Léky na spaní neboli hypnotika. 7 otázek a odpovědí

Prášky na spaní vám umožní během okamžiku zapomenout na všechny starosti a katapultují vás do říše snů. Jsou ideálním pomocníkem v dnešní době, kdy všechno chceme pokud možno hned. Možná byste o těch malých kamarádech měli vědět něco víc.
Léky na spaní neboli hypnotika. 7 otázek a odpovědí
11.8.2013 12:00 |

Léky na spaní neboli hypnotika se dělí na tři skupiny podle doby vzniku. Hypnotika první generace obsahující barbituráty se dnes už téměř nepoužívají, protože na nich velmi často vznikala závislost a předávkování mohlo způsobit otravu a smrt. Takzvané benzodiazepiny urychlují usínání, snižují počet nočních probouzení a prodlužují celkovou dobu spánku.

Jejich uklidŇující účinky ale mohou přetrvávat i přes den a hrozí také velké riziko závislosti. Třetí skupinou jsou hypnotika generace Z, která nejméně narušují architekturu spánku. Novou volbou jsou takzvaná hypnotika čtvrté generace, založená na účincích melatoninu, látky, která vzniká přirozeně v našem mozku a navozuje spánek.

JAK ÚČINKUJÍ?

„Hypnotika působí na receptory nervových buněk, které si mezi sebou vyměŇují informace na chemickém principu. Mezi chemickými signály neuronů, které navozují spánek, je pak významná kyselina gama-aminomáselná, zkráceně GABA. řada hypnotik působí právě na receptor pro GABA,“ říká MUDr. Vilém Novák ze spánkové laboratoře Fakultní nemocnice Ostrava. Spánek navozený léky není stejný jako ten přirozený, a proto vás tolik neosvěží. Při chemickém spánku chybí totiž některé důležité spánkové fáze, jako je hluboký tělesný a hluboký mozkový spánek. Ovlivnění průběhu spánku se liší podle generace hypnotik. „První a druhá generace hypnotik prodlužuje spánek téměř výhradně zmnožením druhé fáze non-REM spánku, tedy lehkého spánku. Nejvíc se blíží přirozenému spánku spánek navozený Z hypnotiky. Ta nepotlačují REM spánek,“ vysvětluje psychiatr Slavomír Spousta z psychiatrické ambulance ACACH.

ZPŮSOBUJÍ ZÁVISLOST?

Hypnotika chemicky vypínají určitá centra v mozku a krátkodobě účinkují velice dobře. Mozek se na ně ale rychle adaptuje a po několika dnech už nemá stejná dávka stejný účinek. Kromě toho se ze spolknutí prášku na spaní brzy stane večerní rituál. Když se poruší, je usínání obtížné. Při jedné ze studií závislostí na hypnotikách dostali pacienti před spaním na výběr modrou nebo oranžovou pilulku, přičemž jedna z nich byl lék, který užívali, a druhá placebo. V obou případech si pacienti brali stejnou dávku, aniž by zaznamenali rozdíl. Důležité pro ně bylo spolknout před spaním pilulku, a ne to, jak skutečně účinkuje.

„U Z hypnotik se tvrdí, že závislost vyvolávají jen výjimečně, ale toto očekávání bylo již spojeno s řadou léků, u nichž se nakonec ukázalo, že závislost vyvolávají. Proto se i u nich doporučuje, aby kontinuální podávání nepřesáhlo 4 týdny a spíše byla užívána přerušovaně,“ doporučuje Slavomír Spousta. Relativně vysoký návykový potenciál mají zmíněné benzodiazepiny. Rizikové je pravidelné užívání zejména vysokých dávek,“ dodává Vilém Novák.

Jaké mají vedlejší účinky?

Některé z léků mohou následující den po užití vyvolávat útlum, únavu, sníženou pozornost a prodloužení reakční doby, což je rizikové zejména pro řidiče. „Po vysazení některých hypnotik se objeví ,rebound‘ insomnie - prodloužené usínání, časté noční probouzení, živé až děsivé noční sny. Benzodiazepiny ovlivňují negativně paměť, pacient si třeba několik minut nepamatuje, co dělal. Při dlouhodobém užívání benzodiazepinů dochází k trvalému poškození paměti, které je však vratné při ukončení užívání,“ vysvětluje Slavomír Spousta.

Existuje bezpečný lék na spaní?

„Neexistuje žádný lék bez vedlejších účinků. Vedlejší účinky má i placebo. Léky na spaní jsou však bezpečné při rozumném (krátkodobém, občasném, nepravidelném) užívání. Vedlejší účinky léků se nikdy neobjevují všechny najednou, mohou být krátkodobé, tolerovatelné a vyvážené žádoucími účinky,“ vysvětluje Slavomír Spousta, který má své výhrady i k nové možnosti léčby nespavosti za pomoci melatoninových hypnotik, která bývají považována za nejbezpečnější.

„Melatonin je další z léků, a tak má své vedlejší účinky a nebude účinkovat univerzálně,“ říká Slavomír Spousta a doporučuje „zdravou“, přírodní variantu: „V souvislosti s melatoninem je i jedna varianta ,léku na spaní‘, která je skutečně ,přírodní a bezpečná‘, a tou jsou mléčné výrobky. Sklenice vlažného mléka oslazená medem, cukrem nebo jiným přírodním dochucovadlem zvýší hladinu melatoninu, sacharidy a tuky sníží okysličení mozku a vyvolají ospalost.“

Proč se tolik používají?

„Odpověď je triviální - protože jsou tak rozšířené poruchy spánku. Méně triviální je hledání důvodů, proč tomu tak je,“ říká Slavomír Spousta a pokračuje: „Roli by asi hrála míra stresu a sociálního tlaku, civilizace, která se řídí časem hodin, a nikoli biorytmy, práce na směny, vstávání na zazvonění budíku, které se ozve v té nejméně vhodné fázi spánku, atd., “ říká Slavomír Spousta. K užívání hypnotik může podle něho vést i naše neochota snášet nepohodlí, když zde jsou „jednoduchá“ řešení, jejichž rizika nejsou bezprostřední.

Existuje vůbec důvod, proč je užívat?

Odborníci se shodují, že po léku na spaní je vhodné sáhnout ve velkém stresu, při jet lagu nebo ve výjimečných životních situacích, když tělo svévolně ignoruje biologické hodiny. „Pokud jde o sporadické jednorázové užití hypnotika, obecně považuji za vhodnější si vzít tabletku hypnotika než ponocovat. Probdělá noc je sama o sobě zdravotní zátěží. Problém může být ve slově občasné,“ dodává Vilém Novák.

Jak usnout bez nich?

Před usnutím odborníci doporučují teplé mléko, neužívat umělá sladidla, která zvyšují bdělost, šest hodin před spaním nepít kávu, vyhnout se bílkovinám, spánku neprospěje ani puštěná televize v posteli. Čtyři hodiny před spaním není vhodné cvičit a neměli byste si zdřímnout během dne po třetí hodině odpolední (zatímco půlhodinové zdřímnutí v časném odpoledni prospívá). „Alkohol spánku spíše škodí, sklenička vína je dovolená, ale určitě ne více,“ říká Vilém Novák. Slavomír Spousta pak dodává svůj recept na usnutí: „Pokud nemůžete usnout, protože se vám hlavou honí myšlenky, zapište si je, ,spis‘ založte a nechte na druhý den.“

Článek vyšel v časopise Moje zdraví

Autor článku: Marta Fenclová
Zdroj: Moje Psychologie

Komentáře

vorel | 3.3.2016 10:39

Jak to vlasně je ?

Lumír | 5.8.2014 20:12

Mám otázku, když si vemu jeden prášek na spání, třeba kolem té 8-9 hodiny večer, budu pak spát celou noc a nic mě nevyruší? např.bouchání dveřma, hudba, dětský řev a podobně?? :-)

DoG | 6.7.2014 15:00

nechte si ty reklamy. pořádná chemie zabírá, všechno ostatní je ztráta času, zejména bylinky.

Pavla | 26.3.2014 22:52

homeopatika

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění