Káva - vzrušení, které se skrývá za legendami

Káva je opředena mýty a legendami. Tajemný zůstává nejen její původ, ale i skutečné účinky na lidský organismus. Skryté pravdy o černém moku odhaluje Institut kávy.
Káva - vzrušení, které se skrývá za legendami
14.9.2011 8:00 |

Pití kávy v podobě jak ji známe dnes a její celkovou kultivaci zavedli do praxe až jemenští Arabové. Kolébkou kávy je však Etiopie, konkrétně východní provincie Kaffa. Dokumenty dokazují, že domorodí obyvatelé již v dávných dobách znali výjimečné účinky kávových zrn a žvýkali je pro povzbuzení těla a duše.

Zmínku o kávě najdeme dokonce i v Bibli, kde se mluví o smíru darem pražených zrn (tj. zrnka kávy), které přinesl izraelský král David.

Káva se rychle rozšířila za hranice Etiopie a Jemenu, zejména do Mekky a postupně do celého arabského světa. Své místo ve společenském životě si našly i první kavárny. Ta úplně první byla otevřena v 16. století v Mekce a jmenovala se „KAVEH KANES“. Jelikož islám zakazuje pití alkoholu, stala se káva pro Araby vítanou náhradou při různých příležitostech.

Samotné slovo káva je odvozeno od arabského ekvivalentu qahwah, které Arabové používali i na pojmenování vína a výrazu pro vzrušení. Dnes je základ tohoto slova součástí názvu kávy v téměř všech jazycích (káva, kafe, coffee, caffé,…).

Evropa kávě příliš nepřála

Prvními Evropany, kteří získali živý kávovník, byli Holanďané. Začátkem 17. století přivezli kávové bobule do Nizozemska a pěstovali je ve sklenících. Během následujících let se nizozemské kolonie (dnešní Indonésie) staly hlavními dodavateli kávy do Evropy.

Postoj Evropy ke kávě byl však rozpačitý. Zatímco v počátcích byla káva prodávaná v lékárnách jako lék, později se dostala pod palbu kritiky pro svůj „arabský“ původ. Pití kávy bylo považováno za muslimský zvyk a Vatikán ji prohlásil za „ďábelský nápoj“. V Londýně dokonce vznikla „Ženská petice proti kávě“, v níž ženy tvrdily, že káva způsobuje u jejich mužů neplodnost.

Pronikavá vůně a chuť kávy nakonec zlomila i Vatikán, který svůj postoj ke kávě změnil. První kavárna v Evropě byla otevřena v první polovině 17. století v Benátkách a milovníci historie si v ní mohou posedět u šálku kávy i dnes. Další kavárny byly otevřeny v Londýně v roce 1652 a v Paříži v roce 1686.

Pojišťovny vznikly díky kávě

I největší pojišťovna na světě Lloyd's v Londýně vděčí za svůj vznik kávě. V počátcích totiž fungovala jako kavárna, kde Edward Lloyd v roce 1688 pojišťoval lodě pro zákazníky.

Zapomenutý symbol luxusu

19. století označilo kávu za luxusní pochutinu. Ještě začátkem 20. století byla káva vnímána jako symbol luxusu a vyšší úrovně. Sloužila jako prostředek společenských a obchodních setkání. Kavárny byly přepychově zařízené a měly své stálé zákazníky zejména z vyšších kruhů.

Druhá světová válka a následný rozmach obchodu s kávou všechno změnily. Káva se dostala do spotřebitelských balení a stala se všeobecně dostupnou pochutinou. Vychutnávání kávy se přemístilo z luxusních kaváren do domácností. „Tento posun souvisí s obecným trendem doby, kdy televize z nás udělala vyznavače bačkorové kultury,“ říká docent Jozef Augustín, spolupracovník Institutu kávy.

Kávu zná celý svět... Kávu zná celý svět...

Káva dnes

Dnes se denně zkonzumuje více než 2 miliardy šálků kávy. I díky tomu obchod s kávou živí téměř 100 milionů lidí. Káva je hned po ropě druhou nejobchodovanější komoditou na světě. Kolem 25 milionů pěstitelů kávy v 50 zemích světa vyprodukuje ročně přibližně 7,7 milionů tun této komodity, která se na světových burzách zobchoduje v hodnotě více než 60 miliard dolarů. A to vše díky kozám a pozornému pastýři.

Česká republika přispívá k celosvětové spotřebě kávy minimálně. Podle statistik Mezinárodní organizace kávy (ICO) vypije průměrný Čech ročně jen cca 3 kg kávy, zatímco například průměrný Fin více než 11 kg.

Kavárenství v Čechách

20. století je i u nás spojeno se zakládáním mnoha kaváren, které se staly symbolem nového životního stylu. I když se především vlivem druhé světové války tato nová tradice přerušila, v posledních letech se daří na první vlnu prvorepublikových kaváren opět navázat. Příjemnou současnou novinkou je trend, který se dá pozorovat zejména v progresivních moderních kavárnách.

Stále víc kaváren a restaurací, a nejen na území hlavního města Prahy, se rozhodlo nabízet svým zákazníkům i jinak připravenou kávu než ve formě espressa. Nejjednodušší způsob - káva filtrovaná přes papírové filtry je sice stále vnímána především jako snídaňové řešení, ale objevují se (pro oko hosta) mnohem atraktivnější způsoby filtrace kávy. „Asi nejpůsobivější je použití japonského vakuového kávovaru (Vacuum pot), ze Spojených států amerických k nám pronikla jednoduchá technologie Aeropress, své místo v mnoha kavárny už má jisté i francouzský French press,“ říká Michal Křižka, barista a spolupracovník Institutu kávy.

Káva chrání naše zdraví

Pravidelná konzumace kávy přitom může mít pozitivní vliv na naše zdraví. Rozsáhlé klinické a vědecké studie potvrzují, že pravidelná konzumace kávy snižuje riziko cukrovky 2. typu, má protinádorové účinky a pozitivně působí při prevenci Alzheimerovy choroby. Káva navíc obsahuje více než 200 zdraví prospěšných látek s antioxidační aktivitou. “Až 70 procent denně přijatých antioxidantů mohou tvořit právě antioxidanty konzumované v kávě,“ říká doc. Pavel Kohout, odborný garant Institut kávy. Zároveň však apeluje na rozumnou míru konzumace kávy: „Doporučená denní dávka kofeinu je 200-300 mg / den, což představuje asi 4-6 šálků kávy. Nadměrná konzumace kávy může, zejména u lidí citlivých na kofein, vyvolat nežádoucí účinky jako důsledek nepřiměřené velké dávky přijatého kofeinu.“

Autor článku: Redakce
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění