Hyperaktivní dítě není nevychované, jen potřebuje jiný přístup

Pravděpodobně takové dítě znáte: neustále zlobí, zdá se být nevychované, pořád někde pobíhá, nedokáže vydržet u jedné činnosti, trápí ostatní nebo jenom bezduše posedává. Hyperaktivita u dětí dá někdy pořádně zabrat, lze ale změnit výchovou?
Hyperaktivní dítě není nevychované, jen potřebuje jiný přístup
30.7.2010 0:00 |

Pokud se nejedná o vaše dítě, možná si říkáte, že by s ním rodiče měli začít něco dělat a dbát na důslednou výchovu. Pokud jste rodičem vy, ptáte se, co děláte špatně.

Na rodičích ani výchově  však takové chování obvykle nezávicí nezávisí, jedná se totiž o hyperaktivní poruchu, tzv. ADHD
ADHD je neurovývojovou poruchou pramenící ze změněné neurobiologie mozku dítěte. Některé chemické látky spolu prostě špatně vycházejí. V posledních patnácti letech se na poli výzkumu ADHD odehrálo mnoho významného, což posunulo tuto poruchu mezi nejlépe prozkoumané dětské psychiatrické diagnózy. Odborníci hovoří o genetické podmíněnosti této poruchy.

Někdy je celý koncept ADHD zpochybňován, a to především neodborníky se svérázným pohledem na dětskou psychiku a výchovu. Často dávají vinu rodičům, někdy škole jako instituci, která se dětské chování snaží direktivně standardizovat a nerespektuje individualitu dětí. Tyto argumenty ale neberou v potaz skutečné změny v mozku postiženého dítěte. Stejně jako je někdo epileptik nebo trpí depresemi, ani v případě ADHD se nejedná o výmluvu. A pokyn dítěti „odnauč se takhle chovat“ k ničemu nepovede.




Hyperaktivní dítě může být impulzivní i netečné

Projevy ADHD lze rozdělit do tří kategorií: příznaky hyperaktivity, impulzivity a nepozornosti. Nejvíce nápadné jsou děti s převládající nadměrnou aktivitou - nedokáží posedět na jednom místě, jsou zbrklé, neustále hovoří, často vyrušují nebo skáčou do řeči jiným. Tato forma ADHD se častěji projevuje u chlapců. Dívky jsou naopak náchylnější k poruchám pozornosti - působí netečně, zasněně, mají potíže s dokončováním úkolů, ztrácí věci, často se straní okolí.

Zda se jedná o ADHD, dokáže potvrdit či vyvrátit odborník - dětský psychiatr. Ten také stanoví vhodnou terapii, která se skládá z víceoborového přístupu. Spolupracovat musí psycholog, psychiatr, rodiče i učitelé. ADHD je psychiatrickou poruchou, může proto být diagnostikována pouze dětským psychiatrem, případně neurologem. Ten pomocí sady jasných testů odhalí, zda se jedná o poruchu pozornosti, případně zda nejsou přítomné i jiné doprovodné poruchy.

Léky pomohou, hlavní je však i přístup okolí
Psychiatr může doporučit léky vhodné k usměrnění chemie v mozku dítěte a potlačení negativních příznaků ADHD. Dnešní léky nejsou žádnými uspávacími prostředky, ale pomáhají dítěti s udržením pozornosti a schopností soustředit se. Současně mu umožňují lépe ovládat vlastní chování a tlumí jeho neposednost a mnohomluvnost. Pro léčbu ADHD se používají přípravky Ritalin, Concerta a Strattera. U novějších preparátů na bázi metylfenidátu jejich účinky přetrvávají celý den (lék Concerta). Není tedy třeba brát tabletu více jak jednou denně. Obavy ze závislosti jsou zcela zbytečné – stovky klinických testů po celém světě spolehlivě dokazují, že pokud je celá léčba pod dohledem psychiatra, tak se neobjevuje. Naopak se snižuje riziko možné pozdější konzumace omamných látek.

O ADHD

ADHD je zkratkou pro Attention Deficit Hyperactivity Disorder. V překladu to znamená hyperaktivitu s poruchou pozornosti. Dětí trpících ADHD je podle odhadů odborníků v České republice na dvacet tisíc, v populaci postihuje 6 – 9 % dětí. Převedeme-li řeč čísel na realitu, pak v jedné školní třídě mohou být dvě děti trpící touto poruchou.

Pokud není včas diagnostikována a léčena, mohou její důsledky ovlivnit budoucnost těchto dětí: častěji se dopouští delikventního, asociálního, kriminálního chování, mají problémy dokončit školu a jejich sociální vztahy jsou narušené. Varovným údajem je, že většina těchto dětí se k lékaři nikdy nedostane. Jedním z důvodů je malá informovanost o této poruše, kterou je možné účinně léčit.

Dříve se porucha pozornosti s hyperaktivitou nesprávně označovala jako lehká mozková dysfunkce (LMD) nebo lehká dětská encefalopatie (LDE). Dnes se jedná o překonané koncepty, které jsou jako diagnózy z lékařského hlediska chybné. ADHD vychází z americké klasifikace nemocí, v České republice má obdobu v tzv. hyperkinetické poruše, pod kterou se řadí porucha aktivity a pozornosti a hyperkinetická porucha chování.



Léky jako takové ale nefungují samostatně bez výchovné a psychoterapeutické podpory. Zásadní je změnit pohled rodičů a učitelů na chování dítěte a vytvořit pozitivní a důsledné výchovné prostředí. Individuální přístup je klíčový. To ale automaticky neznamená výhody a úlevy pro dítě! Dítě s ADHD by bylo velice rádo normální, zvládalo úkoly, které mu zadáváme, a užívalo si naší chvály. Jen mu to prostě nejde. Na to musí pamatovat všichni, kteří se s malým pacientem dostávají do styku. A především: nezavírat před příznaky ADHD oči a nemyslet si, že z toho dítě jednou vyroste. V sázce je totiž – kromě našich nervů - jeho budoucnost.

Rodiče ve snaze vyhnout se „stigmatizaci“ svého dítěte návštěvu dětského psychiatra často odkládají a prodlužují tak trápení sobě i svému dítěti. Ani speciální přístup a výchova většinou nestačí k tomu, aby se podařilo dítěti s ADHD zajistit lepší kvalitu života. Některé příznaky se mohou vlivem určitých výchovných metod zmírnit, mnohé ovšem přetrvají.
 
Je pravda, že v dospělosti ADHD někdy zmizí sama od sebe, ale nevyplatí se na to spoléhat. Důsledky neléčené poruchy mohou být poměrně katastrofální – pacienti jsou náchylnější ke závislostem na drogách, dopouští se kriminálního, asociálního chování a mají problémy v sociálních vztazích. Hyperaktivita se během dospívání transformuje do pocitů vnitřní úzkosti, napětí, deprese. U ADHD je proto nutný komplexní přístup k terapii a především včasná diagnóza.

30. července 2010


Máte zkušenosti s hyperaktivitou u svého dítěte, u někoho v rodině

, příbuzenstvu či blízkém okolí

? Napište nám svůj příběh do redakce na adresu redakce@zeny.cz (Do předmětu zprávy uveďte Hyperaktivita). Rádi Váš příběh zveřejníme v některém ze série připravovaných článků.

Související články:

Poruchy pozornosti a hyperaktivita dětí

Autor článku: Redakce
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Klaudie | 21.6.2013 11:35

Re: Re: hyperaktivita

Stavrovska | 14.6.2013 11:58

Re: hyperaktivita

Klaudie | 12.6.2013 12:57

hyperaktivita

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění