Letní lékárnička pro všechny případy

Kdo by se netěšil na dovolenou…? Zpravidla už během zimních měsíců sníme o bělostných plážích, svěžím mořském vánku, paprscích jižního slunce nebo alespoň po klidu chaloupky blízko lesa či řeky. Budiž nám přáno. Je ale dobré se připravit i na nečekaná „překvapení“ v podobě úpalu, bodnutí hmyzem, střevních problémů či spálení sluncem. Taková dobře zásobená „cestovní“ lékárnička na prázdniny je často k nezaplacení…
Letní lékárnička pro všechny případy
3.7.2012 8:00 |

Prvním úkolem, který nás čeká, je kontrola stávající „domácí“ lékárničky. Nevyhneme se vytřídění prošlých léků – ty je třeba odnést do nejbližší lékárny do sběrného boxu (kontejneru), kde už si s nimi poradí. Poté je třeba doplnit vše potřebné – ještě než vás začne stresovat blížící se termín odjezdu. Pak užzpravidla nevíte, kde vám hlava stojí…

Žaludek na vodě, střeva se bouří

Cestování přináší touhu zkoušet nové věci, neznámé pokrmy, nápoje, místní speciality… A to se mnohdy nemusí pozdávat našim útrobám. Rozhoupaným žaludkem, nevolností, ne-li přímo zvracením se tělo snaží naznačit, že se mu nový styl jídelníčku ani trochu nelíbí. Jinou verzí tohoto „zoufalého výkřiku“ může být střevní kalamita ve formě urputného průjmu a bolestí břicha. Pak můžeme být rádi, že nás obtíže potrápí jen pár dní a nechytili jsme něco mnohem horšího – v cizích zemích například tyfus, úplavici, salmonelu…

Pokud příznaky ani druhý den nepolevují, přidá se horečka,
zimnice, křeče nebo se bolesti stupňují, je třeba navštívit
lékaře! V každém případě ještě před odjezdem neuškodí
naordinovat si zdravotní kúru v podobě probiotik, prebiotik (podporují vyváženou střevní mikroflóru) a vzít je i s sebou do batůžku (taková, co není třeba skladovat v ledničce a vydrží i vyšší teploty).

Naprostou nezbytností proti střevním obtížím je staré známé a účinné živočišné uhlí (má schopnost na sebe vázat a absorbovat toxické látky ve střevech), přípravek z přírodního jílu (který mohou používat i děti) či šumivé tablety proti průjmu. Až se nám udělá trochu lépe, uvítáme rehydratační roztok (připravená směs dá se pořídit v lékárně či připravit z domácích surovin: jeden litr pitné vody, čtyři až pět kostek cukru, kávová lžička soli, šťáva z citronu, pomeranče nebo grepu) k doplnění tekutin během urputných průjmů (či po jejich skončení).

A samozřejmě je během těchto inkriminovaných dnů třeba
dodržovat dietu v podobě suchého pečiva, rýže, vařených
brambor, dušené mrkve, zpestřením jsou banány. Ostatní
jídlo lze přidávat pouze pomalu a postupně. Kdo nic nezkusí, nic nezkazí, ale také se nic nedozví… Proto na dovolené „testujte“ nové a neznámé, ale s citem a buďte připraveni „zasáhnout“ v případě zdravotního problému se svou dobře připravenou lékárničkou.

Drobná poranění a úrazy

Jak snadné je například zvrtnout si kotník… Stačí otočit hlavu třeba za nějakou úchvatnou památkou. Proto nezaškodí vybavit lékárničku vhodným obvazem na fixaci pochroumaného kotníku, hodit se budou náplasti bez polštářku i s ním (v případě ostatních drobných zranění), existují i jejich voděodolné varianty.

„Zázrakem“ na různá pohmoždění bývá chladivý gel s přírodními výtažky (kostivalem, koňským kaštanem, arnikou…).

Tělo někdy nesouhlasí

Alergické projevy nebývají v létě ničím výjimečným. Mohou potkat každého člověka a příčinou bývá například reakce na nadměrné slunění, konzumace neobvyklých jídel nebo stačí jen pouhá změna prostředí při cestování. Při solární dermatitidě na pokožce vyrazí svědivá krupička.

Podráždění zklidňujeme pomocí přípravků, jež se obvykle nanášejí ve formě gelu, pěny nebo aerosolu. Ruku v ruce s tím je nutné se venku „zahalit“ až do vymizení příznaků. Při alergických reakcích se aplikují přípravky a léky s antihistaminickým efektem (omezí svědění, otoky i zarudnutí).

Silnějším kalibrem jsou kortikosteroidy (jsou však jen na předpis), které se používají v případě závažnějšího průběhu alergického projevu. Antihistaminika využijeme i v případě, že zakusíme bodnutí hmyzu, po kterém dané místo nepěkně oteče.

Pokud je však alergická reakce vážnější (a celková) a jste alergik či astmatik, musíte u sebe vždy mít tzv. záchranný balíček první pomoci,který zpravidla obsahuje sprej k rozšíření průdušek při astmatickém záchvatu (bronchodilatační dávkovaný aerosol), účinné antihistaminikum, tablety kortikosteroidů a auto-injektor
adrenalinu pro krizovou situaci
, kdy jde o život (poučení vždy podá lékař).

Kašel, rýma, nachlazení

Byť se to nezdá, také během léta můžeme „přijít“ k nachlazení a z toho plynoucímu kýchání, kašlání, smrkání. Teplota nám povyleze o trochu víc, než je zdrávo (je dobré u sebe mít teploměr, abychom věděli, jak na tom jsme), a necítíme se dobře. Mrzí to o to více,
pokud se ze stínu či z postele díváme na krásně modrou oblohu a rozpálené slunce…

Přibalte tedy pár sáčků černého čaje (bude se hodit i v případě průjmového ataku), případně skleničku pravého včelího medu (citrony zcela jistě koupíte na místě), vlezte si do stanu či do peřin a pokuste se relaxovat. Při rýmě přinese úlevu nosní sprej či kapky do nosu (silice tea tree, eukalyptus, máta peprná, tramazolin-hydrochlorid, oxymetazolinhydrochlorid, mořská sůl a další).

Pokud se ozve bolest v krku a antibakteriální pastilky (např. s echinaceaou, islandským lišejníkem, mátou peprnou, eukalyptem, jitrocelem či účinnými látkami hexylresorcinol, benzalkonium chlorid, flurbiprofen ad.) budou slabým kalibrem, nasadíme účinnější zbraň – místní antibiotikum (sprej) s účinnou látkou fusafungin, který pomáhá při angíně, rýmě, zánětu vedlejších nosních dutin či zánětu průdušek, nebo např. benzoxonium působící nejen na bakterie, ale i na viry.

Na podporu rychlejšího ústupu nachlazení zvyšte příjem vitaminu C (třeba pomocí citronů či vhodného doplňku stravy).

Z oka do oka

Během léta nás mohou oči často pálit, řezat či slzet. Na vině nemusí být pouze sluníčko (v každém případě je dobré se na svět dívat skrz sluneční brýle s vysokým UV faktorem), ale také jemný prach vyprahlých plání či pyl neznámých květin…

Lékárničku proto obohaťte o kapky do očí s hydratační složkou (umělé slzy), zpravidla glycerinem, protialergické kapky (antihistaminika, např. s účinnou látkou azelastin-hydrochlorid,
levokabastin…), případně kapky s antibakteriální či antibiotickou složkou (dle rady lékaře, bývají na předpis). Účinnou látkou očních kapek často bývá borová voda, a pokud sáhneme do přírody, pak heřmánek pravý, sléz lesní, měsíček lékařský, borůvka apod.

V bezpečí před sluncem

Mluvit o tom, že při opalování je třeba pokožku chránit opalovacím
přípravkem s faktorem proti UV
, je nošením dříví do lesa. Otázkou pouze zůstává jaký faktor zvolit. Bez diskusí je použití vyššího faktoru pro dětskou pokožku (30 až 50), zejména u moře. Co se týká nás dospělých, musíme zvážit, jak snadno se naše pokožka spálí, a také vzít do úvahy, jak dlouho se budeme na slunci vyskytovat.

Je však poněkud nesmyslné automaticky používat nejvyšší faktor ochrany, kdykoli pouze přejdeme po ulici, a také v českých luzích a hájích využijeme poněkud nižší hodnoty než u tropického slunce. Nejste-li si jisti svým „fototypem“, poraďte se s kožním lékařem či
s lékárníkem. Nezapomínejte na hydratační tyčinku na rty s SPF faktorem a přikrývku hlavy.

Pokud sluníčko přeženeme, lékárnička by měla vydat sprej s panthenolem či chladivý gel/mléko na spálená místa, který utiší bolest a omezí tvorbu puchýřků (zpravidla tak nepřijdeme o opálení).

Autor článku: Helena Míková
Zdroj: Moje zdraví

Komentáře

Katka | 3.2.2014 13:30

psí sádlo

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění