat, až z našeho domu vypadne a zmizí mi z očí!

Přece se nevzdám bez boje

Jenže jestli jsem si myslela, že tím to skončí - a za pár měsíců, až přejdou emoce, se nějak rozumně rozvedeme, spletla jsem se. Ona se totiž nespokojila jen s mým mužem. Zalíbil se jí také náš dům a chalupa! Naprosto nevybíravě tlačí na manžela - nějak nemohu uvěřit, že by to bylo z jeho hlavy - abych se z domu vystěhovala a uvolnila ho jim. Máme přece obě děti na vysoké, už dospělé, prakticky samostatné, a na co ho tedy potřebuju? Zatímco oni budou mít rodinu (jednou, pochopitelně), takže pro ně je velký dům nezbytný. Přece se nebudou krčit v její garsonce.

No a chalupa - to je totéž. Na co by ji stará ženská potřebovala, když tam beztak nikdy nic nedělala? (Cituji manžela). Nestačím se divit. Syn a dcera tohle všechno sledují zpovzdálí a mě mrzí, že se vlastně chovají, jako by se zas tak moc nedělo. Prý jsme dospělí a máme mít rozum, a že když už se rozcházíme, tak ať to uděláme slušně a je do toho netaháme. Je jim jedno, jestli se jednou za měsíc ukážou v domě u mě, nebo u otce a jeho nové přítelkyně. Jako by jim bylo jedno, že se táta s mámou rozešli! Nerozumím tomu. Bojím se, abych se ještě neodcizila s vlastními dětmi.

V tomhle rozpoložení bych se nejradši sebrala a odstěhovala někam úplně jinam. Ale už z principu to neudělám, tohle jí ani manželovi prostě nedopřeju. Dům je nás obou, stejně jako chalupa. Na vyplacení toho druhého ani jeden nemá, takže se musíme buď dohodnout, nebo to všechno prodat. Jsem moc zvědavá, jak to bude dál!

Autor článku: Redakce
Zdroj: Dáma.cz

Komentáře

Danča | 18.5.2016 08:52

Na to pomůže jedno

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění