Víme, co dělají naše děti na internetu?

Kde jsou ty časy, kdy rodiče dětem říkali: „Vypni už tu televizi a jdi se připravovat do školy.“ Dnes tráví děti velkou část svého volna u internetu, a když je chcete odehnat, řeknou, že to mají za domácí úkol.
Víme, co dělají naše děti na internetu?
1.9.2009 0:00 |

Víme, co naše děti ve skutečnosti na internetu dělají? Nehrozí jim v tomto virtuálním světě nějaké nebezpečí? A jak bychom je před ním mohli ochránit, když si sami nejsme svými znalostmi v této oblasti jistí?

Internetový výzkum žáků a jejich rodičů si v průběhu letošního ledna nechala udělat nadace Naše dítě1. Z něj vyplývá, že děti ve věku 10–15 let tráví na internetu v průměru hodinu a půl ve všední den a přes dvě hodiny o víkendu.
 
Mezi jejich nejčastější aktivity přitom patří zejména psaní emailů, poslouchání a stahování hudby či videa, hraní online her, využívání služeb okamžité komunikace (ICQ, Skype, MSN), chatování a návštěvy nejrůznějších diskuzních skupin a sociálních sítí (Facebook, Libimseti).

Děti tyto aktivity vůbec nepovažují za rizikové. Přitom se právě prostřednictvím ICQ, Facebooku, ale i obyčejným surfováním po internetu mohou do počítače dostat viry, „špioni“, nebo jiné druhy škodlivého softwaru. Na internetu se skrývá mnoho hrozeb. Obranou proti nim je především komplexní antivirový program, který mj. obsahuje technologii schopnou ohodnotit nebezpečnost stránky ve chvíli, kdy se na ni chystáte vstoupit. Takovou technologií je i LinkScanner, který je součástí bezpečnostního balíčku AVG Internet Security, ale lze si ho zdarma stáhnout a nainstalovat i samostatně k jakémukoliv stávajícímu antiviru na vašem počítači.



Mladí uživatelé si často nelámou hlavu ani s tím, že například sdílení hudby či videa na internetu může být nelegální. S věkem dětí navíc podle citovaného výzkumu prudce rostou i rizikové činnosti, které na internetu dělají. 71 % starších dětí běžně navštěvuje diskuzní skupiny. Více jak jedna třetina z nich sděluje neznámým osobám své osobní a kontaktní údaje. Téměř polovina čtrnácti a patnáctiletých pak často posílá svoje fotografie či sdílí svá videa na internetu.
 
Kontrola ze strany rodičů je u této věkové skupiny dětí paradoxně nejmenší. Speciální program pro omezení přístupu dětí k počítači využívá jen 8 % rodičů. Pravidla pro používání internetu má stanovena asi polovina rodin. Pětina rodičů čtrnácti a patnáctiletých dětí kontrolu neprovádí vůbec. To může souviset i s tím, že se více než polovina rodičů domnívá, že jejich schopnosti týkající se práce s počítačem jsou menší než schopnosti jejich dětí.

Dnes už ale přece není důležité, jestli rozumíte počítačové bezpečnosti jako odborník na IT nebo jen zcela uživatelsky,“ říká Karel Obluk, technický ředitel společnosti AVG Technologies, která vyvíjí bezpečnostní software. „Nemusíte vědět, co je antivir, anti-spyware, anti-malware, firewall apod. Hlavně, když to ví váš antivirus. A pokud ho budete udržovat aktuální (ideální je nastavit si automatické stahování aktualizací), máte napůl vyhráno. Tu druhou polovinu úspěchu pak tvoří zodpovědný přístup všech, kteří mají k domácímu počítači přístup“, dodává Karel Obluk.


    Základní pravidla chování na internetu jsou pro všechny věkové skupiny stejná:


  • nenavštěvovat pochybné webové stránky a neklikat na neznámé odkazy
  • neotvírat podezřelé přílohy emailů od neznámých (ale bohužel někdy i známých) osob
  • neinstalovat automaticky všechny možné „doplňky“ programů, které se nám na internetových stránkách nabízí
  • využívat opatrně služeb elektronického bankovnictví (podle požadavků banky) a placení platební kartou přes internet při nakupování v e-shopech
  • používat složitější hesla (pro přístup na internet i k jednotlivým službám, emailovým schránkám apod.)
  • pečovat o počítač (pravidelně aktualizovat operační systém, internetový prohlížeč a antivirový program)


Pravidla pro používání internetu, která dětem stanovujeme, bohužel nejčastěji obsahují pouze jedno pravidlo, a to omezenou dobu, kterou může dítě na internetu strávit. Mezi ty další patří právě zákaz sdělovat své osobní údaje, navštěvovat určité stránky či stahovat soubory.

Během výzkumu se však pětina dětí přiznala k tomu, že rodiči daná pravidla porušuje. Ve školách jsou sice tato pravidla a blokace nejrůznějších stránek častější, na druhou stranu zde chybí systematické informování o možných rizicích spojených s užíváním moderních informačních a komunikačních technologií (respektive výuka, zaměřená na jejich bezpečné užívání). Přitom si mladí uživatelé obecně příliš nepřipouští rizika spojená s internetem, cítí se na něm bezpečně a důvěřují mu.

Třetina všech dětí dotazovaných během výzkumu pro nadaci Naše dítě již v minulosti byla na internetu oslovena neznámou osobou a u 10 % z nich se s nimi chtěl neznámý hned sejít! „Právě proto je třeba nějaká pravidla používání internetu nastavit, vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování, zkrátka věnovat pozornost tomu, co děti na internetu dělají. Osobně dětské filtry (parental control) nedoporučuji. Dají se docela snadno ošálit. Je to z mého pohledu spíše takové placebo pro rodiče. Dávají falešný pocit, že rodič 'něco udělal'. Přitom je mnohem důležitější si o tom s dětmi popovídat. Takové filtry totiž stejně nezabrání nepoučenému dítěti, aby někomu neřeklo, jak se jmenuje, kde bydlí a kdy rodiče nejsou doma,“ říká Karel Obluk „K dětským filtrům bych sahal pouze v případě, že děti stanovená pravidla soustavně nedodržují a nebo jako rodič nemám čas se jim věnovat, což je vždycky smutné.“


Zdroj: Euro RSCG
1. září 2009

Autor článku: Redakce
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění