Mýty o asistované reprodukci

Ačkoli více než tři čtvrtiny české veřejnosti podporují metodu asistované reprodukce, stále mezi lidmi kolují mýty a pověry, které se dostávají do jejich podvědomí a dlouhodobě tam působí, aniž by měly jakýkoli racionální základ.
Mýty o asistované reprodukci
7.10.2009 0:00 |

Proč a jak vznikají mýty o asistované reprodukci?


Jednou z hlavních příčin je bezesporu nedostatečná znalost problematiky léčby neplodnosti metodami asistované reprodukce, laická veřejnost nemá o těchto metodách dostatek informací a do jejího uvažování se nutně dostávají také různé dezinformace. Lidé se obávají genetické zátěže dětí narozených pomocí metod asistované reprodukce, jakož i možných vedlejších účinků léčby.

Hlavními přetrvávajícími mýty v asistované reprodukci jsou: riziko hormonální léčby před odběrem vajíček, komplikace při odběru vajíček, vícečetné těhotenství, záměna spermií a vajíček, a abnormální vývoj dětí po asistované reprodukci. Praktické zkušenosti a postupy současné medicíny v této oblasti ukazují, že uvedené mýty jsou z naprosté většiny neopodstatněné. 

Mýtus 1: Riziko hormonální léčby před odběrem vajíček


Přestože se vzhledem k charakteru mohou objevit určité obtíže, např. ovariální hyperstimulační syndrom, dochází k tomu nejvýše u jedné nebo dvou žen ze sta, a pokud lékař postupuje obezřetně, je skutečný výskyt obtíží ještě mnohem menší.

Mýtus 2: Komplikace při odběru vajíček


Tyto komplikace jsou v podstatě vzácné, mohou se týkat nejvýše dvou nebo tří pacientek z tisíce.

Mýtus 3: Vícečetné těhotenství


Je třeba rozlišit dvojčetná těhotenství, která se skutečně objevují ve 20 až 30 %, a těhoteství trojčetná či čtyřčetná, která sice před deseti lety byla relativně běžná, ale díky vývoji medicíny v této oblasti již k těmto vícečetným těhotenstvím prakticky nedochází.

Mýtus 4: Záměna spermií a vajíček


Opatření k zajištění bezpečnosti proti záměně upravuje zákon o tkáních a buňkách 298/2008 Sb. a vyhláška SÚKL 422/2008 Sb. Při manipulaci se spermiemi a vajíčky je v souladu s těmito předpisy dodržována vysoká míra zabezpečení včetně vícenásobné kontroly všech identifikačních údajů. Nelze absolutně vyloučit teoretické selhání vlivem lidského faktoru, ale v praxi k němu nedochází.

Mýtus 5: Abnormální vývoj dětí po asistované reprodukci


Žádný dostupný výzkum dosud neprokázal genetickou zátěž dětí narozených metodou IVF,“ uvádí prof. MUDr. Milan Mrázek, primář Clinical centre Iscare Lighthouse v Praze. „Ve srovnání s dětmi počatými přirozenou cestou jde o zcela zdravé, normální děti, které nemají žádné negativní vlohy, ať už imunologické, či genetické.“

Mýty v asistované reprodukci vznikají z obav z neznáma, zveličováním a vymýšlením negativních souvislostí a následků v léčbě neplodnosti metodami asistované reprodukce, zveřejňováním cíleně zaujatých informací. Často nemají dostatek informací o možnostech řešení poruch plodnosti ani lékaři prvního kontaktu a nezáměrně tak prodlužují existenci mýtů.

Co by mohlo v této situaci pomoci?


Řešením současné nepříznivé situace by měla být veřejná diskuse, která by umožnila prezentovat argumenty odborné společnosti podložené zkušenostmi z klinické praxe,“ vysvětluje dr. Mrázek. „Zároveň je třeba trvale podporovat další výzkum v oblasti asistované reprodukce a veřejnosti poskytovat objektivní informace o možnostech této metody.“

Autor článku: Redakce
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění