Osudové lásky

Před svatbou projde vaším životem několik partnerů. Někteří se jen mihnou, jiní vás však ovlivňují ještě dlouho poté, co se rozejdete.
Osudové lásky
16.8.2011 15:00 |

V jakém vztahu dnes žijete, na tom mají možná podíl i vaše předchozí lásky. Čím to, že některá vás doslova uhranula, zatímco s jinou jste se dokázali rozloučit bez jediné slzy? A jak je to s panem Osudovým? Existuje, nebo je to jen postava z románů a seriálů?

Romantické filmy a knihy jsou tím vším doslova nabité. Proč je tak rádi sledujeme a čteme a jaký vliv mají na náš skutečný život si přečtěte v článku „Jak ve filmu tak i doma?

První lásky

Vzpomínáte? Bylo vám kolem šestnácti sedmnácti a právě jste prožívali něco velkého. Měli jste vedle sebe prvního partnera, žádného kluka nebo holku od vedle, s nimiž jste si dělali naschvály ve škole a pak se tajně pusinkovali za jídelnou… Ale lásku, s níž jste získávali první sexuální zkušenosti. Byli jste zamilovaní až po uši a všechno ostatní šlo stranou.

První lásku prožije většina lidí ve chvíli, kdy se dotváří osobnost člověka: začíná se osamostatňovat, myslet sám na sebe, uvědomovat si, co a jak v životě chce. Možná proto máme první lásku v hlavě celý život, ať už skončí jakkoli. „Čím silnější pozitivní prožitky z první lásky máte, tím více a déle na ni budete vzpomínat. Mnoho lidí na ni nezapomene nikdy, zejména pro kouzlo její jedinečnosti dosud nepoznaného a poprvé prožívaného nádherného stavu zamilovanosti,“ říká psycholožka Martina Trojanová.

V prvním vztahu přicházíte nejen na to, jak vypadá zamilovanost, ale také co se vám líbí a co naopak ne. Formuje se váš pohled na druhé pohlaví, zvykáte si, jaké to je, prožívat lásku.

Ten pocit je pro většinu lidí opojný, ale může se stát také opak – že první lásku provází něco nepříjemného, zážitky, které do partnerského vztahu – natož do toho prvního prostě nepatří. „Taková zkušenost může velkou měrou ovlivnit, jak budou vypadat vaše budoucí vztahy, jak k nim budete přistupovat a jaké partnery si budete vybírat, bohužel pochopitelně v tom negativním směru,“ konstatuje psycholožka.

První lásky možná vypadají větší, romantičtější a vášnivější než ty současné, ale opravdu je to tak? Váš první partner nebo partnerka asi nebyli tak ideální a bezchybní, když jste se s nimi nakonec rozešli. Bezprostřednost a jistá míra naivity však sehrály své, takže máte pocit, že vás naplnily štěstím a radostí, které už jindy nezažijete.

Kdo ovlivnil náš život?

Dnešní dvacetiletí to mají složité. Do vztahů a sexu se vrhají už na základce a plození dětí odkládají na dobu až po třicítce. Co s dlouhými patnácti léty mezičasu? Dřív byl interval kratší, před svatbou člověk stihl absolvovat sotva jeden dva vážnější vztahy plus možná nějaké dobrodružství na diskotéce.

Dnes je všechno jinak. Než se oženíte nebo vdáte, projde vaším životem několik mužů a žen. Zatímco někteří se v něm jenom mihnou a s odstupem let si na ně sotva vzpomenete, jiní ovlivňují vaši budoucnost i dlouho poté, co se rozejdete – někdy se dokonce stanou trvalou součástí vašeho života.

Čím to? Martina Trojanová říká, že nakolik vás který partner ovlivní, záleží na mnoha okolnostech: věku, typu osobnosti, délce vztahu i na tom, jak k němu od začátku přistupujete. „Pokud vztah neprožíváte jako zvlášť zásadní a partnera považujete třeba jen za ‚citového převaděče‘, který vám vyplní prázdné místo po rozchodu, ale jako s partnerem ‚na celý život‘ s ním nepočítáte, nebudete se ani příliš zabývat jeho názory a pohledem na svět, a naopak,“ vysvětluje odbornice.

Zrovna tak je logické, že čím déle jste ve vztahu s nějakým člověkem, tím více vás dotyčný ovlivňuje, byť ne se vším souhlasíte. „S partnerem jste v každodenním kontaktu a je pro vás jedním z nejbližších lidí. Je tedy nemožné, abyste zůstali nedotčeni jeho postoji, chováním, slovy,“ dodává psycholožka a znovu zmiňuje věk, ve kterém ten který vztah prožíváte.

S přibývajícími roky a většími zkušenostmi nejspíš nebudete tak lehce ovlivnitelní a názory partnera budete přebírat s větší opatrností. „Ale i to je otázka do diskuse,“ říká psycholožka Zuzana Lišková a dodává: „Poslední dobou s překvapením zjišťuji, že zralí padesátníci dokážou vzplát mnohdy bezhlavěji než jejich pětadvacetileté děti.

Pokračování článku - další kapitola >>>

Poslední články autora

Nudíš mě, odcházím...

Co trápí muže?

Máme v práci fňukala

Zobrazit všechny články autora

SLEVÍN.CZ - KAŽDÝ DEN NOVÉ SLEVY NA JEDNOM MÍSTĚ!

Autor článku: Jana Benešovská
Zdroj: Moje Psychologie

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění