Příroda versus chemie v kosmetice

Průmyslově vyráběná kosmetika je jistě snáze dostupná a možná i pohodlnější na používání. Může ale negativně ovlivňovat vaše zdraví. Proto není překvapivé, že zájem o přípravky s co největším podílem rostlinných složek neustále stoupá. Dokáže se však přírodní kosmetika vyrovnat svými schopnostmi konvenčním protějškům?
Příroda versus chemie v kosmetice
30.9.2016 17:00 |

BOHATÁ SKLIZEŇ

Naším cílem rozhodně není děsit, ale skutečnost, že přibývá alergií a nejrůznějších kožních reakcí, není způsobena pouze znečištěním ovzduší nebo nezdravým životním stylem, ale často také „péčí“ o pleť, která je plná chemie.

„Návrat k přírodě“ proto bývá vcelku logickým a většinou také správným krokem. Většinou proto, že i v této šetrné kosmetice se mohou objevit složky ­ byť organické ­ které nemusí právě vaší pokožce sednout. To jen, aby nedošlo k mýlce, že bio rovná se spása ve všech směrech…

Může se však jednat pouze o počáteční reakci, než se citlivější pleť sžije s přírodními látkami. Nevzdávejte se proto bez boje! Jakmile si pokožka po pár dnech zvykne, vyrážka nebo jiné kožní projevy zpravidla zmizí.

IN NATURA

Jak známo, když dva dělají totéž, není to totéž. Takže se i v rámci přírodní kosmetiky vyskytují značné rozdíly. A protože v EU neexistuje právní norma, která by ujednotila označování přípravků, mohou si výrobci se slovíčky „přírodní“, „bio“ či „ekologicky šetrná“ pohrávat podle libosti (a vlastních marketingových strategií). Orientace v tom, co je co, se tím pádem stává docela nesnadnou.

Jak je to tedy správně? Především by označení „přírodní“ měli používat výhradně výrobci, kteří vlastní některý z certifikátů (viz dále). Přírodnost produktu je tak jasně čitelná, neboť poměr organických složek k těm ostatním je u jednotlivých licencí procentuálně standardizován. Přísně se pak hlídá jak složení (zákaz používání syntetických a škodlivých látek), tak i výrobní postupy (ekologická výroba, šetrné zacházení s ingrediencemi atd.) a mnohá další kritéria. Certifikační společnosti také nepodporují testování na zvířatech ani kácení tropických lesů ­ naopak proti těmto jevům bojují.

A nyní už slibovaný přehled certifikátů, na které je spolehnutí: z mezinárodních jsou to NaTrue, Eco Garantie nebo připravovaný Cosmos, který by měl do budoucna zastávat jednotný evropský standard pro přírodní a biokosmetiku. Začne platit koncem roku 2014 a u přípravků označených Cosmos natural nebo Cosmos organic zaručí, že splňují limity pro nejvyšší kvalitu. Z dalších evropských licencí jmenujme ECOCERT, Cosmetique BIO, BDIH jako vůbec nejstarší platnou známku, ECO BIO COSMESI nebo Organic Soil Association. Zanedbatelný význam nemají ani DEMETER, Vegan či Leaping Bunny. No a z ryze českých známek vám možná bude povědomá CPK.

(NE)ČISTÉ ZDROJE

Zpět ale k samotným dózám, flakonům a spol. Předchozí charakteristiky škálu více či méně organických přípravků rozdělila na dvě skupiny: certi? ­ kovanou přírodní kosmetiku (tu nejčistší možnou) a přírodní kosmetiku. Liší se pochopitelně v podílu bio ingrediencí ­ z přírody totiž berou obě. Shodně u nich chybí umělé konzervanty, barviva, silikony nebo ropné produkty, ale také parfemace, které mohou pleť zatěžovat a dráždit.

Ačkoli v mnohém klasickou péči dohánějí a dokážou jí konkurovat (přicházejí na trh s různými variantami make­upů, samoopalovacími či opalovacími krémy nebo prostředky proti celulitidě), počítejte s tím, že čím víc organické, tím bývají specifičtější. Mycí gely a šampony nepění tolik, jako běžná komerce, barvy na vlasy na rostlinné bázi se nanášejí vícekrát, vpíjí se až postupně. Řasenky jsou jemnější a nástup účinků biokrémů je pozvolnější.

Kombinací obou směrů (eko & chemie) je pak třetí sólo skupina ­ kosmetika s kouzlem přírody. V zásadě jde o běžně dostupné přípravky, ovšem s obsahem ingrediencí pocházejících z kontrolovaného zemědělství. Snaží se splňovat některé parametry organické péče, jakou je např. šetrnost k životnímu prostředí, oproštění od parabenů či syntetických barviv, ale současně má výhody klasických produktů, tzn. příjemné textury, diskrétní vůně apod.

EKO FRIENDLY

Některé značky dělají v zájmu ekologie ještě něco navíc. Balí se do recyklovatelných obalů nebo podporují různé sociální projekty. Například řecký Korres pomohl zchudlému obyvatelstvu ostrova Chios tím, že vytvořili kosmetickou řadu s obsahem pryskyřice mastic, která se tam sbírá, a prosadili její prodej doma i ve světě. Podobně to má i L’Occitane s Provence, který tak podporuje pěstování levandule a mandlovníků v tomto regionu. Americká značka Kiehl’s si zase udělala jméno tím, že pomáhá v boji proti AIDS a za lepší životní prostředí.


BIO TIPY

  • Kromě loga certifikátu, prokazujícího přírodní složení, poznáte původ i podle popisu na obalu, kde jsou jednotlivé látky uvedeny sestupně od přísad s nejvyšším zastoupením. S chytrým telefonem vám v nesnázích pomohou i některé mobilní aplikace: Cosmetic Ingredient Dictionary – slovník, který v angličtině ukáže, k čemu se daná složka používá a jestli ohrožuje; Self Cure nebo Natural Beauty – poradí v případě, že vás zajímají přírodní receptury na různé kosmetické a léčivé produkty; Really Natural – nabízí recenze na všemožné produkty včetně kosmetiky a jídla.

Článek vyšel v časopise Moje psychologie.

Autor článku: Martina Polachová
Zdroj: časopis Moje Psychologie

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění