První sousta kojence

Od roku 2001 doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO) plně kojit, příp. podávat umělou dětskou výživu bez příkrmu až do ukončeného 6. měsíce věku dítěte.
První sousta kojence
9.3.2007 0:00 |

Předčasné přikrmování není vhodné pro kojené ani pro nekojené děti, naopak je spojováno spíše s riziky. V druhém půlroce je nutný přechod k nemléčným příkrmům jak z hlediska výživového, tak pro psychický vývoj dítěte. Pokud dítě přikrmování odmítá nebo má silnou alergickou dispozici, lze posunout zavedení nemléčného příkrmu až do ukončeného 7.-8. měsíce. To by však mělo být opravdu maximum, protože mezi 8. a 10. měsícem prochází dítě obdobím, kdy se např. začíná ostýchat až bát cizích lidí a obtížně přijímá všechno nové. V té době je pak velmi těžké s nemléčným přikrmováním teprve začínat. V pozdějším věku se tak dítě může hůře učit technice příjmu pevné potravy -tedy jedení ze lžičky.

Také je naprosto nevhodné začít přikrmovat a zároveň dítě odstavit. Velmi dlouho by se měla dodržovat zásada, že dítě by nemělo prožít víc než jednu zásadní změnu za měsíc (je-li to možné). Výživově není vhodné zatížit trávicí trakt dítěte zároveň příkrmem a mlékem z lahve.

Nemléčný příkrm, výživa do 1 roku
Do jednoho roku dítěte je výběr vhodných a hlavně bezpečných potravin poměrně chudý. Je velmi žádoucí se nesnažit příliš o chuťovou pestrost stravy a zavést jen asi 10 „bezpečných“ potravin. Zdálo by se, že naprosto opomíjíme řadu doporučení o pestrosti stravy, šidíme miminko a bráníme maminkám pěkně si užít budování jídelníčku pro své dítě. Ze zkušeností víme, jak je těžké dodržet výše uvedené doporučení a „ustát“ útoky okolí („chudáček, nic mu nedopřejí!“ „vždyť to dítě jí pořád to samé!“) nebo chlouby ostatních maminek, „co ten náš už jí“. Dítěti však toto „omezení“ -na rozdíl od dospělých -nevadí (mateřské mléko je také -relativně -stále stejné). Snaha o zavedení pestrého jídelníčku bude naším úkolem až od 1. do 3. roku života dítěte. Na nové chuti je třeba dítě zvykat postupně, nejlépe metodou třístupňovébo zavádění příkrmu. Tento způsob se běžně užívá u alergiků a atopiků (tedy i v případě, kdy je alergikem jeden z rodičů) a stále více se doporučuje u dětí zdravých.

- První týden (možno i déle) podáváme vždy jen jednu potravinu, vždy nejprve tepelně upravenou (vařenou, dušenou).
- V dalším týdnu přidáváme další potravinu -nemléčný příkrm dítěte je tedy dvousložkový, v týdnu následujícím potravinu třetí.
- Pokud zavedení tří nových potravin během tří týdnů nevyvolá žádnou nežádoucí reakci, zavádíme další nové potraviny i v kratším intervalu (asi dvě za týden).
- Nové potraviny nezařazujeme na noc (v případě potíží se hůře shání pomoc) a ze stejného důvodu je zařazujeme raději doma než na cestách.

Aspoň první měsíce podáváme všechny nové potraviny včetně ovoce a zeleniny tepelně upravené (týká se to i jablek, hrušek, a dokonce i banánu). V syrové formě je podáváme až poté, kdy bezpečně víme, že nepůsobí dítěti žádné obtíže. Tepelnou úpravou se totiž potraviny stávají stravitelnější a u mnohých klesá riziko vyvolání alergické reakce.
První nemléčnou potravinou bývá nejčastěji mrkev, pak obvykle následují brambory (pozor na jejich kvalitu koncem zimy a počátkem jara), rýže. Ze zelenin je vhodná loupaná cuketa a dýně, zelený hrášek, brokolice, kedluben, později salát, špenát. Z ovoce nejdříve podáváme dušené jablko, dále dušenou hrušku, po 10. měsíci meruňky, borůvky, maliny.
Po rýži další z bezlepkových obilnin -kukuřice (mouka, krupice), amarant (zrno, mouka), pohanka (krupice, mouka, zrno loupané), jáhly.

Po 10.-12. měsíci můžeme zařadit jogurt, libovou krůtí a telecí svalovinu, žloutek.
Rybí maso, červenou řepu a celer jako velmi agresivní spouštěč alergických reakcí zařadíme až po 15. měsíci života. Do jednoho roku příkrmy nepřisolujeme ani nepřislazujeme.

Vařit, nebo kupovat?
Na trhu se objevuje stále větší množství hotových pokrmů pro kojence a je poměrně obtížné se v nabídce orientovat. Navzdory výše uvedenému doporučení WHO bývají jedno- a dvousložkové příkrmy obvykle označeny výrazným nápisem „Od 4. měsíce“. Tato informace je zavádějící, vychází ze starého doporučení, které předpokládalo, že nekojené děti potřebují nemléčný příkrm dříve. Bohužel se zatím nedaří přesvědčit o této skutečnosti výrobce -pro ty je samozřejmě podstatný rozdíl, zda získají zákazníka o 2 měsíce dříve.
Nespoléháme jen na název kupovaného příkrmu. Běžně se stává, že v názvu najdeme jednu až dvě složky a vzadu na obalu malými písmeny vypátráme dvě až tři další -obvykle takové, které zatím do stravy dítěte rozhodně zavést nechceme. Jako první se v seznamu použitých surovin uvádí vždy složka, které je v pokrmu nejvíc. Osvícenější výrobci pak uvádějí poměr použitých složek v procentech. Důkladně zkontrolujeme (zejména pro děti do 12 měsíců), zda hotový pokrm obsahuje cukr (sacharózu), sůl, lepek, vaječný bílek nebo bílkovinu kravského mléka. Jen sami rozhodujeme, co bude obsahovat jídlo našeho dítěte -a máme právo na všechny potřebné informace.

Přednosti kupování
- Suroviny vyhovují velmi přísným normám pro kojeneckou stravu.
- Výrazně ušetříme čas.
- Jsou okamžitě po ruce.
- Pokud dítě nesní příliš velký objem, jsou hotové pokrmy výhodné i finančně (počítáme-li také svůj čas a energii spotřebičů).

Zápory hotových pokrmů
- Nemůžeme ovlivnit složení pokrmu, resp. ovlivníme jen výběr v obchodě -a možná tomu budeme věnovat dost času (aspoň než najdete svou značku).
- U pokrmů, které obsahují více než tři složky, výrobce nabízí často kombinace potravin, které jsou minimálně sporné.
- Pokud dítě sní na posezení víc než jednu skleničku pokrmu, je tato varianta finančně dost náročná.

Kdy určitě vařit
- Známe-li přesně původ používaných surovin (vlastní nehnojená zahrada, vlastní přirozený chov, biopotraviny s certifikátem).
- Je-li dostatek času a chuť vařit.
- Když potřebujeme přesně kontrolovat složení pokrmů pro dítě (třeba v případě alergického nebo jiného onemocnění).
- Potřebujeme-li šetřit spíše peníze než čas.

Ideální je vybrat si postup, který nám vyhovuje právě pro danou situaci a den. Tedy mám-li čas, chuť a vhodné suroviny, pak vařím. Chci-li trávit čas jinak nebo to nestíhám, kupuji. Většina maminek oba postupy kombinuje a určitě nelze říct jednoznačně a obecně, jak je to kdy vlastně správně.

Poznámka o banánech
Syrový banán pravděpodobně není pro děti úplně vhodnou počáteční potravinou. Zvláště pro ty, které s nemléčným příkrmem začínají, nebo pro velmi citlivé jedince. Může totiž způsobit trávicí obtíže -zvracení, průjem nebo vyrážku v místě, kde se lžička se škrábaným syrovým banánem dotkla tváře dítěte. Příčinou nebývají banány jako takové, ale skutečnost, že se sklízejí nezralé. Mohou proto u citlivých dětí vyvolat v zásadě reakci jako každé jiné nezralé ovoce. Nejmenší děti mnohem lépe snášejí banán tepelně upravený, dušený nebo ve formě kompotu, větší děti si mohou pochutnat na čerstvém banánu, který má dozrálou žlutou slupku, příp. s pevnými tmavými skvrnkami. Tepelná úprava banánu není u nás zcela běžná, ale je to postup mnohokrát úspěšně vyzkoušený. Získali jsme ho od přítelkyně z Kolumbie, která má s přípravou banánů výrazně větší zkušenosti než my -však tam také banány rostou jako u nás jablka. U dětí do asi 9.-10. měsíce je na místě určitá ostražitost vůči syrovému žlutému banánu. '“

Poznámka o lepku
Lepek je bílkovina obilného zrna obsažená v pšenici, ovsu, žitě a ječmeni a ve všech výrobcích z těchto obilovin (tedy např. v mouce, krupici, vločkách, chlebu, rohlících, těstovinách, ale také v některých uzeninách, kečupech a polotovarech). Celiakie (nesnášenlivost lepku), alergie na lepek a hlavně další špatně vysvětlitelné reakce na konzumaci obilných výrobků se zdají stále větším problémem, o čemž svědčí i vývoj v doporučeních dětských lékařů:
V roce 1994 byl zdravým dětem lepek „povolen“ od 6 měsíců, dětem ohroženým alergií od 8 měsíců.
V roce 1997 byl povolen zdravým dětem od 8.-9. měsíce, ohroženým alergií od 10.-11. měsíce.
V roce 2005je podle názoru řady odborníků vhodné odsunout zavedení lepku na konec 1. roku, a to i u zdravých dětí, tj. u dětí bez alergické dispozice.
Pokud dítě začne jíst lepek až v době, kdy je jeho trávicí trakt dostatečně zralý, je nebezpečí nepříznivých reakcí (ať okamžitých, nebo velice dlouhodobých) podstatně menší. Známe nejeden případ, kdy lékaři až v dospělém věku odhalili souvislost četných zdravotních obtíží s předčasným podáním lepku. Přimlouváme se tedy za jeho zavedení ve stravě až na konci 1. roku. Je určitě výrazně méně omezující nejíst piškoty, krupici a těstoviny do 1. roku a pak si na nich pochutnávat po zbytek života, než je jíst nějakou dobu od 3 měsíců a pak po zbytek života na ne vzpomínat.

Zdroj: Zdravá výživa malých dětí, autorky Olga Illková,, Lucie Nečasová, Zdeňka Vašíčková,uvedeno ve spolupráci s nakladatelstvím Portál, www.portal.cz

Autor článku: Redakce
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Angie76 | 28.1.2008 10:07

celiakie

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění