Mléko ničím nenahradíš (nebo snad ano?)

Že jsme savci, a po narození se živíme mateřským mlékem, o tom není pochyb. Proč se ale jako dospělí živíme mlékem jiných savců, když ostatní živočichové v dospělosti konzumují odlišnou stravu? Je pro nás mléko zdravé a potřebné, nebo jdeme proti přírodě?
Mléko ničím nenahradíš (nebo snad ano?)
17.5.2013 16:00 |

Mléko je zdravé, dopřejte si do sytosti

O tom, zda pít či nepít mléko se i dnes dohadují odborníci po celém světě. Příznivci mléka uvádí, že je pro nás nejlevnějším zdrojem kvalitních živočišných bílkovin, kterých obsahuje zhruba tři a půl procenta, dále pak tuků a mléčného cukru.

Mléčný cukr (laktóza) není sladký, a v mléce je ho překvapivě mnoho: v litru mléka jsou to tři polévkové lžíce cukru, který se tak stává skrytým zdrojem kalorií. Pak tu máme tuk – tři a půl procenta v litru neodstředěného mléka, půldruhého procenta v polotučném a půl procenta v nízkotučném mléce.

V mléce jsou obsaženy důležité vitamíny (B1, B2, B12, D, C, A), některé minerály a stopové prvky. Najdeme v něm draslík, fosfor, sodík, soli vápníku, stopy zinku a hořčíku. Všechny tyto látky zůstávají v mléce i po úpravě pasterizací – krátkém zahřátí do osmdesáti pěti stupňů – vitamíny se touto úpravou znehodnotí asi o dvě procenta.

Hůře dopadne mléko upravované pro dlouhodobé skladování v krabicích. Musí se zahřát na sto třicet pět stupňů, a tím se téměř znehodnotí vitamín C a B12. Tepelnou úpravou dochází i ke změně obsahu lecitinu a enzymů.

Mléko vám neprospívá, nepijte je!

Pro značnou část lidské populace může být mléko opravdu nebezpečnou potravinou. Nesnášenlivost a alergie na mléko (některé jeho složky) se s věkem může prohlubovat, a kasein nebo laktaalbumin (mléčné bílkoviny) mohou způsobovat nadýmání, křeče, průjmy i vážné, život ohrožující komplikace.

Nejnovější výzkumy uvádějí podezření, že kravské mléko podávané dětem může porušit imunitní systém tvorbou nevhodných protilátek a následným ničením buněk produkujících inzulin – vzniká tak předpoklad k rozvoji cukrovky prvního typu.

Komu mléko vyloženě vadí, ten se mu pochopitelně vyhýbá. Ostatní dospělí by měli dávat přednost výrobkům s nižším obsahem tuku (mléčný tuk zvyšuje obsah cholesterolu). Nejlepším řešením jsou zakysané výrobky – kvalitní jogurty, kysané mléčné nápoje nebo tvaroh.

Od nepaměti až do budoucnosti

Lidská rasa využívá mléka jiných živočišných druhů víc jak osm tisíc let. Největším producentem a spotřebitelem mléka je Evropa, mnohem méně jej spotřebují například Japonci (necelých čtyřicet litrů na osobu a rok), a úplnými rekordmany v nepití mléka budou asi Číňané – statistiky uvádí spotřebu dvou litrů ročně na jednoho člověka.

Celkově nejméně mléka se produkuje v Africe, patrně proto, že tam se vyskytuje nejvyšší procento nesnášenlivosti mléka (v Evropě by to mělo být deset a v Africe až devadesát procent obyvatel).

Jiný kraj, jiné zvyky a chutě: kravské mléko se pije hlavně v Evropě, severské národy mají mléko sobí nebo losí. U nás známe i kozí a ovčí mléko, jinde zas dávají přednost kobylímu, bizonímu nebo velbloudímu.

Mléko je také surovinou pro kosmetické krémy a masky (žádané jsou výrobky z kozího mléka), sušené mléko může sloužit jako náhradní a doplňující surovina pro leckteré potravinářské výrobky (skryté nebezpečí pro alergiky – čtěte o složení výrobků!)

Kráva umí, plejtvák nemá konkurenci

Vyšlechtěná dojnice dokáže „vyrobit“ kolem šedesáti litrů mléka denně, a jak se před lety chlubili kubánští chovatelé, jejich kravky to dotáhly na více jak sto litrů mléka na tři podojení v jednom dnu.

Všechny mléčné rekordmanky by se ale určitě zastyděly, kdyby jim bylo známo, že kojící samice plejtváka obrovského dokáže vyprodukovat přes šest set litrů mléka za jediný den.

Autor článku: Alena Menclová
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění