Monika Brýdová: Kdo inspiruje, musí být o krok napřed...

Nejen o kreativním tvoření, nápadech a inspiraci jsme si povídali s Monikou Brýdovou, která se již řadu let profesně věnuje volné kreativní tvorbě. Její nápady možná znáte z časopisu Praktická žena nebo z televizního pořadu Rady ptáka Loskutáka.
Monika Brýdová: Kdo inspiruje, musí být o krok napřed...
13.1.2010 0:00 |

Kdy se ve Vás začaly líhnout ty kreativní touhy?


Já už jsem se s tím prý narodila. Vždycky jsem milovala dokumenty o výrobě čehokoliv, zajímalo mě, jak se co dělá. A jako dítě jsem fakt tvořila, co si pamatuju. Naši z toho byli nešťastní, všechno jsem pomalovávala! Barvy museli přede mnou schovávat, protože jsem byla schopná natřít i vypínače, aby ladily.

Dočetl jsem se o Vás, že jste také byla novinář. Jak jste se k tomu dostala?


Jako ke všemu, náhodou. Ale nejsem žádný novinář, toho si představuji jinak. Jsem jen takový pisálek. Dělala jsem také pro různé magazíny. I svoje stránky si dělám sama, protože k tomu mám blízko. Původně jsem ekonomka – zahraniční obchod.

Skutečně? A proč právě ekonomie?


Po základce jsem chtěla na uměleckou průmyslovku Výroba hraček a dekorací. Měla jsem samé jedničky a i ty talentovky jsem udělala, ale bohužel tam byl ještě politický faktor. Naši nebyli ve straně a ze severních Čech brali jen dva lidi. A tak mě nevzali. Takže to byla moje taková životní prohra, hodně jsem to v těch 15ti obrečela. Výchovná poradkyně mi doporučila nejprestižnější školu Zahraniční obchod v Jablonci. Bylo to 300 km od domova, ale nikomu to nevadilo. Jako poslušná a pilná holka jsem se tam přihlásila a odstudovala to. Ale už ve čtvrťáku mne mnohem víc bavily public relations a psala jsem do různých studentských časopisů. Dokonce jsem dělala pro rádio, tohle mě lákalo vždycky. Tudy vedla i cesta do televize.



Jsem jako papiňák…

To mě zajímá taky, jak jste se dostala do televize?


Jsem tam zavolala a řekla jsem, že mě potřebujou a oni tomu nějak věřili. (smích) Zrovna, než začal vysílat Loskuták, jsem byla v Americe a hrozně jsem obdivovala Martu Stewart. Kdykoliv moji hostitelé nebyli doma, koukala jsem na televizi a říkala si „Tyjo, tak tohle mě fakt bere!“ A už tehdy mi kamarádi říkali, ať to zkusím.

Jak se Vám pracuje s "Gondíkama"? Jsou takoví, jak vypadají před kamerou?


Pracuje se mi s nimi výborně. Jsou podle mě ještě lepší, hlavně Adéla hraje takovou víc neumětelskou. Přitom je mnohem šikovnější, než má ve scénáři. Většina hostů v ohlasech píše, že byli hodně překvapení a měli z té pozitivní atmosféry moc dobrý pocit.

Monika Brýdová je sice původní profesí ekonomka, ale nyní se již několik let profesně zabývá svým největším koníčkem - kreativní tvorbou. Její nápady můžeme nalézt v různých časopisech, v televizi v pořadu Rady ptáka Loskutáka a také v jejích knihách (např. 100 a jeden nápad na originální tričko, Window Art, ...). Své bohaté zkušenosti předává dál pomocí kurzů, které pořádá po celé České republice a svých internetových stránek **//http://www.brydova.cz///** na nichž provozuje i vlastní e-shop.


Vraťme se ještě k Americe, tam jste byla pracovně?


Ne, kdepak, tam jsem byla u přátel. Říkala jsem si, že se tam musím podívat, než budu mít druhé dítě. Protože se dvěma dětma už by mne manžel nepustil. Tamní kamarádka mě zná a jednou říká: „Hele já ti musím ukázat, jak to tady funguje.“ A jely jsme se podívat na něco podobného, jako teď dělám. V podstatě takové zařízení, kde se ti senioři scházeli a nějaká lektorka jim připravila práci. Oni přišli, pili kávu, čaj, u toho malovali a relaxovali. No a to mě hrozně oslovilo! Protože v Čechách ženský ne všechny chodí do posilovny nebo mají koníčka, kterému se mohou intenzivně věnovat. A když už se scházejí, tak jen tak plkají u kafe a to je trochu škoda.. Tak jsem si říkala, že by jako mohli plkat u něčeho kreativního!

Kde čerpáte nápady?

Jezdím na semináře do zahraničí, jinak hodně na internetu, hodně v hlavě -  mě stačí ťuknutí, já něco vidim a jakoby to do toho dodělám. Největší nápady mě napadají v časový krizi. Já jsem typ člověka, kterej když má hodně času, tak je skoro neschopnej tvořit. Třeba když píšu knihy nebo když jsem psala články, tak vim, do kdy to mám odevzdat. A i když na to mám třeba půl roku, tak ta největší práce je těsně před tím. To samé, když připravuji Loskutáka. Náměty sice píšu měsíc předem, ale konkrétně tu výrobu dělám tři dny předem, v tlaku a presu, protože v tu chvíli mě napadají ty nejlepší věci. Jsem jako papiňák.

{{image?id=1757638&id_full=1757639&force=import}} Stránky Moniky Brýdové nabízejí nejen možnost nákupu materiálu pro vlastní kreativní tvorbu přes e-shop, ale také samotné návrhy a postupy tvorby, nové recepty a mnohé další. Např. tato jmenovka na dveře, s nasazením na kukátko, dozdobená ubrouskovou technikou je vlastním nápadem autorky a šablonu lze zakoupit v jejím e-shopu.

Kdo inspiruje, musí být o krok napřed.


Jak rodina zvládá Vaše tvůrčí excesy?
Někdy líp a někdy hůř. Oni už mě znají. Manžel vůbec nemůže říct půl slova, protože si mě už takovou vzal. A teď nás celý to moje dění živí, takže nemůže nic. A děti jsou dost ve vleku. I když syn nejdřív vypadal, že se vůbec nepomamí, ale teď překvapil a studuje architekturu. Takže z něho mám radost. S dcerou je to ještě horší, ta se narodila těsně před tím, než jsem se rozhodla do tohohle jít na plno. Takže žádná mateřská, dcera pořád se mnou – všude jsem jí sebou vláčela v košíku, dělala přestávky na kojení. Ale ono to šlo, dokázala prospat celej kurz, asi už jí můj hlas uspával.

Jak manžel figuruje ve Vašem životě? Má někdy poznámky, když se mu něco nelíbí?

Už tam figuruje dvacet let, tak si zaslouží nějaké to čestné místo vedle mě. Je velice kritickej, můj velký první kritik. On je puntičkář, ale já jsem chaotik. Občas se naštve, že už něco nemíní déle překračovat. A když nejsem doma, přestěhuje mi všechen můj binec do krabic v garáži. Ale netrvá to dlouho a znovu si to zaplním.


Co vymyslíte to poradíte – nemáte pocit, že vám to někdo vykrádá?
To víte že jo, ale co s tím nadělám. Kdo inspiruje, musí být o krok napřed. A to mě žene dopředu! Mnohem víc mě rozčiluje, když o sobě čtu různé nepravdy a pomluvy… Naštěstí nejsem tak známá, aby si o mě někdo otíral boty hodně. Ale ono to zamrzí, když se o sobě dočtete, že jste patlal a že kazíte vkus českej.

Prostě makat, makat a makat.

Nejlepší období?
Já si pořád myslím, že ještě přijde! Ne, já si myslím, že každý životní období má něco do sebe. Jak lidi třeba touží, aby jim bylo zase dvacet, to já bych nechtěla. Teď od tý třicítky do čtyřicítky, dělám co mě baví… a asi bych neměnila.

Z čeho žijete?


Z toho eshopu, abych dělala jen kurzy, to bych musela kurzovat od rána do večera. Existovala italská firma, která teda už zanikla. A ti mne ze začátku podrželi, dali mi do pronájmu všechny ty materiály. Já jsem nikdy nedělala jen tohle, já jsem předtím měla obchody.


Internetový o  umožňuje kreativcům nakoupit jak materiál pro vlastní tvrobu, tak nejrůznější kompletní šablony a sady. Např. souprava pro 3D odlitky, ====Obchody? ====
Ano. V devadesátým druhým jsem začínala podnikat úplně s nulou a s úvěrem. Měla jsem papírnictví a obchody s dětským oblečením. A když jsem viděla, že by mohl fungovat ten eshop, tak jsem udělala rezolutní řez, obchody prodala a získala tak nějaký kapitál. Takže vím, jaké je to začínat od nuly, ale chce to prostě jít za tím a dřít, no. Žádný jiný nápad na to, jak získat prachy, mě nenapadá. Prostě makat, makat a makat.
====Máte někdy pocit, že jste hrozně unavená a už nemůžete dál? ====
Někdy mám pocit, že druhý den mě čeká tolik věcí, že se do něj nechci probudit. Ale pak si říkám, zvládla jsem horší věci. Každý člověk je někdy utahanej. Ale mě stačí málo, dobrá knížka, zajít do sauny, chvilku si vypnout.

====Je něco, co jste si vždycky chtěla splnit? Co jste vždycky chtěla udělat? ====
Jednu touhu jsem si už splnila - udělat výstavu. Navíc se mi povedlo zařídit, aby tam každá firma měla u stánku i workshop. Takže to není jen na hodinu, projít si to, ale je to na celý den! Všude si můžete něco zkusit.
A tvrdím, že nešťastní lidé si dávají moc velké cíle. Ale takové velké přání by bylo mít svůj vlastní televizní pořad.

====Děkuji za rozhovor!====


Autor: Jan Franěk
13. ledna 2009


Přečtěte si také:**
(Další rozhovory na Ženy.cz)
Renata Ptáčníková: Je to o sebevědomí a o vlastní ceně, kterou naše ženy neznají...
Jak sladit rodinný život a práci? Jsou pracující matky kariéristky a mrchy? O těchto i jiných věcech jsme si popovídali s Renatou Ptáčníkovou - prezidentkou Institutu pro ženy.Jan Saudek, Pavla Hodková: Kdyby neexistuje, 1. část
Jan Saudek, Pavla Hodková: Kdyby neexistuje, 2. část
Rozhovor s fotografem Janem Saudkem a jeho partnerkou Pavlou Hodkovou. O alkoholu, o zdravé výživě, o dětech, o lásce, žárlivosti,  nevěře a  o dalších obecných a přirozených věcech života…

Autor článku: Jan Franěk
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

stropnicka | 6.3.2010 13:36

podnikáník

zlejsek | 31.1.2010 18:27

až moc dopředu :-D

Tery | 13.1.2010 11:24

Pěkný rozhovor se zajímavou ženou

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění