Jak se bránit letním angínám?

Bolest v krku a angíny bývají spojeny spíše se sychravým počasím, ale zákeřné mikroorganismy nás mohou přepadnout a schvátit i v parném počasí.
Jak se bránit letním angínám?
10.8.2015 17:00 |

Na sliznici nosu a krku se trvale drží tisíce mikroorganismů, které běžně neškodí. Ba naopak, jsou v mnohém prospěšné, protože představují určitou bariéru pro zlé, choroboplodné zárodky. Spolu s nimi sliznice chrání protilátky, zejména ze třídy IgA a také další látky, které jsou na sliznice nosohltanu, hrtanu a hltanu aktivně vylučovány. Sliznice jsou chráněny i zevnitř, všemi složkami imunitního systému, třeba bílými krvinkami a lymfatickými cévami. Je-li kapacita tohoto systému přetížena, mohou se uplatnit nepřátelé v podobě virů a bakterií.

Přetíženost vzniká dlouhodobým oslabením organismu (stres, vyčerpání, přetížení psychické i fyzické, pobyty v extrémních podmínkách – v létě cestování do jiných časových pásem, dlouhodobé přehřátí organismu nebo naopak podchlazení, náhlé výrazné změny venkovních teplot…), oslabením po právě prodělané nemoci nebo setkáním s virovou epidemií. I v případě angíny totiž nejméně v 50 % jsou za onemocnění odpovědné viry, zbytek je na bakteriích. Bakterie a viry přežívají i v létě (v sychravých měsících, kdy máme nedostatek vitaminu D a jsme celkově oslabení, je jim lépe).

Ovšem je pověra, že prudkým zchlazením organismu si „vyrobíte angínu“. Dojde k tomu jen při splnění výše uvedených podmínek, ke kterým se ještě může přidat „zchoulostivělost“ těla, tedy absence otužování, které je pro funkční imunitní systém velmi důležité. Vzniku infekce v krku samozřejmě pomáhá samo letní horko, které vysušuje sliznice.

Proto je nutné bránit se přehřátí tím, že budeme popíjet chladivé nápoje, vyhýbat se přímému (polednímu) sluníčku a budeme v horku vyhledávat chladnější (i klimatizované) prostory. U netrénovaných je však dobré dodržet princip maximálního rozdílu teplot o 8–10 stupňů Celsia. Když je venku třicet pět stupňů, pak je optimální vyhledat prostředí o 25–27 stupních, ne chladnější.

O chladných nápojích existuje spousta velmi zavádějících informací: nehasí žízeň, vedou k teplotnímu šoku, dráždí sliznici hrdla… Zajímavé je, že toto působení se nepřipisuje zmrzlinám. Chladné nápoje přispívají k teplotní pohodě, při přehřátí mají léčivou moc (nemusí být přímo ledové, ale stačí chladivé). Chlad má při jakémkoli zánětu, tedy i angíně, terapeutické schopnosti.

MUDr. Dana Jenšovská specialistka ORL a primářka Lékařského domu v Mezibranské, Praha 1

Jaké jsou projevy a následná léčba?

Nemoc provází vysoká tělesná teplota až horečky, zarudlé tonzily, často s bílými povlaky a zvětšením lymfatických uzlin v krční oblasti. Praktický dětský lékař nebo specialista ORL by měl provést výtěr z krku, stanovit krevní sedimentaci, eventuálně CRP a v případě potvrzení bakteriální infekce vybrat pro pacienta vhodná antibiotika. I po dobrání doporučuji kontrolní výtěr z krku ke kultivaci i opětovnou krevní sedimentaci.

V případě virového onemocnění se léčí bez antibiotik, pouze zábaly krku, snižováním teplot a pobytem v klidu na lůžku. Klasická angína trvá zhruba sedm dní, doba rekonvalescence záleží na původci angíny. Jestliže se jednalo o streptokokovou infekci a je kontrolní sedimentace zvýšená, doporučuji klidový režim až čtrnáct dní (žádná fyzická zátěž, nejlépe setrvat v posteli, dostatek tekutin, vitaminů).

Rodiče by ke konci léčby neměli s dětmi odjíždět k moři nebo na hory. Režim by měl být dodržen po celou dobu terapie. Organismus je léčbou oslaben a mohlo by dojít ke komplikacím v podobě rýmy, otitidy či zánětu vedlejších dutin nosních. Během léčby angín je vhodné užívat laktobacily. Poté vitaminy a potravinové doplňky.

JAK NAKOPNOUT IMUNITU

  • Zdravá střeva

Dobře fungující střeva jsou základem imunity. Pod sliznicemi střeva se totiž nachází přibližně 70 procent buněk imunitního systému.

  • Pravidelná strava

Kromě čerstvého ovoce a zeleniny je dobré do jídelníčku zařadit co nejvíce zakysaných mléčných výrobků a potravin z tmavé mouky.

  • Pohyb

Bude-li vaše tělo v dobré fyzické kondici, bude správně fungovat i váš imunitní systém. Stačí dvacet minut rychlejší chůze denně.

  • Co ještě zabírá?

Citrusové plody a kiwi (vitamin C), guarana, (brazilská bobulovitá rostlina), ořechy, česnek (přírodní antibiotikum), kyselé zelí, šťáva z aloe vera.


Článek vyšel v časopise Moje zdraví.

Autor článku: MUDr. Marta Šimůnková
Zdroj: časopis Moje Zdraví

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění