Co (ne)víme o bramborách

Víte, proč se bramborům říká brambory? Tušíte, kde leží stejnojmenná obec? A znáte bramborovou dietu? V našem miniseriálu se pokusíme rozšířit vaše „bramborové“ znalosti z historie, biologie, chemie či zeměpisu. A nebojte, vaření nezůstane stranou.
Co (ne)víme o bramborách
9.3.2009 0:00 |

Erteple, kobzole, jablóška, zemčátka, krumple, grule, bandory či zemáky – těmito a mnoha jinými názvy oslovujeme naši nejznámější okopaninu – brambor. Co je to vlastně brambor?

Brambora – přesněji lilek brambor, též brambor obecný či brambor hlíznatý (Solanum tuberosum) – je naše nejznámější okopanina. Jak už samotný název napovídá, patří mezi hlíznaté plodiny z čeledi lilkovité. Tato rostlina je celá jedovatá – až na jednu malou výjimku.

Tou jsou právě jedlé hlízy, které svým významem pro lidskou výživu nalezly konkurenci pouze v pšenici, rýži a kukuřici. Stačí si vzpomenout na 19. století, kdy právě brambory ochránily Evropu od cyklických hladomorů a „epidemií“ kurdějí. 




Kam za brambory?


Brambory na našich polích chovají „jako doma“. Za pravdu mi jistě dají obyvatelé kutnohorského okresu, kteří moc dobře vědí, že právě u nich leží obec Brambory. (My ostatní nemusíme mít výčitky, že jsme o ní neslyšeli, koneckonců jedná se o vskutku nevelikou vísku – ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 110 obyvatel)

Neměli bychom však zapomínat, že tato rostlina je svým způsobem exotická – brambory přivezli do Evropy ze svých cest po Jižní Americe námořníci Kryštofa Kolumba. Dle nejnovějších vědeckých výzkumů je přesným „místem narození“ Peru, přesněji oblast okolo jezera Titicaca. Na český stůl přišla tato okopanina během 18. století z Braniborska – odtud zkomolením vznikl jejich dnešní název.

Brambory jako dietní hit?

Pokud chcete nějaké to kilo zhubnout, je pravděpodobné, že přílohy jdou „z kola ven“ mezi prvními. Co takhle zkusit se na to podívat obráceně – zkuste třeba z brambor udělat hlavní chod. Pochopitelně nemluvím o smažených hranolkách (1220 kJ/100 g) a kroketách (1110 kJ/ 100 g), ani o bramborových knedlících (700 kJ/100 g).



Tím „pravým ořechovým“ budou vařené brambory – obsahují jen 290 kJ/100 g. Co třeba brambory „na loupačku“ (vařené ve slupce) zapíjené podmáslím? Tímto jednoduchým receptem našich babiček získáte skvělý prostředek na pročištění organismu, který vás zbaví odpadních látek a přebytečné vody.

Proč jsou zdravé?


Konzumaci brambor ocení vaše slezina, slinivka, žaludek i svaly. Možná jste nevěděli, že brambory obsahují velké množství vitaminu C. Bez nadsázky je lze považovat za nejlevnější zdroj céčka na trhu.



Droga na talíři


Už jsme si řekli, že celá rostlina bramboru je jedovatá. Lilek brambor skutečně obsahuje několik toxických alkaloidů - najdeme zde toxické hořké glykoalkaloidy, především pak solanin a chakonin.

Možná vás překvapí, že tyto škodlivé látky najdeme i v hlízách - nejvyšší koncentrace alkaloidů je pod slupkou a v okolí pupenů. Čistě teoreticky je možné se při předávkování otrávit – obvykle se jedná o případy, kdy dítě sní větší počet plodů této rostliny. Ale nebojte se – tyto plody nejsou příliš chutné, proto jsou tyto případy spíše výjimkou.
 

Budoucnost? Světélkující brambory


Brambory nenechají spát ani vědce ve Velké Británii. Ti se rozhodli pro poněkud netradiční pokus: křížení brambory s medúzou. Tedy přesněji: brambory geneticky modifikují pomocí genů jednoho druhu světélkujících medúz tak, aby brambory při nedostatku vody světélkovali.

Vše je prozatím ve stádiu pokusů a zdá se, že bude trvat ještě dlouhou dobu, než si najdou cestu na náš stůl. Obavy potřebitelů z geneticky modifikovaných potravin dávají masovému rozšíření těchto „světélkujících brambor“ jasné STOP

Autor: Lucie Černohorská
9. 3. 2009

Autor článku: Lucie Černohorská
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

tapinka | 23.9.2009 13:00

zapečené

Ondrej81 | 18.7.2009 13:55

Přesně tak, je to jed

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění