Můj život řídí jiní

Vždycky vědí, co máte udělat a co je pro vás nejlepší. Za zdánlivou péčí o vaše dobro se však skrývá manipulace, která vám může zničit život. Proč někteří lidé touží řídit vaše kroky a jak se jim postavit?
Můj život řídí jiní
11.9.2011 8:00 |

„Někteří lidé – a je jich pohříchu dost – vnímají vztahy s okolím, včetně vztahů rodinných, jako kolbiště, na němž se odehrává jakýsi permanentní boj o moc.

„Všechno, co udělám, je špatně. Přijedu na návštěvu – ve špatný čas. Čtu knihu – měla jsem si vybrat jinou. Chystám se za kamarádkou – teď? Odmítám jíst vepřové – no to přece nemůžeš!“ stěžuje si třicetiletá Blanka na rodiče. Dávno je dospělá, nebydlí s nimi už více než deset let a má vlastní život. Oni se však chovají, jako by pořád byla dítě. Proč?

Čtěte také: Naši (hrozní) rodiče

Jednu z nejzáludnějších forem podobných soubojů představuje manipulace. Zahalená navíc do úhledného roucha tvrzení, že to s druhými přece ‚myslíme dobře‘,“ vysvětluje psycholog Petr Šmolka. Snaha řídit druhým život je patrná v rodinných vztazích, hlavně
ve vztahu matka–syn.

Za vším se obvykle skrývá strach z osamostatnění syna, které řada žen bere jako svou prohru. Nejenže zahrnují potomka tisícem doporučení a rad, ale mnohdy neváhají předstírat zdravotní a jiné problémy. „Mnohé ženy vnímají svou mateřskou roli jako ochránkyně bezmocných robátek. Na počátku zpravidla oprávněně. Zároveň je však pro ně obtížné postřehnout ten správný okamžik, kdy by měly dát potomkům prostor, aby se postavili na vlastní nohy a převzali odpovědnost za vlastní život. A tak ze setrvačnosti kontrolují, aby neofoukli, aby se nespálili při výběru partnera atd.,“ říká odborník.

V podtextu takového počínání bývá někdy i strach ze ztráty vlivu a hrozby osamělosti – pak
jde o zasahování zcela vědomé a škodlivé. Zdatnými manipulátory nejsou jen matky, ale i otcové. Ti se manipulací dětí obvykle snaží naplnit vlastní ambice – sportovní, umělecké, profesní. Pak neexistuje jiné řešení než se manipulaci slušně, ale důsledně postavit. „Nejlepší recept je sekvence – vyslechnout, snažit se pochopit, zvážit všechna pro a proti a pak se zařídit po svém,“ radí Petr Šmolka. V komunikaci s rodiči zdůrazněte, že víte, jak to s vámi myslí dobře, ale chcete se rozhodnout sami a být za svoji volbu – byť špatnou – zodpovědní.

PhDr. Petr Šmolka: Jak se bránit lidem, kteří mi chtějí řídit život?

Život ve vašich rukou

Pokud poskytnete druhým až příliš prostoru k tomu, aby vám mohli řídit život, budete to jen
těžko měnit. Vezměte ho včas do svých vlastních rukou.

Vzpomeňte si na Standu

Bude-li vám někdo zdůrazňovat, jak to s vámi „myslí dobře“, připomeňte si toho grázla, který z volebních plakátů přesvědčoval, že to s námi „myslí upřímně“.

Nebojte se konfrontace

„Vím, že mi chceš pomoci, vážím si toho. Ale nezlob se, udělám to po svém. Neodmítám tebe, jen tvůj názor. Budu-li bezradný, tak si o pomoc či o radu řeknu.“

Kromě rodičů zasahují člověku do života přátelé. Všichni víme, jak jsou pro nás důležití, proto si je předcházíme. Také nás ale mocně ovlivňují. Podle nich třídíme názory na všechno možné – od módy až po výběr partnera. Ale myslí to s námi vždycky upřímně? A nemůže být nejlepší kamarád(ka) občas největším nepřítelem? „Bylo by pošetilé domnívat se, že v přátelských vztazích nejde nikdy o definování pozic a o to, kdo bude mít navrch.

Především pro ně platí, že poskytování nevyžádaných rad je ve skutečnosti snahou kontrolovat chování druhých,“ říká Petr Šmolka. Vezměte si rady typu: „Neměla by sis s ním začínat.“ Aniž byste se ptali, dotyčný vám radit chce, a co víc, nepřeje si, abyste si začínala s Petrem. To neznamená, že byste se názorům přátel měli vyhýbat. Právě naopak, přátelství obohacují. Jen si je nenechte přerůst přes hlavu. Důležité je to, co chcete vy. Je to přece váš život.

Poslední články autora

Naše malé závislosti: Když se ze záliby stane droga

Osudové lásky

Osudoví muži - existují skutečně?

Nudíš mě, odcházím...

Co trápí muže?

Zobrazit všechny články autora

SLEVÍN.CZ - KAŽDÝ DEN NOVÉ SLEVY NA JEDNOM MÍSTĚ!

Autor článku: Jana Benešovská
Zdroj: Moje Psychologie

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění