Jste stále unavená a bledá? Nejste chudokrevná?

Možná se dlouhodobě cítíte unavená, buší vám srdce, máte pocity na omdlení, přátelé se ptají, proč jste taková bledá… Podle zmíněných příznaků by mohlo jít o chudokrevnost, která je u žen poměrně častou záležitostí. Zda je tomu tak opravdu, ověří hematologické vyšetření…
Jste stále unavená a bledá? Nejste chudokrevná?
12.3.2013 17:00 |

Otázky směřují na MUDr. Rudolfa Hoffmanna, který vede hematologickou ambulanci Lékařského centra Václavka na Praze 5, zároveň působí jako konzultant oddělení klinické biochemie, hematologie a imunologie v Nemocnici a Homolce a v poradně pro
trombózu v Nemocnici Říčany.

Existuje několik druhů anemie – v čem se od sebe odlišují (včetně dopadů/rizik/závažnosti pro zdraví) a z jakých důvodů vlastně k chudokrevnosti dochází?

Chudokrevnost (anemie) znamená nedostatek červených krvinek a v nich obsaženého červeného barviva – hemoglobinu. Normální hodnoty hemoglobinu se u žen pohybují od 120 do 150 gramů hemoglobinu na litr krve.

Při poklesu hodnot pod 80 gramů na litr se projeví potíže touto anemií zapříčiněné: snížená výkonnost, dušnost po malé námaze, bušení srdce, pocity na omdlení i kolapsy. Vidíme bledost sliznic a kůže, lámou se nehty a padají vlasy.

Jaké parametry z krve či další vyšetření je třeba provést, než se diagnóza potvrdí?

Vyšetřujeme takzvaný krevní obraz, u něhož jsou studiem populace zdravých osob definovány normální hodnoty (dále uváděné platí u žen). Jde například o: hemoglobin (120–165 g/l), hematokrit (0,35–0,45), erytrocyty (3,8–5,2 × 1012/l), trombocyty (140–440 × 109/l), leukocyty (3,8–10,0 × 109/l) a další. Podle hodnoty hemoglobinu rozlišujeme mírnou,
střední a těžší anemii.

Souvisí anemie s dalšími onemocněními? Hraje zde roli otázka dědičnosti, predispozic? Jak situaci ovlivňuje náš životní styl?

Anemie může souviset s poruchou krvetvorby jako takové, to znamená poruchu na úrovni kostní dřeně. Ale v denní praxi se spíše setkáváme s anemiemi sekundárními, v důsledku běžných chorob zažívacího traktu, při silných menstruacích či dietách chudých na železo
a vitaminy. Dědí se anemie s poruchou hemoglobinu, takzvané talasemie a další hemoglobinopatie, ale také některé hemolytické anemie. Životní styl má na vzniku anemií velký vliv. Nesprávná životospráva mimo jiné přispívá k větší četnosti žaludečních vředů,
hemeroidů, střevních zánětů i nádorů. Velkou roli u vzniku všech (těchto i dalších) chorob samozřejmě hraje také nadměrný stres.

V případě, že je tedy žena bledá a unavená, by si měla nechat automaticky vyšetřit krev?

Ano! Poměrně často ženy mívají mírnou anemii nebo skrytý nedostatek železa v organismu. Nicméně nemusejí být bledé, mnohdy chybí železo ve tkáních – sliznicích, kůži, nehtech, svalech… Projeví se to únavou, nervozitou, podivnými chutěmi na neobvyklá jídla, například hlínu (!), omítku (!), kyselé ryby… Lámou se nehty, loupe se kůže, padají lomivé vlasy. Obvykle chybí zejména železo – dnes sice zpravidla jíme na vitaminy bohatou zdravou stravu
(ovoce, zeleninu), ale železa zde nemusí být vždy dostatek.

Pokud ženy dlouhodobě mají abnormálně silnou menstruaci, hrozí časem vznik anemie, nebo se to přirozeně každý měsíc dorovná pouze stravou?

Silné či déle trvající menstruace skutečně velmi často způsobují anemii. Mnoho žen se však bohužel nikdy nedostane k lékaři, protože tento stav považují za přirozený. Podobně při těhotenství a po opakovaných porodech často v organismu docházejí zásoby železa. Naše ženy však zpravidla železo průběžně doplňují a mírná anemie (hemoglobin nad 100 g/l) ani nemusí vadit.

Můžeme si nějak „pomoci“ užíváním volně prodejných přípravků? Kolik železa denně vlastně potřebujeme?

Dospělá žena potřebuje denně 10 mg železa (zažívací ústrojí však vstřebá asi jen 1/10, proto je třeba podávat mnohem vyšší dávky!). Běžné tablety železa obsahují kolem 50–100
mg železa, což odpovídá poměrně velké porci krvavého steaku nebo asi kilogramu špenátu. Jisté je, že v případě rozvinutého nedostatku železa s malými červenými krvinkami (takový stav obvykle vzniká roky až desetiletí) se samotnou dietou moc nevyřeší.

Stavy anemie se během věku ženy cyklicky opakují, jakmile poleví v přísunu železa nebo má epizody zvýšených nároků – stresy, porody, operace. Pokud anemie není příliš těžká (pod 80 gramů/litr hemoglobinu), ženy s přechodem zásoby železa doplní (již nemají menstruaci), anemie jsou pak vzácnější a jiného původu. Do přechodu část žen absolvuje operaci (odejmutí dělohy) nebo kyretáže, část žen se s anemií léčí a velká většina s mírnou formou této nemoci přežívá – dá se říci – vcelku v pohodě.

Které vitaminy či potraviny se s železem snesou (či je dokonce potřeba je spolu s ním užívat) a které naopak blokují jeho správné využití v organismu?

Lze se železem předávkovat? Železo v tabletách, kapkách či sirupech se užívá nalačno (nejlépe pouze s vodou či citronovou limonádou, vitamin C usnadňuje vstřebávání železa), nesmí se míchat s čajem, mlékem, jogurtem či léky (například antibiotiky)! Blokádu představuje vápník – váže se s železem za vzniku solí, které vídáme na dně vřídel v Karlových Varech či Mariánských Lázních.

Předávkování železem u menstruujících žen je velmi vzácné, u mužů bývá častější. Navíc dokud trvá anemie a malý objem červených krvinek, což lékař sleduje, žádné předávkování nehrozí,

Autor článku: Helena Míková
Zdroj: Moje zdraví

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění