Mononukleóza - Nemoc z líbání trápí hlavně mladé

Horečka, zvětšené uzliny, angína, potíže s játry, vyrážky a únava patří k projevům infekční mononukleózy. Tuto nemoc v 90 % případů vyvolá herpetický virus, kterým se obvykle v dětství nakazí většina lidí… Ano, nejspíš jste mezi nimi i vy.
Mononukleóza - Nemoc z líbání trápí hlavně mladé
18.10.2013 17:00 |

Virus Epsteina a Barrové (EBV, viz foto níže) se řadí k nejrozšířenějším lidským virům. Byl objeven v roce 1964 a o čtyři roky později identikován jako původce infekční mononukleózy. Patří mezi herpetické viry, jeho „příbuzní“ způsobují opar, pásový opar nebo plané neštovice. Jen zhruba 10?% případů infekční mononukleózy zapříčiní jiné patogeny, například cytomegalovirus, viry hepatitidy či zarděnek, adenoviry nebo HIV.

Stačí jeden polibek

Nákaza se přenáší slinami, a tudíž velmi snadno – stačí jeden polibek nebo olíznutí skleničky či lahve, z níž předtím pil třeba i bezpříznakový nosič EBV. K promořování populace virem dochází od útlého věku, nejvyšší výskyt infekční mononukleózy je v pubertě, u mladistvých a mladých dospělých mezi 15 a 24 lety. U lidí nad 40 let se onemocnění objevuje vzácně.

Co se v těle děje

Virus proniká do těla ústy a vniká do buněk sliznice nosohltanu, slinných žláz a lymfatické tkáně mandlí. Pomnoží se a krví roznese do celého těla. V lymfatické tkáni napadá zejména B lymfocyty, což jsou bílé krvinky zodpovědné za tvorbu protilátek. Ty se deformují (pod mikroskopem lze pozorovat jejich změněné, atypické jádro ledvinovitého tvaru), začnou se chovat jako cizí organismus a tělo zahájí protiútok – aktivuje lymfocyty typu T, jež dokáží zdegenerované B lymfocyty zničit a onemocnění tak potlačit.

Celý tento proces je příčinou zánětlivého zvětšení uzlin, jater a sleziny. Podstatou infekční mononukleózy je tedy obranná reakce organismu, kdy jedna složka imunity (T lymfocyty) musí vyvinout výraznou aktivitu, aby zabránila množení a nesprávné funkci složky druhé (B lymfocytů). Ve výsledku dochází k narušení rovnováhy mezi jednotlivými součástmi imunitního systému.

Zajímavost: Zdeformované B lymfocyty s ledvinovitým jádrem ( jádro = nukleus) připomínají monocyty (druh bílých krvinek leukocytů); odtud název „mononukleóza“.

Na celý život

Nemoc někdy proběhne v návaznosti na první kontakt s virem (primoinfekce). Inkubační doba je různá a činí 30–50 dnů, ale může být i kratší. Jindy onemocnění propukne až s odstupem několika let a teprve při této příležitosti se cílenými krevními testy zjistí přítomnost protilátek vůči EBV.

Většina nakažených EB virem nikdy vážně neonemocní, i zcela zdraví nosiči však mohou virus šířit v populaci dál.

I po prodělání nemoci EB virus zůstává trvale přítomen v lidském těle (jde o typickou vlastnost herpetických virů). Přežívá v klidovém stadiu a v případě oslabení organismu se může znovu aktivovat. Zlikvidovat ho nelze. „Jakmile se jednou nakazíte, viru se už nezbavíte a prevence ve formě očkování není k dispozici,“ říká praktická lékařka pro děti a dorost MUDr. Miroslava Habáňová.

Po aktivaci „spícího“ viru se člověk z bezpříznakového nosiče stává pacientem s různými projevy onemocnění. U někoho nemoc proběhne jako běžná viróza, u dalšího se projeví pouze přechodnou únavou a zhruba u 40 lidí ze 100 tisíc (což rozhodně není zanedbatelný počet) se rozvine klasická infekční mononukleóza.

Příčiny této rozmanitosti v průběhu choroby nejsou zcela objasněny. Předpokládá se, že roli hraje vrozená citlivost vůči viru a aktuální stav obranyschopnosti organismu.

Jak ji poznáme

Klinické projevy infekční mononukleózy jsou proměnlivé a patří k nim: • Horečka: Může být vysoká (i nad 40 °C), trvalá a prudce kolísavá. Zvýšené teploty někdy přetrvávají řadu týdnů. • Postižení hrdla: Od mírného prosáknutí a zarudnutí až po těžkou angínu s bělavými povlaky na mandlích, které mohou být i výrazně zvětšené. • Zvětšení uzlin: Nejčastěji jsou zasaženy uzliny podčelistní, krční, podpažní a tříselné. Jsou zduřelé, a proto hmatné. • Zvětšení jater a sleziny: Projeví se až u 3/4 případů citlivostí až bolestí pod pravým žeberním obloukem, zvýšenými krevními jaterními testy, vzácněji žloutenkou. • Vyrážky: Nemusejí být. Někdy jde o milimetrové flíčky na kůži, jindy o velké skvrny; může se také objevit drobná tečkovitá vyrážka na měkkém patře v dutině ústní. • Únava: Vyskytuje se téměř vždy, v některých případech infekce EB virem dokonce bývá jediným příznakem probíhajícího onemocnění.

Játrům uleví dieta

Jak už bylo řečeno, EB virus nelze „vyhnat“ z těla žádnou protivirovou ani jinou terapií. Léčí se „pouze“ příznaky nemoci, kterou virus způsobí, nikoli její příčina. Lehce probíhající mononukleózu lze zvládnout doma v posteli, stavy s těžkou angínou a výrazným otokem hrdla je však nutné řešit v nemocnici. Otoky se v tomto případě tlumí protizánětlivými léky – kortikoidy. Nasedne-li na oslabený terén bakteriální infekce, je nezbytné ordinovat antibiotika. Při zvýšených jaterních testech se podávají léky podporující hojení jaterní tkáně a doporučuje dieta. „Dietu je nutné dodržovat minimálně 6 měsíců, celková doba závisí na rychlosti regenerace jaterních buněk a tím normalizaci jaterních testů,“ upřesňuje doktorka Habáňová.

!!! Nejvíce škodí přepálený tuk (smažená, grilovaná, dlouho opékaná jídla), alkohol a potraviny obsahující konzervační látky (hořčice, kečupy, kořenicí směsi, konzervy masové i zeleninové).

V akutní fázi onemocnění uleví přechodné úplné vynechání tuků, tedy i těch obsažených v mléčných výrobcích včetně jogurtů, ve vepřovém mase, uzeninách, smaženém jídle a sladkém pečivu, cukrovinkách, zmrzlinách a pochutinách typu čipsů, krekrů… V tomto období je nejlepší jíst vařené drůbeží, králičí nebo rybí maso, vařené sacharidové přílohy (brambory, těstoviny, rýži), ovoce a nenadýmavou zeleninu.

Únavy se hned tak nezbavíte

Důležitý je klid, polehávání a odpočinek hned, když si ho tělo žádá. Zátěž zvyšujte po poradě s lékařem postupně, podle subjektivních pocitů a objektivních výsledků laboratorních vyšetření. „Únava souvisí se zhoršením činnosti jater, a proto by měla ustupovat s normalizací jaterních testů. Může však přetrvávat i poté, kdy již jaterní funkce jsou v pořádku,“ upozorňuje MUDr. Habáňová.

„Prodělání infekční mononukleózy nenastolí trvalou imunitu. Pokud se tělo předčasně zatíží fyzickou námahou nebo uvolněním diety, mohla by mononukleóza následně propuknout znovu, a to v době oslabení organismu. Oslabit tělo přitom může nejen fyzická námaha, ale i duševní zátěž nebo jakákoli infekce, která vyčerpá imunitní systém,“ uzavírá lékařka.

Článek vyšel v časopise Moje zdraví

Autor článku: Dita Váchová
Zdroj: časopis Moje Zdraví

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění