Malý čípek, velké starosti!

Hranice se posunuly. Očkování proti rakovině děložního čípku jen pro dívky do pětadvaceti let? To už dávno neplatí! Zatáhněte i vy za záchrannou brzdu a naplánujte si cestu ke svému gynekologovi. Vždyť jde o diagnózu, nad kterou můžete bez problémů zvítězit.
Malý čípek, velké starosti!
5.11.2010 0:00 |

Ve svém okolí neznám ženu, která by s velkou chutí chodila ke gynekologovi. Občas dokonce s kamarádkami nahlas přemýšlíme o tom, jestli je horší návštěva ženského lékaře, nebo zubaře. Jak naše dilema končí? O pár bodů vždycky prohraje gynekolog. I přesto ale nevynecháváme pravidelné prohlídky a zhluboka si oddechneme pokaždé, když vyšetření skončí bez komplikací.

Automaticky pak listujeme v diáři a hlásíme sestřičce další termín návštěvy. Samozřejmě že bychom dokázaly „z fleku“ vyjmenovat tisíc míst, kam bychom se těšily mnohem víc. Zároveň se ale bojíme toho, co by se mohlo stát, kdybychom schválně zapomněly adresu ordinace. Všude se mluví o rakovině prsu, řadu z nás trápí mykózy a bolestivá menstruace… A pak je tady ještě jeden strašák, který miluje statistiky a za nějž mluví nekompromisní čísla – rakovina děložního čípku. Každý den kvůli ní v České republice zemře jedna žena. Podle odborníků je to v 98 % zcela zbytečné.

Bez prohlídek ani ránu


Nádorové onemocnění, kdy se povrchové buňky děložního čípku začnou nekontrolovatelně množit, přitom dokáže gynekolog včas odhalit na základě výsledků běžného cytologického vyšetření. To se v rámci prevence automaticky provádí jednou ročně. Jedná se tak o jeden z mála typů rakoviny, který lze podchytit a se kterým je možné se ve správnou chvíli pustit do boje. Přesto ale počet žen, které na tuto nemoc umírají, neklesá. „Možná bych to chápala u rakoviny vaječníků, kterou nemáte šanci sama odhalit až do finálního stadia a ani gynekolog ji nemusí při preventivní prohlídce detekovat včas. Ale čípek je snadno přístupný a karcinom rozpoznatelný,“ upozorňuje gynekoložka Martina Hourová.



Předem však zaplašte hororové scénáře, co se může stát během roku, kdy čípek zůstává nekontrolován. Není obvyklé, aby se normální nález v průběhu několika měsíců vyvinul v nádor. To je spíš otázka let. Většina rakovinových a předrakovinových stavů proto postihuje převážně ty, které jsou moc „vytížené“ na to, aby si našly čas na pravidelné prohlídky… 

Kuřačky, pozor


 Do rizikové skupiny vedle „příliš zaměstnaných“ holek snadno spadnete, i když kouříte, střídáte sexuální partnery nebo jste se poprvé milovala ještě před svými šestnáctými narozeninami. „Patří sem také pacientky s oslabenou imunitou a ty, které podstupují léčbu korjak tikoidy. Na rozdíl od jiných nemocí ale v případě rakoviny čípku tolik nerozhoduje genetika. Když však víte, že problémy s čípkem měla vaše babička i maminka, buďte samozřejmě mnohem opatrnější. Problémy se často objevují rovněž u žen, které trpí na mykózy a jiné vaginální záněty. Je to způsobeno tím, že prostředí v děloze je dlouhodobě oslabováno infekcí, a tak je čípek mnohem náchylnější,“ vysvětluje gynekoložka. Lékaři vysledovali dvě věkové kategorie, kdy je zaznamenáno nejvíce problémů s děložním čípkem. Jsou to ženy ve věku kolem pětatřiceti let a pak ty v rozmezí od pětapadesáti do šedesáti let. V poslední době ale bohužel není výjimkou ani nález u čtyřiadvacetileté dívky.

Naděje na záchranu? Velká!


I když jste se poznala hned v několika rizikových skupinách, není důvod sepisovat závěť. Ani kdyby vám zdravotní sestřička zavolala, že výsledky cytologického stěru nejsou zcela v pořádku, v případě děložního čípku je na paniku vždycky času dost.
 V okamžiku, kdy cytologie upozorní na problém, gynekolog si ze všeho nejdřív toto podezření zkontroluje novým stěrem. Spousta nálezů se totiž sama od sebe během několik týdnů vrací do normálu nebo stagnují. „Dokud to není nezbytně nutné, dáváme ženě šanci, aby nemusela jít na operaci a podstoupit zbytečné zkrácení čípku,“ potvrzuje Martina Hourová.

Až ve chvíli, kdy stěr zachytí vyšší přednádorová poškození, posílá se pacientka na speciální kliniku, kde ji čekají další vyšetření. „Pokud odhalíme vážnější přednádorovou lézi a potvrdí to i výsledky histologie, musí se čípek začít léčit,“ vysvětluje Hourová. Protože ale ještě nejde o rakovinu, obejde se vše bez větších následků. Po operativním zkrácení čípku je žena další rok až dva sledována.

Pokud se za tuto dobu nic nezmění, je považována za naprosto zdravou. Nemusí se bát žádných omezení ani brát léky. Horší vývoj nastává v případě rakoviny čípku. Tady jde o celoživotní diagnózu, která se už nedá odvolat. V nejhorším stadiu, kdy nádor plně zasáhne malou pánev nebo má vzdálené metastázy, dokáže nad chorobou vyhrát pouhých 14 % žen. Každá z nich by v tu chvíli dala za šanci nechat se včas očkovat vše, co má.

Šance i pro dospělé holky


Nejdůležitější zprávou je, že očkování proti rakovině děložního čípku už není určeno jen pro dívky a ženy do pětadvaceti let. Stále platí, že nejlepší je aplikace vakcíny před prvním pohlavním stykem, ideálně ve třinácti letech, kdy se velmi dobře vytvářejí protilátky. Nákladné studie pro Českou republiku však nedávno potvrdily, že očkování pomáhá ženám až do pětačtyřiceti let. Stále ale existuje skupina, kterou by lékař měl odmítnout. „Očkování bych doporučila zvážit u žen, které mají vyléčenou přednádorovou lézi nebo trpí neurologickou poruchou, například roztroušenou sklerózou. Také v případě těžké epilepsie, kdy může organismus na očkování zareagovat nepředvídatelně,“ vysvětluje gynekoložka.

Ačkoli existuje stále velké procento žen, které nejsou nijak limitovány, očkování se i přesto vyhýbají. Martina Hourová od svých pacientek ví, že rozhodující je pro ně vysoká cena, která se vyšplhá mírně nad deset tisíc. „Devět z deseti žen mi řekne, že je to důvod, proč do toho nejdou. Mění se to ve chvíli, kdy stěr ukáže odchylku od normálu nebo se v jejich okolí objeví někdo s vážnějšími problémy čípku. Myslím, že by se jejich rozhodnutí zásadně změnilo, kdyby věděly, že zrovna je tato nepříjemná diagnóza čeká,“ říká gynekoložka.

Pro genetickou dispozici k rakovině čípku ale zatím nemáme vyšetření tak jako třeba v případě rakoviny prsu či vaječníků. Navíc zásadní choroboplodný zárodek je zde virus, nikoli genetická dispozice. Martina Hourová proto vítá akci českých pojišťoven, které do konce roku hradí ženám do pětadvaceti let třetí dávku v celé výši. Na očkování se prý sice fronty nestojí, ale zájem vzrostl.

Očkováním to nekončí


Pokud se pro vakcinaci rozhodnete, zjistíte, že na trhu jsou v současnosti dvě očkovací látky – Silgard a Cervarix. Vybrat si mezi nimi tu správnou bývá oříšek, protože u každé z nich se najde plus, které ta druhá nemá. „Dívkám před prvním pohlavním stykem doporučuji spíš Silgard, protože je chrání i proti genitálním bradavicím. U starších pacientek bývají imunitní reakce slabší než u slečen, proto jim radím spíše Cervarix. Tato vakcína totiž prokázala silnější imunitní odpověď proti klasickému nosiči. Samy se ale nakonec musejí rozhodnout, které pozitivum upřednostní,“ vysvětluje Hourová.

Obě vakcíny jsou podávány ve třech dávkách. Mezi první a druhou je potřeba, abyste se při pohlavním styku chránila kondomem, i když máte stálého partnera. „Na to se často zapomíná. Pokud byste se nakazila rizikovým papilomavirem při styku mezi aplikací první a druhé dávky, nemusíte být ještě dostatečně chráněna a účinky očkování by se zničily.“ Zároveň je potřeba si uvědomit, že očkování je prevence, ne lék. Rozhodně to neznamená, že vakcína vám zajistí, že rakovinou děložního čípku nikdy neonemocníte. A pořád musíte chodit ke gynekologovi na pravidelné prohlídky. Ovšem naději, že zůstanete zdravá, máte tisíckrát větší, než když budete před problémy zavírat oči a věřit na zázraky.


Autor: Iveta Vařečková (Juicy)

Autor článku: Iveta Vařečková (Juicy)
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění