Názor muže: Hádky se ženou

Vztah partnerský, pracovní i kamarádský s sebou přináší nejen radosti, ale také problémy, které mohou vyvrcholit až v hádku. Že hádka se ženou není lehká, to ví každý zkušený muž.
Názor muže: Hádky se ženou
19.8.2011 8:00 |

Když se muž hádá s mužem, má to většinou podobu klasického souboje z divokého západu. Dva jedinci se postaví proti sobě přímo tváří v tvář, často zde nechybí tvrdá slova či prudká gestikulace, místy dojde i na tasení zbraní. Hádat se se ženou je ovšem něco na způsob partyzánské války plné přepadů ze zálohy, diverzní činnosti a nerovných bojů.

Rozdílnost plodí sváry

To, že jsou muži a ženy rozdílné bytosti s odlišným způsobem myšlení, komunikace či hodnotami, je s výjimkou několika genderových extremistů jasné každému. Mnoho myslitelů i obyčejných komerčních pisálků svými tituly o rozdílech mezi pohlavími trhá žebříky prodejnosti knih. Některé jsou vážnější, jiné naopak sází na nadsázku a humor.

Buď jak buď, všechny se v podstatě shodují na tom, že muži jsou spíše racionální, věcní a logicky uvažující. Ženy na druhé straně operují více s intuicí, citovými vjemy a logika jim často činí potíže. Ale slovy Miloše Zemana „čest výjimkám.“ Nejenže rozdílný pohled na věc mezi pohlavími konflikty vytváří, ale rovněž určuje jejich podobu a způsob řešení.

Kostlivci ve skříni

Mužská pozice při hádce je jasná. Existuje nějaký problém, protistrana má na to jiný názor, nastává střet, chcete-li konflikt. Je třeba si vše pořádně vyříkat, ujasnit si vlastní pozice, promyslet a vyhodnotit možná řešení. Jedno z nich se pak při shodě obou stran vybere, nebo nevybere v případě diametrálně odlišných stanovisek.

Žena oproti tomu postupuje poněkud jinak. Svou pozici v konkrétním konfliktu často posiluje za cenu nejrůznějších faulů, přičemž tím nejtypičtějším je zatáhnutí do hádky dávno vyřešené problémy z minulosti, neřešené křivdy nebo dokonce neexistující skutečnosti, které se najednou hodí při vyčítání všeho možného tomu druhému.

Co to sem taháš?

Vyčítá-li žena při hádce muži nějaké problémy minulosti, nastanou z mužské strany pravděpodobně dvě různé reakce. První je věta „co to sem taháš?“ a druhá „o čem to sakra mluvíš?“ V případě první možnosti si muž uvědomuje, kam míříte, ale není spokojen s faktem, že přibíráte do hádky o konkrétní věc skutečnosti s tím absolutně nesouvisející.

Jak souvisí to, že jste odřela auto, s tím, že měl před měsícem koupit mléko a raději šel do hospody? Bezpochyby ženský mozek najde nějaké propojení obou událostí, ovšem muž toho schopen není. A i kdyby byla spojitost opravdu zřejmá, proč oživovat již jednou vyřešený problém? Za mléko už vynadáno jednou dostal, tak není důvod ho tím mlátit po hlavě znovu a znovu.

O čem to mluvíš?

Druhá mužská reakce se týká skutečnosti z minulosti, kterou mu žena zákeřně vytýká, ale on si jí není vůbec vědom. To může být způsobeno několika faktory. Taková událost se vůbec nestala (nejhorší možnost), vytýkaná situace sice nastala, ale muž ji považoval za tolik nedůležitou, že ji velice rychle zapomněl, a problém opravdu byl, ale žena jej přešla mlčením, tedy z mužského hlediska neexistovala žádná závažnější komplikace.

Nejzrádnější jsou samozřejmě situace poslední varianty. Muž něco řekne či udělá, žena v reakci na to mlčí, žádný problém tedy není. To se ještě potvrdí tím, že se jí muž zeptá: „Miláčku, stalo se něco? Není ti nic?“. Záporná ženská odpověď s jakýmkoli výrazem ve tváři nebo pozicí těla jednoduše pro muže znamená, že je vše v pořádku. Když to sama říká, tak to přeci musí být pravda.

Logický nesmysl

Snad úplně nejhorší je ženská odpověď na otázku, jestli se něco stalo, - „když to nevíš, tak já ti to nepovím.“ Je zvláštní, jak tato věta putuje z generace na generaci po přeslici. Pro racionálně myslícího muže je toto prohlášení takovým logickým nesmyslem, že se jím raději dále nezabývá a věc je pro něj hotová.

O to nepochopitelnější je, vytáhne-li toto žena opět na světlo po týdnu, měsíci, roce, nebo kdykoli se jí to hodí. Vadí-li vám něco milé dámy na tom, co pánové dělají (nedělají) či říkají (neříkají), tak to okamžitě a zcela jasně řekněte. Muži to rozhodně sami od sebe nepochopí. Mlátit jim pak o hlavu něco, čeho si sami nejsou vědomi, je skutečně nefér.

Útok na ego

Dalším typickým rysem pro hádku mezi mužem a ženou je, že něžné pohlaví rádo útočí na ego svého protivníka. „Podívej se tady na Frantu, kolik Dáše nosí domů peněz!“, nebo „Lojza, ten dokáže opravit vodovodní baterii úplně sám, zatímco ty máš obě ruce levé.“

Takové věty se každého muže velice citelně dotýkají a jen zbytečně vyhrocují hádku, protože muž své ego prostě musí bránit. Naprostého vrcholu pak hádka může dosáhnout, padne-li z ženských úst velice zrádná a nepromyšlená věta „ty jsi takový slaboch!“ Ta totiž tlačí muže k tomu, aby za a) s pláčem odešel a prokázal tím své slabošství, nebo za b) vlepil ženě facku a dokázal jí tím opak. Není proto překvapením, že většina mužů volí možnost číslo dvě, takže dámy pozor na tuto osudovou větičku.

Čím férověji, příměji a bez faulů se budete, tím větší si vydobudete u mužů respekt. Jakmile budete používat otřepané fráze zděděné po svých matkách, připomínat muži jeho hříchy až téměř do minulého života a cíleně útočit na jeho ego, může i naprosto zbytečná a nepodstatná hádka navždy rozbít váš vzájemný vztah.

Autor článku: Josef Kraus
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Jedna | 11.10.2014 11:41

Můj manžel je zřejmě ŽENA ... !!!

Mark | 1.7.2014 12:05

Re: A co teda máme dělat?

Anna | 24.11.2011 23:22

zeny.cz

velvira | 20.11.2011 13:37

A co teda máme dělat?

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění