Kvalitní spánek přispívá k hubnutí

Kdo hodně spí, ten tloustne. Tak zní jeden z široce rozšířených mýtů o spánku. Je tomu však přesně naopak - spíše je možné s nadsázkou říci, že z kil navíc se lze vyspat. Obezita je totiž spojena s kratším spánkem.
Kvalitní spánek přispívá k hubnutí
2.5.2009 0:00 |

Dalo by se to vysvětlit jednoduše – kdo nemůže spát, má v noci dostatek příležitostí k tomu, aby vyprázdnil ledničku.

U někoho se jistě uplatňuje tento jednoduchý mechanismus, u většiny lidí ale půjde o složitější poruchu, která zasahuje především regulaci hormonů. V prvé řadě může jít o růstový hormon, který se vyplavuje ve večerních hodinách. U dětí podporuje hlavně růst, ale u dospělých právě dokonalé zpracování živin z potravy. Ponocování jeho vyplavování brání, živiny pak nejsou dokonale spáleny a tělo si vytváří zásoby v podobě tukových polštářů.

Další výzkumy dokazují, že v pozadí obezity vyvolané nevyspáním se skrývá narušení sekrece orexinů, hormonů, jež se podílejí jak na regulaci spánku tak i na regulaci příjmu potravy. K tomu se připojují další významné hormonální nerovnováhy. Při nevyspání stoupají v těle hladiny grelinu, který vyvolává zvýšenou chuť k jídlu, a zároveň klesají koncentrace leptinu, který příjem potravy naopak potlačuje. Grelin našemu mozku říká, kdy je čas jíst a leptin je zase signálem, že už jsme plní. Když jsme unavení, hladina grelinu v naší krvi stoupá a leptinu klesá.

Nedostatek spánku může vést ke snížené toleranci glukózy, což uvolňuje cestu ke vzniku cukrovky druhého typu – nemoci, která s obezitou souvisí jako rodné dvojče. S dalším možným vysvětlením přišli psychiatři – obézní lidé mívají častěji narušený spánek, protože více trpí emočním stresem. Jinými slovy: tlustí špatně spí, protože se trápí. Bludný kruh se pak roztáčí – špatný spánek vede k dalšímu stresu.

Ze všech těchto důvodů je chronický nedostatek spánku je považován za jednu z příčin, proč celosvětově narůstá výskyt obezity. Z velké studie provedené v USA na 87 000 dospělých vyplývá, že obézní je jedna třetina lidí, kteří spí méně než šest hodin, ale jen 22 % z těch, kteří uvádějí, že spí sedm až osm hodin.

Jiná americká studie ukazuje na důležitý fakt, že vztah mezi spánkem a obezitou vzniká už v dětském věku. Tato práce dokazuje, že časnější uléhání ke spánku, pozdější vstávání a pozdější začátek školního vyučování může významně snížit sklon k obezitě. Průkazné snížení rizika obezity přináší už prodloužení spánku o jednu hodinu denně Pozdější uléhání se jeví z hlediska obezity jako nejrizikovější u dětí ve věku od tří do osmi let. Pro děti ve věku od osmi do třinácti let představuje větší riziko spíše dřívější vstávání.

Shrnutí je jednoduché: Cvičení a vyvážená strava pomůže nejen při hubnutí, může také zlepšit spánek. A naopak: kvalitní spánek přispívá k redukci hmotnosti.

Pokud nespavostí už trpíte, vaším cílem by mělo být obnovení přirozeného spánkového rytmu. K tomu může pomoci dodržování pravidel spánkové hygieny a psychoterapie, která je však během na dlouhou trať a ne pro každého je tato forma vhodná.

Klasická hypnotika mohou bludný kruh stresu a nespavosti na čas přetnout, ale měla by být používána skutečně jen krátkodobě, nejdéle měsíc, jinak hrozí rozvoj závislosti. Novou volbou jsou tzv. melatoninová hypnotika, na nichž závislost nevzniká.

Díky modernímu výzkumu léčiv vstupuje do praxe například melatonin, což je navíc látka tělu vlastní, která má velký význam pro synchronizaci vnitřních hodin organismu s vnějším prostředím. Přispívá tím k fyziologickému střídání spánku a bdění. Produkce melatoninu nastupuje po setmění a vyhasíná s denním světlem. To znamená, že náš vlastní melatonin velmi citlivě reaguje na světlo. Ranní světlo, nejlépe sluneční a na čerstvém vzduchu, rychle sníží hladinu melatoninu a současně velmi přesně nastaví naše vnitřní biogické hodiny, to vše posiluje přirozené střídání bdění a spánku.

Naopak práce v pozdních večerních hodinách a současný pobyt v silně osvětlených prostorách může noční vylučování melatoninu omezit a narušit tak přirozenou tendenci ke spánku. Produkce melatoninu však kromě toho poměrně rychle klesá s věkem, například lidé kolem čtyřicítky ho vytvoří téměř o pětinu méně než osoby ve věku kolem třicítky, lidé nad padesát let již téměř o polovinu méně. Proto také výskyt nespavosti ve vyšších věkových kategoriích roste. Podávání melatoninu ve formě léku může proto narušený spánek vrátit do normálního, přirozeného stavu. Léčba nespavosti je záležitost komplexní a měla by být každému pacientovi ušita na míru. Je třeba pátrat po příčinách nespavosti a hledat takové postupy, které nemocnému cíleně a účinně pomohou obnovit přirozený rytmus spánku a bdění. Proto se velmi doporučuje navštívit lékaře a poradit se s ním.

Zdroj: www.dobry-spanek.cz
2. května 2008

Autor článku: Redakce
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění