Biopotraviny: krok ke zdraví, a nebo zbytečný luxus?

První věcí, která běžného zákazníka na biopotravinách zaujme, je jejich poměrně vysoká cena. Jedná se tedy o luxusní zboží pro „horních deset tisíc“, a nebo o investici do vlastního zdraví a zdravějšího životního prostředí obecně?
Biopotraviny: krok ke zdraví, a nebo zbytečný luxus?
18.2.2010 0:00 |

Biomrkev, biobanány, biomléko, ale i biopuding či biovíno- zkrátka biopotraviny všeho druhu, čím dál více plní regály supermarketů, ale i prodejen maloobchodních sítí.

I přesto, že biopotraviny zažívají v současnosti obrovský boom a svou bioznačku má většina velkých obchodních řetězců, dle výzkumů, jen jedna pětina české populace umí popsat národní značku biopotravin a někteří si biopotraviny dokonce pletou s cereálními výrobky. Jak všichni víme, říká se, že opakování je matka moudrosti, pojďme si tedy připomenout co se pod oním zaklínadlem „bio“ vlastně skrývá a být tak zase o něco moudřejší.

Pokud si chceme dopřát pravé české a certifikované biopotraviny musíme hledat grafický symbol BIO, nebo jeho schválené modifikace s nápisem “Produkt ekologického zemědělství”. Daná značka zaručuje, že produkty byly kontrolovány na každém kroku své výroby, od pěstování na poli přes úpravu a zpracování až ke konečnému spotřebiteli. K udílení značky bio jsou pověřeny Ministerstvem zemědělství kontrolní organizace KEZ, ABcert a Biokont.

Označování biopotravin

V České republice platí zákonné ustanovení o povinném označování certifikovaných produktů/výrobků ekologického zemědělství značkou BIO. Od roku 2005 je tato značka převedena do vlastnictví státu a její používání je upraveno v zákoně č. 242/2000 Sb.



V Evropské unii je možno používat celoevropskou značku pro biopotraviny. Získání certifikátu KEZ o.p.s. pro produkty ekologického zemědělství k použití této značky ekozemědělce a výrobce také opravňuje.



Biopotraviny se musí označit na obalech výrobků dle nařízení značkou BIO a kódem CZ-BIO-KEZ-01 (a podle zákona také grafickým znakem). Bioprodukty se naopak musí označit na faktuře značkou BIO a kódem CZ-BIO-KEZ-01, protože obal nemají.

Zdroj: KEZ

K největším přednostem biopotravin patří fakt, že jsou pěstovány a vyráběny bez použití umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek. Ekologické zemědělství, jehož jsou biopotraviny produktem, je postaveno na kladném vztahu ke zvířatům, půdě, rostlinám a životnímu prostředí. Ekologické hospodaření je realizováno v souladu s přírodou a vychází z tradičních zemědělských postupů. Díky střídání zemědělských plodin na poli a mnohotvárné kulturní krajině v jeho okolí jsou rostliny schopné samy, bez použití chemických postřiků, odolávat chorobám a škůdcům.

Právě kvůli postupům šetrnějším k životnímu prostředí, jsou biopotraviny o poznání dražší, než konvenčně vyráběné produkty. Ekozemědělci dosahují nižších výnosů plodin a nižší užitkovosti hospodářských zvířat. Navíc využívají více manuální práci, která je samozřejmě dražší než mechanické postupy. Dá se říci, že cena bioproduktu odráží jeho „poctivost“, tedy absenci chemických aditiv či konzervantů a poctivou práci biozemědělců. Za vyšší cenou je třeba vidět právě onen ekologický bonus. „Při produkci konvenčních potravin dochází k znečišťování vod hnojivy a pesticidy, které jsou pak složitě čištěny z peněz daňových poplatníků. Špatné hospodaření také vede k vyčerpání půdy a její erozi. Náprava je opět obtížná a drahá,“ vysvětluje Jana Průšová z PRO-BIO Ligy.

Ty z nás, kteří nejsou až tak „environment friendly“, zajímají na biopotravinách především jejich benefity pro naše vlastní zdraví. Obecně přijímaný názor, že biopotraviny jsou daleko zdravější, než konvenčně vyráběné produkty se otřásl v základech, když britští vědci přišli se studií, jež toto tvrzení vyvrací. Podle dané studie nejsou prokazatelné důkazy o tom, že by biostrava přinášela zvláštní zdravotní výhody.

Dle britských vědců existují pouze malé rozdíly ve výživové hodnotě obou typů potravin, obsahují přibližně stejný podíl vápníku, železa a vitamínu C. Je však třeba zmínit, že biopotraviny možná neobsahují vetší množství zdraví prospěšných látek, ale jsou „chudší“ například o dusík, který naopak našemu zdraví neprospívá. Navíc sami britští výzkumníci připouštějí, že průzkum byl proveden na malém množství studií a je třeba danou problematiku prozkoumat důkladněji.

A jsme vlastně zase na začátku. Podle čeho se má tedy spotřebitel rozhodnout, zda do svého nákupního vozíku vhodí potravinu s nápisem BIO, byť o nějakou tu korunu (či desítek korun) dražší, a nebo sáhne po osvědčené klasice? Bioprodukty jsou možná zdravější než běžné potraviny, ale vezmeme- li v potaz britskou studii, možná také ne. Takže zdravotní přínos „bia“ se dostává spíše do hypotetické roviny.

Jsou tady, ale ještě další, neochvějnější důvody pro nákup biopotravin. K jejich koupi můžeme přistoupit, jednak kvůli zacházení s hospodářskými zvířaty (které je v mnohých běžných velkochovech více než zarážející), ale také kvůli celkovému přístupu biozemědělců k životnímu prostředí. Nákupem biopotravin můžeme alespoň částečně snížit naši ekologickou stopu. Zda však kvůli, výše zmíněnému, budeme ochotni a schopni sáhnout hlouběji do našich, ekonomickou krizí zkoušených, peněženek, zůstane otázkou.


Autor: Vendula Kochanová
18. února 2010

Autor článku: Vendula Kochanová
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění