Kýchavice černá (Veratrum nigrum)

Rostlina je chráněna podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. a je zařazena do kategorie „kriticky ohrožený druh“ .
Kýchavice černá (Veratrum nigrum)
15.9.2006 0:00 |

Čeleď


Liliaceae - liliovité

Popis


Vytrvalá, 60 až 130 cm vysoká bylina. Stonek oblý, dutý, chlupatý. Listy střídavé, lysé, podélně zřásněné, brázdité, dolní široce eliptické, horní kopinaté až čárkovitě kopinaté. Květenství úzké, složené z jednoduchých hroznů. Květy v průmětu do 1 cm, páchnou po shnilém ovoci, černě purpurové až tmavě fialové. Kvete v VII až VIII.

Stanoviště


Světlé lesy, paseky, lesostepní louky.

Rozšíření


V ČR velmi vzácně, údaje ze 60. let 20 století hovoří o lokalitě v blízkosti Loun a v jižní části Bílých Karpat. Celkově roste roztroušeně v jižních částech Alp, v severní Itálii, v ČR, v jihozápadním Maďarsku, na Balkánském poloostrově, na severu Evropy po jižní Švédsko, na východě v horním Podněpří a v horním Povolží, na Sibiři a v oblasti čínsko-japonské.

Jedy


Kýchavice obsahuje řadu alkaloidů, kterými jsou: jervin, rubijervin, pseudojervin, protoveratridin, protoveratrin, germerin a germin, z nichž nejjedovatější je protoveratrin (u myší je jeho smrtelná dávka 0,048 mg na 1 kg váhy, u jervinu je to 9,3 mg, u pseudojervinu 50 mg, u rubijervinu 70 mg a u germinu 139 mg). Alkaloidy jsou v největším množství v oddencích s kořeny, méně v nadzemních částech rostliny. Kořen obsahuje 0,5 až 1,3% alkaloidů, až 25% pryskyřice a dále tuk, glykosidní hořčinu veratramarin a organické kyseliny. Otrava se při nadýchání prášku z kýchavice projevuje nezadržitelným kýcháním, v očích intenzivní bolestí a slzením, v ústech pálením, sliněním a bolestmi. Při vetření do pokožky způsobuje silné pálení a následně ztrátu citlivosti. Při vnitřním požití dráždí žaludeční a střevní sliznice, způsobuje rozšíření cév a pokles krevního tlaku, zpomalení pulsu a snižuje počet dechů. Asi 30 minut po požití se dostavuje zvracení, bolestivý průjem, někdy krvavá stolice. Puls je pomalý a nepravidelný, dýchání povrchní, krevní tlak nízký, zorničky rozšířené. Smrt nastává zástavou dechu a srdce a to asi za 3 až 12 hodin po požití. Prognóza otrav kýchavicí je málo příznivá! Léčí se zejména podáváním centrálních analeptik, která zvyšují krevní tlak a udržují v činnosti dýchání. Otravy kýchavicí byly pozorovány i u zvířat (u koně, skotu, ovce, kozy, psa, kočky), byť tyto otravy nejsou příliš časté, neboť zvířata obvykle odmítají tuto rostlinu požírat.

Pěstování


Kýchavice sice nepatří mezi nejoblíbenější rostliny, protože jednak její květy zapáchají a za druhé se objevují až po mnoha letech (po 10 až 30) po vyklíčení ze semene, nicméně je to nápadná trvalka, která vynikne zejména jako poněkud cizokrajně působící solitérní rostlina. Vyžaduje humózní, výživnou půdu a polostinné umístění. Množí se semeny nebo (lépe) dělením trsů.

Uvedeno ve spolupráci s

http://botanika.wendys.cz

Autor článku: Redakce
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění