Nebojte se počítače: Fenomén Web 2.0

Jedním z módních a hojně používaných výrazů na internetu je v poslední době pojem web 2.0, a jak už z názvu plyne, je to web neboli síť druhé generace. Podívejme se společně, co to vlastně znamená.
Nebojte se počítače: Fenomén Web 2.0
4.6.2009 0:00 |

Internet ve svých počátcích byl sítí, na které relativně omezená skupina uživatelů sdílela informace (či moderněji data), ke kterým měla přístup z různých míst. Postupem času byla utkána pavučina, která se rozprostírá nad celým světem. Do jejích sítí se chytá stále více lidí, a to vedlo k postupným změnám v používání internetu jako takového.

Ještě na přelomu tisíciletí byl internet především skladištěm informací na různé úrovni validity a pomocníkem pro přenos dat, ale už se formovaly jeho nové funkce. Původně se pohybovaly, zjednodušeně řečeno, na internetu dvě základní skupiny lidí: ti, kteří generovali jeho obsah, a ti, kteří tento obsah primárně “spotřebovávali”. Samozřejmě existovala diskusní fóra, chaty i informační portály a zkušenější či pokročilejší uživatelé měli svoje osobní stránky, a také se začaly ve větší míře rozvíjet internetové obchody. Mimochodem, tipněte si, ve kterém roce spustil Computer Press jeden z prvních internetových obchodů v České republice www.vltava.cz …(nebudu napínat, byl to rok devadesát šest).

Více než jen web - webová komunita


S rozvojem technologií, postupným rozšiřováním zasíťování světa a rostoucím počtem počítačů připojených na internet i v domácnostech, ne jen ve firmách, se zvyšovaly i nároky na internet. Přestalo fungovat rozdělení na dodavatele a spotřebitele informací, skupina lidí, kteří byli původně spotřebiteli, začali mít zájem na podílení se na tvorbě webu. Někdy tou dobou začalo to, čemu se teď říká web 2.0.

Druhá generace webu počítá se spoluprací lidí, kteří internet používají – jenom tak mohly vzniknout a úspěšně fungovat projekty jako je například wikipedia a youtube, abychom vybírali z těch nejznámějších. Fenoménem posledních let jsou také blogy, vlastní stránky uživatelů, jejichž umístění na web už nepředpokládá jakous takous znalost alespoň jazyka html a orientaci v nástrojích pro upload dat.

Ještě jednodušší a ještě “webdvojkovější” jsou komunitní portály typu facebook, last.fm, flickr.com a myspace (abychom jmenovali ty celosvětově nejznámější), kam může každý uživatel pomocí primitivních formulářů vkládat informace, obrázky či hudbu a snadno komunikovat s ostatními uživateli prostřednictvím vzkazů, různých oznámení (třeba co právě děláte) a v neposlední řadě také diskutováním v různých zájmových skupinách.

Když deník, tak virtuální


Co je blog, určitě víte. Slovo blog vzniklo zkrácením pojmu “web log” (volně přeloženo internetový deníček) a díky potřebě lidí dělit se o své myšlenky, starosti a nápady s ostatními se ujalo jako pojem i jako způsob sdělování a sdílení informací. Spousta společností (samozřejmě v čele s dosud – neprávem - nezmíněným Googlem, který je fenoménem sám o sobě) pochopila, že v blogování je budoucnost a po celém světě se vyrojily spousty portálů usnadňujících tvorbu tohoto druhu stránek.

Blogy se dají už i kategorizovat – kromě osobních stránek existují i blogy takzvaných technoidů, kteří se věnují novinkám na trhu technologií a bývají často dobrým zdrojem informací při hledání informací (protože jsou psané čitelnou formou a obvykle obsahují i osobní zkušenosti pisatelů a diskutérů), známé jsou i takzvané foodblogy – stránky, které se zabývají jídlem, a to nejen recepty, ale i recenzemi restaurací a kaváren, blogy filmových i seriálových fanoušků, blogy věnované různým odvětvím sportu či politice… Prostě svoje si najde každý.

Diskuse s přáteli i o přátelích


Dalším zásadním prvkem nové generace webu jsou komunitní servery – jakási diskusní fóra, kde se uživatelé sdružují v zájmových kruzích a diskutují o svých oblíbených tématech, která mají ovšem jako jakousi přidanou hodnotu i osobní sekci, v níž na sebe jednotlivci mohou (a nemusejí) prozrazovat i něco o sobě. Příkladem socializačního komunitního serveru je dnes tak často zmiňovaný facebook, který zažívá obrovský boom. Kromě diskusí, postřehů a osobních informací se můžete podělit s okruhem svých “přátel” (kteří podléhají vašemu schválení) třeba i o fotografie, videa a linky na zajímavé články či hudbu.

Nejznámější komunitní server věnovaný především fotografiím je flickr – kromě toho, že funguje jako skladiště a galerie obrázků, je také fórem, na němž můžete získat názory na své fotografie, podílet se na foto projektech a dokonce spolupracovat na tvorbě fotografických knih či časopisů.

O hudbě se můžete jít pobavit na last.fm, server, kde najdete třeba zajímavosti o hudebních událostech ve vašem okolí, popovídáte si s lidmi, kteří mají rádi stejné kapely a podělíte se o své posluchačské zážitky, sestavíte si online playlisty a zjistíte, co by se vám v hudební oblasti mohlo ještě líbit. Samozřejmě nelze zapomenout ani na youtube, server, kde najdete prakticky cokoli v obrazové formě, videoklipy počínaje, přes domácí videa až po jednotlivé díly seriálů či poslední závod F1. Mimochodem posledním velkým “úspěchem” youtube je skutečnost, že se papež rozhodl vysílat zde svoje projevy a poselství lidstvu..

Informační kanály

Důsledkem skutečnosti, že teď už netvoří obsah webu (relativně) málo lidí pro hodně čtenářů, je fakt, že informací je spousta. Původně si každý stíhal sledovat své zdroje informací sám. Čím víc je informací, tím je náročnější práce s nimi a tak vznikli jacísi pomocníci. Jedním z nich je takzvané RSS – systém, který sleduje novinky na vašich oblíbených webech, které jste si přidali do takzvané čtečky, a informuje vás o nich.

Dalším pomocníkem jsou tagy neboli štítky – krátké, ideálně jednoslovné charakteristiky toho, co jste právě na web přidali, na základě kterých se dá snadněji vyhledávat. Na principu tagů funguje například služba del.icio.us – je to jakási online záložková služba, kde si po zaregistrování můžete skladovat odkazy na zajímavé stránky. Tyto stránky si otagujete a podle těchto tagů potom můžete vyhledávat, jak ve svých odkazech, tak v odkazech ostatních uživatelů. Jednotlivé tagy tvoří takzvané mraky (clouds), a jednoduše řečeno, čím větší mrak se stahuje nad nějakým odkazem, tím jsou informace v něm obsažené zajímavější.

Encyklopedie tisíců editorů


Pravděpodobně nejvýraznějším projektem, který spadá do kategorie druhé generace webu, je online encyklopedie wikipedia. Ještě před několika lety byla zdrojem informací, které se nedaly považovat za kvalitní, a její jazykové verze kromě angličtiny byly mírně řečeno směšné.

Teď je wikipedia však převážně seriózním zdrojem informací dokonce už i v češtině, a některá data (konkrétně třeba o Evropské unii) jsou dokonce občas aktualizována častěji, než na domovských stránkách jednotlivých institucí nebo asociací. Takového rozmachu dosáhla wikipedia především díky obrovskému množství dobrovolných autorů – do tohoto mlýna totiž může se svou troškou přispět každý, kdo něco ví. Všechny informace jsou editovatelné všemi registrovanými autory (wikipedisty) a v každé zemi existuje jakýsi výbor, který se stará o články ve svém jazyce.

Článků, které tvoří řetěz druhé generace webu, je samozřejmě mnohem víc, pro získání představy o tom, co to vlastně znamená, však bude tento přehled bohatě stačit. Koneckonců, není nic jednoduššího než se stát součástí webu 2.0 a zjistit si všechno. Stačí kliknout..

Autor článku: Redakce
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění