Rodina dneška očima sociologa

Sociologové se na rodinu dívají jako na společenskou instituci, která plní v životě člověka různé funkce. O názor sociologa na rodinu dnešní doby se s námi podělil sociolog Jiří Vinopal.
Rodina dneška očima sociologa
14.11.2010 0:00 |

Veřejnost vnímá rodinu jako stabilní instituci, která přetrvá vše. Ve skutečnosti tomu tak ale není. Rodina často prochází dramatickými změnami, a to nejen za posledních padesát let, ale i za předchozí staletí a tisíciletí. Nejzajímavější jsou změny posledních padesáti let v evropské civilizaci a především v České republice, kde se změny životního stylu začínají projevovat až od devadesátých let. Právě díky tomu, že v ČR nastoupil jiný společenský systém se zpozděním, vypadají všechny změny mnohem dramatičtěji. Jakým způsobem rodiny tráví své zlaté chvíle, se odvíjí právě od toho, jaké podmínky ve společnosti panují.

Dětí je méně, početí i svatba jsou odkládány na později


V posledních dvaceti letech došlo v České republice k prudkému snížení sňatečnosti, snížení plodnosti a k odkládání založení rodiny do pozdějšího věku. V devadesátých letech došlo k prudkému nárůstu věku partnerů při uzavírání prvního sňatku. Jak u mužů, tak u žen je věk o 8 let vyšší než tomu bylo před 20 lety. V roce 1989 se ženy vdávaly průměrně ve věku 21 let a muži ve věku 24 let, nyní je to u žen 29 let a u mužů 32 let. To znamená, že lidé se berou o 8 let později než tomu bylo před tak krátkou dobou jako je 20 let.

Další známý fakt je, že dochází k odkládání početí dítěte. Do roku 1992/1993 ještě jaksi dobíhaly předlistopadové zvyklosti, kdy žena měla první dítě v 22 letech, ale pak se početí prvního dítěte výrazně posunulo, a to v průměru o 5 let (na věk 27 let). S tím souvisí i nižší úhrnná plodnost, která tenkrát prudce klesla a poté opět mírně stoupla, ale nikdy se již nevrátila na dřívější úroveň. Nyní se pohybujev průměru okolo 1,5 dítěte na matku.


Přibývá jednotlivců i dětí narozených mimo manželství


Postupně jak dochází ke změnám v reprodukčním chování, se také mění zvyklosti lidského soužití. Stále více dětí se rodí mimo manželství, vzniká instituce nesezdaného soužití nebo žití o samotě, tzv. „singles“. Právě s tímto novým životním stylem také souvisí počet dětí narozených mimo manželství. Od počátku devadesátých let tyto počty dramaticky vzrůstají, z cca 10 % až na 40 % v roce 2009/10. Neznamená to však, že tyto děti pak také mimo manželství vyrůstají. Některé páry ještě po narození dítěte uzavírají sňatek.

Dětí žijících v neúplných rodinách stále přibývá. V roce 2001 takto žila celá čtvrtina z nich. Další sčítání lidí, domů a bytů se uskuteční v roce 2011, je tedy možné tipovat, nakolik se toto číslo od roku 2001 ještě zvýší. Lze usuzovat, že minimálně polovina dětí v současnosti žije mimo manželství v neúplných rodinách.

Co se týče struktury domácností, stoupl významně počet jednočlenných domácností, tedy lidí, kteří žijí dlouhodobě osamoceně. Většinu z nich tvoří důchodci, ale stoupá i počet mladých lidí, kteří plánují žít osamoceně. Počet úplných rodin stále klesá.


Individualismus rozhýbává ekonomiku


Všechny životní změny mají velký vliv na životní styl. Životní úroveň za posledních 20 let vzrostla a ruku v ruce s ní se prudce rozšířila nabídka zboží a služeb, což vytvořilo velký ekonomický potenciál. Ten by však sám o sobě nemusel stačit, pokud by nebylo možné jej nějakým způsobem uplatnit.

Západní společnost, a tedy i ta naše, však stále více směřuje k individualismu. Lidé začínají svůj volný čas trávit na vlastní pěst a podle svých vlastních plánů než skupinově. Jednání jednotlivce je výrazně flexibilnější než jednání rodiny a možnosti trávení volného času jsou nepřeberné. Všechny tyto důvody tvoří prostor právě pro uplatnění vysokého ekonomického potenciálu.


Další velkou změnou, která se v posledních 20 letech udála, je pokračující zrovnoprávnění žen ve společnosti. V rodinách je třeba vyřešit otázku, kdo bude vychovávat děti, kdo bude živitelem, kdo pečuje o domácnost apod. To má pak vliv i na vývoj domácnosti – je potřeba jinak zorganizovat den, který se odehrává jinak než dříve.

Výrazně se mění i množství a povaha rituálů platných v každé rodině. Lidé se vídají výrazně ména a tak je čím dál složitější tyto rituály udržovat. Na druhou stranu se stávají vzácnější a lidé si jich více váží.


Televize vs. počítač


Tématem posledních několika let je přechod od televize k počítači, který má na rodiny obrovský vliv. V současné době lidé po večerech pracují na počítači spíše, než by sledovali televizi, což opět nahrává individualismu i v rámci rodiny.


Na děti i prarodiče je málo času


Proměňují se i vzájemné vztahy, a to na všech úrovních. Partneři k sobě mohou mít jiný vztah, který je daný tím, že se nechtějí brát. V této souvislosti vyvstane i nová otázka vyřešení péče o děti, pokud by se například rozešli.

Rodiče mají na své děti stále méně času. Důsledkem pak je, že rodiče jsou buď příliš přísní, anebo naopak příliš benevolentní. Anebo přenechají výchovu třetí osobě, mnohdy babičce, ale i úplně cizímu člověku. Problémem se dnes jeví i to, jak pečovat o své příbuzné v důchodu. Tyto starosti většinou přebírají státní instituce, protože lidé jsou kvůli práci natolik vytížení, že jim na péči o prarodiče nezbývá čas. Mezi základní a širší rodinou také dochází k oslabování vazeb. To je způsobeno tím, že lidé se stěhují za prací a bydlí od sebe daleko.


Rodina – ochrana před okolním světem


Podoba rodiny a její funkce se vyvíjela a měnila po celá tisíciletí. Přes všechny změny však zůstaly oblasti, ve kterých má rodina stále hlavní roli. Nejenže má zásadní význam v době, kdy v ní vyrůstají malé děti, ale je také chápána jako jediné místo, které dokáže zabezpečit ochranu před okolním světem, a to nejen pro děti, ale i pro své členy.

Rodina je místem, kde se odehrávají první zlaté chvíle, které člověk zažívá. A právě ony velmi přispívají k tomu, že ať už je doba jakákoliv, stále stavíme rodinu na jedno z předních míst našeho hodnotového žebříčku.

14. listopadu 2010

Autor článku: Redakce
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Jana | 6.1.2014 11:04

Duchodovy vek se prodluzuje, vsechno je velmi drahe, bydleni cenove nedostupne, lide museji byt v praci i prescas, pokud ji tedy maji.Mit v takovych podminkach deti? A proc? Nemam jistotu, ze budu mit za mesic praci, po matersky me nikdo nezamestna, manzel nas neni schopen uzivit rodinu a pracuje.Jsou tu vysoke dane a odvody na socialni a zdravotni.Dite nechceme, nemuzeme si ho dovolit.Je to proste drahy luxus a navic, mit jedinacka neni vyhra.Poridit si dite a za par mesicu pelasit do prace abych o ni neprisla mi take nepripada idealni.Ale vidim to u svych ustvanych kolegyn,ktere si na vse stezuji, jak nestihaji, jak nemaji na sebe cas, jak jsou nespokojene a maji nadvahu. Je lepsi byt v bezdetnem manzelstvi, mit svuj prostor a nenechat se nutit k necemu, co nechceme. At si kazdy zije podle sveho, neomezuje jine a nevnucuje jim prezity post moderni nazor, ktery davno neplati.Pokud nemam kde bydlet, nebudu si prece porizovat rodinu.Problemem je, ze stat podporuje jen nektere vybrane skupiny lidi, kteri pracuji tak, ze vyrabi deti,Porodne a davky - pouze pro ty, co prispivaji do systemu,tj.danove poplatniky.Prizivnikum nic, at jdou pracovat jako slusny lidi, a at si taky vemou uvery na byty, ne ze je dostanou od statu a pak je znici.To je problem,ktery se musi resit.Pokud ma nekdo dite a statu nic neodvedl na danich a pojisteni, at si vse plati,doktor neni zadarmo,skoly taky ne.Nesnasim demagogy, bezdetni si sve duchody predplati 3_5x, maji to zaplacene,kdby nebyly takove odvody a tak draha prace a nemuseli by z toho platit detnym davky, bylo by to ok.at si laskave kazdy spicita a demagogove at jdou zpet do skoly.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění