Domácí šampon z mydlice lékařské

Tento šampon je univerzální pro všechny typy vlasů a pokožky hlavy a k mytí ho používaly už mnohé indiánské kmeny proslulé hustými a zdravými vlasy.
Domácí šampon z mydlice lékařské
15.5.2007 0:00 |

Při použití tohoto šamponu se vám nevytvoří bohatá pěna tak, jak jste zvyklí při používání klasických obchodních šamponů, zato si můžete být jistí, že je stoprocentně bez chemie a tudíž vaše vlasy mohou vstřebávat čistě přírodní substance.

Budete potřebovat:

30 g kořene mydlice lékařské
350 ml vody
10 kapek vašeho oblíbeného esenciálního oleje pro vůni
několik lžic bylinek -lze vynechat

Přehled bylinek, které lze použít:
normální vlasy - kopřiva, rozmarýn, přeslička
suché vlasy - levandule, potočnice lékařská
mastné vlasy -mateřídouška, lopuch
řídnutí vlasů -kopřiva, bazalka, šalvěj

Příprava
1. Rozdrťte kořen mydlice a to buď ve hmoždíři nebo ho dejte do igelitového pytlíku a poté ho roztlučte kladívkem.
2. Takto upravený kořen dejte do vody v nerezovém hrnci, přiveďte do varu a pak vařte na mírném plameni deset 10 minut. Odstavte, vhoďte bylinky  a nechte vychladnout. Pak  sceďte, přidejte esenciální olej a přelijte do uzavíratelné láhve.
3. Před použití protřepte. Uchovávejte v lednici, šampon tam vydrží týden.

Vlasy umyjte vlasy šamponem a potom je opláchněte vodou, ve které jste rozmíchali trochu jablečného octa. Při mytí vlasů můžete také odlít potřebné množství šamponu, rozmíchat v něm jedno vejce a poté si umýt tímto šamponem umýt vlasy.


Mydlice lékařská (Saponaria officinalis)
Čeleď:
Caryophyllaceae - hvozdíkovité (silenkovité)
Rod: Rod Saponaria zahrnuje asi 30 druhů, které rostou v Eurasii.
České i latinské rodové jméno je odvozeno od slova mýdlo (latinsky sapo=mýdlo), ježto kořen mydlice rozemnutý pod vodou pění a dá se také jako mýdlo použít.
Popis: Vytrvalá, často dlouze výběžkatá, 25 až 80 cm vysoká bylina. Lodyha přímá nebo jen krátce vystoupavá, často červeně až fialově naběhlá. Listy obvykle zřetelně 3žilné, vstřícné, přisedlé, jen dolní krátce řapíkaté, špičaté, podlouhlé nebo eliptické, v řapík zúžené, celokrajné. Květenství mnohokvěté, květy 20 až 25 mm v průměru, bílé až narůžovělé, 5četné, v ústí se 2 zoubky. Kvete v VI až X.
Stanoviště: Břehy, příkopy, podél cest, rumiště, meze, křoviny, na půdách kyprých, vlhčích, dusíkatých.
Rozšíření: V ČR dosti hojně od nížin po podhorské oblasti (max. asi 680 m n.m.). Celkově roste v Evropě na severu až po Skandinávii, na východě přes Sibiř až na Dálný Východ, druhotně pak v mírném i subtropickém pásmu Severní i Jižní Ameriky.
Léčitelství: Sbírá se kořen včetně oddenků a výběžků (Radix saponariae) ze 2 až 3 letých rostlin, jež se vykopávají nejlépe v období září až listopadu, případně brzy na jaře (březen až duben). Někdy se sbírá i nať a to na počátku květu. Po omytí studenou vodou se kořeny suší na dobře větraném místě a na slunci nebo za umělého sušení při teplotách do 60 °C. Droga obsahuje velké množství saponinů (asi 5%), dále sacharidy, pryskyřice, sliz, kaučuk, basorin a minerální kyseliny. Vzhledem k tomu, že saponiny ředí hleny v zanícených průduškách a zároveň působí antimykoticky i antibakteriálně, využívá se mydlice zejména při zánětu průdušek, kdy usnadňuje odkašlávání. Ve formě obkladů se používá na zanícené rány nebo se z ní připravují antirevmatické obklady. Pro vnitřní podání se nejčastěji připravuje ve formě odvaru (1 g drogy na šálek vody), jenž se podává nejvíce 3x denně v maximálně jednotlivé dávce 3 až 8 polévkových lžic. Odvaru lze použít i při kožních potížích, při ucpaných lymfatických cévách, při žloutence, dně, revmatismu či astmatu, pozitivně působí i při nemocech jater, sleziny a střev, při zahlenění hrtanu nebo při chronických kožních problémech. (Informace v tomto odstavci převážně převzaty z: J.
Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 3.)
Další užití: Dříve se mydlice používala k odmašťování vlny, k praní a mytí, v současnosti jsou mydlicové saponiny využívány při výrobě zubních past a čistících prostředků, které se používají např. při restaurování velmi choulostivých starých tapet nebo oděvů.
Pěstování: Vedle přírodní formy se mydlice pěstuje i ve formách plnokvětých s květy růžovými nebo bílými. Vyžaduje vlhčí a výživnou půdu, stanoviště by mělo být slunné. Někdy roste značně expanzivně, takže může vytlačovat okolní rostliny. Množí se obvykle dělením trsů.

Uvedeno ve spolupráci s http://botanika.wendys.cz

Autor článku: Redakce
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Anonym | 23.6.2016 16:39

Mydlice lékařská

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění