Pěstounská péče v jiném střihu

V poslední částí série na téma Prorodinného balíčku se budeme zabývat změnami na poli pěstounské péče týkajících se především financování.
Pěstounská péče v jiném střihu
4.12.2008 0:00 |

Současný stav, kdy zákon stanovuje vysoké nároky na financování provozu zařízení pro výkon pěstounské péče (např. SOS vesničky) z prostředků zřizovatele zařízení, není podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) v pořádku. Ministerstvo není rovněž spokojeno s odměnami pro pěstouny, kteří v těchto zařízeních působí. Je třeba to změnit.

Zařízení by neměla zaniknout


Pěstounská péče vykonávána ve speciálních zařízeních pro tento účel vytvořených představuje specifický typ náhradní péče, který má na našem území dlouhou tradici. Projekty tohoto typu se u nás vyskytovaly již v dobách první republiky. V roce 1970 v Československu vznikla první SOS vesnička zhruba v té podobě, jak ji známe dnes. V současnosti je provozováno v ČR na 55 zařízení pro výkon pěstounské péče.

Jak už to tak bývá, veškerá bohulibá činnost je do značné míry limitována nedostatkem peněz. Nejinak je to v případě těchto zařízení. Ty totiž bez účasti státu financuje sám zřizovatel. V případě SOS vesniček se jedná o Sdružení SOS dětských vesniček, jehož příjem je složen především ze sbírek, darů a sponzoringu. Ostatní zařízení jsou na tom obdobně.

MPSV považuje za žádoucí, aby tato zařízení nezanikla z důvodu nedostatku financí na jejich provoz v době, kdy se zvyšuje inflace, ceny energií stoupají vzhůru a celkové náklady na chod těchto institucí rostou. Pěstounskou péči v nich považuje za tak důležitou, že hodlá do této věci vložit více finančních prostředků ze státní kasy.

Státní intervence v dobrém


Návrh ministerstva počítá s tím, že zařízením pro výkon pěstounské péče uleví tím způsobem, že tamním pěstounům bude přiznán nárok na dávku pěstounské péče za podmínek upravených v zákoně o sociální podpoře. Tím dojde k finančnímu zrovnoprávnění pěstounů v zařízeních a pěstounů, kteří tuto svojí činnost vykonávají u sebe doma nezávisle na jakémkoli zařízení či organizaci.

Zamýšleným efektem tohoto zrovnoprávnění je, že nyní bude platit finanční odměnu pěstounům za jejich práci stát, resp. příslušný úřad státní sociální podpory, zatímco do této doby to byl zřizovatel instituce. Peníze na vyplácení pěstounů se tak mohou přesunout na potřebnější položky typu rekonstrukce či výstavba budov, obnova vnitřních zařízení objektů a samozřejmě zlepšení materiálního zajištění dětí.

Peníze v praxi


Změnou financování pěstounů došlo k jejich přesunutí z jedné platové tabulky, tak jak je upravuje zákon, do tabulky jiné. Velký rozdíl v příjmech to ale reálně není. Na tři děti bylo podle starého modelu pěstounům v zařízeních vypláceno 17 193 Kč měsíčně. Naprosto totožnou částku bude vyplácet i stát, který stejným množstvím peněz ohodnocuje také starost o jedno postižené dítě. Tato suma je sice o něco nižší než podle tabulek vyplácely instituce, přesto se neliší o moc.

Ekonomický dopad na státní rozpočet podle propočtů ministerstva není nijak drastický. Vzhledem k tomu, že pěstounských rodin v zařízení pro výkon pěstounské péče je zhruba 80 – 90, dětí umístěných v těchto institucích je mezi 260 – 300, tak poskytování odměny pěstounům ze státní sociální podpory vyjde ročně na nějakých 25 miliónů korun. V porovnání s vydáními státu na sociální oblast je toto prakticky zanedbatelná částka, která na rozdíl od jiných výdajů pomůže.


Autor: Josef Kraus

4. prosince 2008

Autor článku: Josef Kraus
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění