Patří mobilní telefony do rukou dětem?

Na začátku každého nového období se objevují nové (či staronové) otázky, které je potřeba zodpovědět a vyřešit. Jedna z otázek, jež obvykle vyvstanou na začátku školního roku, se týká mobilních telefonů.
Patří mobilní telefony do rukou dětem?
27.9.2010 0:00 |

Děti se po prázdninách setkávají se spolužáky a kromě výměny zážitků se i navzájem pozorují a srovnávají, takže v září je mnohem pravděpodobnější, že na vás děti začnou žádat vůbec nějaký anebo lepší mobilní telefon.

Rodiče, jejichž děti by rády měly svůj telefon, musejí vyřešit otázku, zda jim přístroj poskytnou. Samozřejmě záleží na věku dítěte, jeho denním programu, názorech rodičů a v neposlední řadě také na finanční náročnosti takové akce. V České republice jsou mobilní telefony rozšířeny poměrně dost a naprostá většina školou povinných dětí nějaký mobilní kousek vlastní. U předškoláků je to naopak spíše výjimkou - přesto, pokud budete mít zájem, lze najít i mobilní telefony pro předškoláky. Obvykle nemají displej, jsou vyvedeny ve tvaru medvídka nebo něčeho podobného a mají jen pár předprogramovatelných tlačítek.

Samozřejmě se vyrábějí i speciální telefony pro mladší školáky - jsou barevné, mají obrázkové menu, místo klasických kláves mají také jen několik programovatelných a speciálně označených tlačítek, a nenajdete tady žádné hry, rádio, přehrávání mp3 ani jiné vymoženosti, které už jsou dnes i v základní výbavě většiny nejlevnějších telefonů. Nicméně ani tyto telefony se u nás běžně neprodávají. Pokud tedy dojdete k závěru, že vaše dítě a mobilní telefon využije, nejspíš sáhnete po některém ze základních modelů nabízených značek.



Pro rozhodování o tom, zda potomkovi přístroj pořídit, ale nehraje nejdůležitější roli jeho touha po něm (“Ale všichni od nás ze třídy už ho mají!”), zásadnější jsou vaše důvody. Mnoho rodičů své děti doprovází nebo vozí ráno do školy a odpoledne ze školy zase vyzvedává, a kroužky mají děti buď přímo ve školní budově anebo na ně docházejí opět v dohledu rodičů. Tyto děti s nějvětší pravděpodobností využijí telefon, pokud vůbec, pouze na školních výletech nebo jiných akcích bez přítomnosti rodičů, které se však nekonají příliš často. Pokud potomek po přístroji touží především proto, aby mohl říct “Já už ho taky mám” a vy mu chcete udělat radost, věnujte mu některý ze starších telefonů a k němu přidejte informaci, že jej má pouze pro výjimečné příležitosti jako jsou ony výlety a mezitím na něj bude čekat bezpečně uložený doma.

Některé děti dojíždějí do školy, chodí do kroužků samy a celkově jsou samostatnější. Pro ně a především pro jejich rodiče je mobilní telefon vhodným prostředníkem pro plynulý tok informací, přesnější představu o potomkově phybu a bezpečí, a současně lze s jeho pomocí lépe organizovat přesuny a případné vyzvedávání různých potomků na různých místech v početnějších rodinách.
Starší školáky lze pomocí mobilního telefonu nejen kontrolovat, ale také využívat jejich pomoci při domácích pracech - když víme, že nestihneme cestou z práce na třídní schůzky zajet domů, natož koupit večeři, můžeme zavolat dětem, ať skočí do obchodu pro chleba a vyvenčí psa.

Větší děti považují mobilní telefon za podobnou samozřejmost jako svačinu a podobně samozřejmě dokážou využívat všechny jeho funkce - což mimochodem platí i o dětech z první či druhé třídy. Všechny jsou totiž zvyklé na moderní technologie a tak je používají intuitivněji než většina dospělých.



Na co ovšem děti zvyklé nejsou je fakt, že každá věc něco stojí a že dokonce i telefonní hovor nebo SMS zprávu je potřeba zaplatit. Pokud potomkovi dáte do ruky mobilní telefon, je potřeba se s ním domluvit i na pravidlech jeho používání. Kromě telefonování a psaní oblíbených SMS zpráv nezapomeňte ani na mobilní internet, který se obzvláště v dětských rukou může stát zdrojem obrovského překvapení při vyúčtování a v horším případě dokonce černou dírou na peníze - děti velmi rychle pochopí, že si mohou stáhnout nějakou hru na internetu, ale maličký nápis dole v rohu o tom, že hra kromě poplatků za připojení stojí třeba sto korun, už neregistrují. Je vhodné tedy nastavení přístupu na internet upravit, ne-li rovnou zakázat, a podobně je třeba s dětmi promluvit o SMS hlasování v různých soutěžích.

Samozřejmě najdeme spoustu rodin, které žijí tradičněji a méně uspěchaně a mobilní telefon, což je krásný symbol spěchu, svým dětem pořizovat z různých důvodů nechtějí a nepotřebují. Najdeme rodiny, kde je samozřejmostí telefon pro dítě v první třídě a kde třeťák jezdí sám do školy a kroužků vlakem do sousedního města a cestou domů se staví do oblíbené pekárny pro čerstvý chleba, a stejně tak jsou rodiny, jejichž děti ani nevědí, jak by se z domu do školy samy dostaly. Konečné rozhodnutí o tom, zda dítěti mobilní telefon pořídit a kdy, je tedy samozřejmě na jednotlivých rodičích.

Autor: Jana Michlová
27. září 2010

Autor článku: Jana Michlová
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění