Začínáme s disciplínou u dětí

Až do jednoho roku dítěte se o disciplíně u dítěte takříkajíc nedalo mluvit.
Začínáme s disciplínou u dětí
22.7.2003 0:00 |

Šlo totiž především o to, aby byly uspokojeny základní potřeby dítěte a aby dítě získalo sebedůvěru a začalo svým rodičům důvěřovat. Různé „vylomeniny“, které dítě provádělo, nebylo možné seriózně potrestat; bylo tedy nemožné od něj žádat, aby kontrolovalo své jednání, zatím toho totiž není schopné. Je ovšem moudré příliš dětské rozmary nepodporovat tím, že dítěti budete soustavně nabízet víc, než po vás žádá.

Po dosažení jednoho roku se ovšem situace mění. Průzkumné pole dítěte se rozšířilo díky jeho zvědavosti. Chůze dítěti umožňuje prozkoumávat větší prostor a ono se ho vydává zkoumat s velkým nadšením. Během tohoto období bude dítě potřebovat hodně prostoru a svobody, vždyť se má tolik co učit! Příliš velká omezení nebo zákazy ohrožují jeho sebedůvěru a mohou zarazit jeho zvědavost.

Přesto je právě v tomto období nutné do výchovy zavádět první pravidla a zákazy. Rodiče si všimnou toho, že je potřeba čím dál častěji používat slůvko „ne“. Dítě se chce všeho dotýkat, ale často něco zničí nebo rozbije a někdy se stane, že někoho uhodí nebo kousne. Dítě špatně snáší, když se proti jeho přáním stavíte, a neporozumí zpočátku, jaký smysl mají první zákazy. Říká to maminka jen tak, nebo tím myslí něco vážnějšího? Platí to, co říká maminka, jen pro tuto chvíli, nebo to bude platit ještě později?

Všechny otázky, které si v této souvislosti dítě klade, jsou pro jeho budoucí výchovu zásadní. Nedivte se, pokud na ně bude hledat odpovědi tím, co byste vy označili jako provokování. Ve skutečnosti vás tím dítě povětšinou jen zkouší. I když je schopné dívat se na vás a udělat klidně to, co jste mu před chvílí zakázali, nemyslete si o něm, že předstírá, že neslyšelo nebo že vás chce dráždit. Je to o mnoho jednodušší – prostě se tím jen učí.

  • Jak byste se tedy měli k dítěti v tomto věku chovat, když je manévrovací pole tak úzké? Řekněme, že je nutné dítěti poskytnout tzv. střeženou svobodu. A tady je několik rad, jak to můžete udělat:
  • Prostory, ve kterých dítě vyrůstá, upravte tak, aby byly naprosto bezpečné jak pro dítě, tak pro věci, na kterých vám záleží.
  • Omezte pravidla a zákazy na malý počet, jinak strávíte veškerý čas tím, že budete dítě nutit, aby je zachovávalo, nebo na ně budete křičet. Také je dobré respektovat zákazy spolu s dítětem. Na druhou stranu dítě naučte, že své „ne“ myslíte vážně a že to není pouhé slovo, při němž může dítě dělat, že ho neslyší. Ukažte dítěti už nyní, že se musí podřizovat vaší vůli a trpělivosti.
  • Pokud si všimnete, že dítě dělá něco, co jste mu zakázali, zkuste ho spíše nasměrovat na jinou činnost, než abyste na ně vyvíjeli nátlak. V tomto věku to jde ještě poměrně snadno. Věty typu „Podívej, co je támhle za oknem!“ jsou spolehlivě účinné a poskytnou vám trochu času, abyste si rozmysleli, co dítěti můžete skutečně ukázat.
  • Dítě zákazy přijímá lépe, pokud mu je krátce, ale jasně několikrát vysvětlíte. A stejně tak uvítá, když jsou kompenzovány něčím jiným, co dělat smí.
    Můžete například povědět: „Ne, kreslit doma na zdi se nesmí. To se nedělá. Ale jestli chceš na něco kreslit, můžeš malovat na velkou tabuli, která je na stěně ve tvém pokoji.“
    Nebo v jiném případě: „Pejska nemůžeš uhodit! Bolí ho to a mohl by tě kousnout. Ale můžeš ho jemně pohladit. Dej mi ručičku, ukážu ti jak.“
  • Největším přáním dítěte v tomto věku je dělat rodičům radost, ne je zlobit. Pro dítě je totiž úžasné rodiče poslouchat, pokud se to dá sloučit s jeho potřebou objevovat nové a neznámé věci. Je také potřeba, abyste dítě odměnili a dali najevo svou spokojenost s tím, když se chová správně.



Zdroj: Vaše dítě ve věku od 1 do 3 let, Anne Bacus, uvedeno ve spolupráci s nakladatelstvím Portál, www.portal.cz

Autor článku: Redakce
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění