Obaly hodně prozradí o obsahu

Obaly na potravinách nejsou jen nástrojem reklamy výrobce ke získání zákazníka, ale zároveň slouží jako zdroj velmi potřebných informací.
Obaly hodně prozradí o obsahu
25.3.2005 0:00 |

Lze z nich vyčíst složení potraviny, kolik obsahují základních živin, ale i vitamínů, minerálních látek a třeba také vlákniny. Kdo sleduje údaje na obalech, je schopen lépe se orientovat v široké nabídce potravin a vybírat si takové, které jsou vhodné do jeho jídelníčku.

Při snižování hmotnosti je cílem dosáhnout zápornou energetickou bilanci. Je důležitý nejen celkový energetický obsah všech přijatých potravin, ale i jejich složení, především obsah tuku a cukru. Jídlo se sčítá za celý den a tak například k naplnění denní dávky 5 tisíc kilojoulů může sloužit hamburger s hranolky, cola a dort s vídeňskou kávou nebo pestrá směs skládající se z mléčných výrobků, libového masa se zeleninovým salátem, tmavého chleba doplněná ovocem a třeba i pressem s mlékem. Potřeba přijaté energie za den je velice individuální. Záleží na typu člověka, věku, zaměstnání a jeho přístupu k pohybové aktivitě. Něco si každý z nás nese v genech, značnou část však můžeme ovlivnit sami. Sledováním údajů na obalech lze získat přehled, který usnadní sestavení pestrého a chutného jídelníčku podle naší potřeby.

Tuky
Při redukční dietě bychom měli spotřebu tuků omezit, ne však zcela vyloučit. Tuky mají totiž největší energetickou hodnotu ze všech živin, bez ohledu na to, zda se jedná o tuk živočišný nebo rostlinný, ale jsou zároveň nezbytné ke vstřebávání důležitých vitamínů a ovlivňují fyziologické funkce v těle.

Energetická hodnota 1g tuku = 38,4 kJ. Zároveň mají malou sytící schopnost.

Z celkového denního množství přijímané energie by tuky měly tvořit maximálně 30 %.

Tuky rozdělujeme podle původu na živočišné a rostlinné.
Živočišné tuky bychom měly zařazovat do svého jídelníčku co nejméně. Obsahují více nasycených mastných kyselin a navíc jsou zdrojem cholesterolu. Živočišných tuků jíme až dost skrytých v masných a mléčných výrobcích, proto ve viditelné formě (v přímé spotřebě) raději preferujeme tuky rostlinné. Konzumace živočišných potravin s vysokým obsahem cholesterolu urychluje vznik a rozvoj aterosklerózy.

Rostlinné tuky obsahují pro náš organismus velmi cenné nasycené mastné kyseliny, které tělo nedovede samo vyrobit. Jsou nezbytné k rozpouštění a následnému vstřebávání vitamínů A,D,K,a E. Rostlinné tuky neobsahují cholesterol.

Na trhu je v současné době řada vhodných výrobků. Je nezbytně nutné se orientovat v doporučeních uvedených na obalu a řídit se jimi. Pro studenou kuchyni využívejte olivový olej, pro namazání na pečivo margaríny. Pro tepelnou úpravu oleje určené speciálně pro tento účel.

Cukry (sacharidy)
Stejně jako u tuků, je nutné si hlídat množství sacharidů v redukčním jídelníčku. Sacharidy jsou pro náš organismus významným zdrojem energie pro normální činnost orgánů, např. pro činnost svalstva a zejména pro činnost mozku.

Měly by tvořit 40 - 50 % celkového denního energetického příjmu. Sacharidy je souhrnný název pro různé druhy cukrů. Nahrazuje původní název „uhlovodany“ nebo „glycidy“.

Energetická hodnota 1 g sacharidu = 16,9 kJ.

Sacharidy se rozdělují na :
monosacharidy - cukry jednoduché
Při snižování hmotnosti bývají největším problémem. Jsou obsaženy v bílém cukru, čokoládě, moučnících, sladkostech a limonádách. Obsahují však pouze tzv. „prázdné jouly“ a proto bychom je měli omezovat na minimum. Často však právě sladkostmi řešíme zátěžové situace či umocňujeme dobrou pohodu. A proto se jich neradi vzdáváme. Naučme se najít jejich náhradu - zdravější mlsání s nižším obsahem cukru a výhodnějším složením, které nám bude chutnat; např. bonbony s aspartanem, musli tyčinky či sušené ovoce nebo si dopřejme malý kousek kvalitní čokolády.

polysacharidy - cukry složené
Mezi polysacharidy patří škrob, který se vyskytuje v potravinách rostlinného původu. Je obsažen v bramborách, luštěninách, rýži, obilovinách, mouce a moučných výrobcích. Proto je nutné hlídat si i tyto potraviny při redukční dietě.

Vláknina
Vlákninu dělíme na rozpustnou - například pektin v ovoci snižující koncentraci cholesterolu v krvi, a na nerozpustnou - například celulóza v zelenině zlepšující práci střev a působící preventivně proti zácpě. Vláknina slouží jako živná půda pro tělu prospěšné bakterie ve střevě. Důležitá je konzumace obou, vlákniny i směsi bakterií (například jogurtu), zejména po léčbě antibiotiky. Denní doporučená dávka je 30 g.

Bílkoviny
Bílkoviny jsou pro správnou výživu nepostradatelné. Jsou základními kameny našeho organismu. Bez nich by nebyla možná stavba a obnova tkání, sehrávají i významnou úlohu při buněčné činnosti. Bílkoviny mají dlouhodobou sytící schopnost a měly by tvořit 25 % - 30 % celkového energetického příjmu. Podíl bílkovin v běžné stravě se obvykle pohybuje okolo 12-15 %. Jejich zařazení do redukční diety je nezbytné.

Energetická hodnota 1 g bílkovin = 17 kJ.

Jako zdroj bílkovin využíváme potraviny jak rostlinného, tak živočišného původu. Jsou obsaženy především v libovém mase, rybách, mléce a zakysaných mléčných výrobcích, tvarohu, sýrech, vejcích a luštěninách. Snažte se do svého jídelníčku zařazovat potraviny s velkým podílem bílkovin, ale zároveň s nízkým obsahem tuku.

Energetická hodnota
Jde o množství energie, které získá organismus využitím zkonzumovaných bílkovin, tuků a sacharidů. Při nadváze je třeba, aby byl výdej energie nižší než její příjem. Energetická hodnota potravin je uváděna v kJ , a to ve vztahu ke 100 hmotnosti potravin. U některých potravin jsou pro lepší orientaci uvedeny i energetické hodnoty na celé balení. se udává na obalech.

„Éčka“
Jsou označením pro celou řadu sloučenin, které výrobci přidávají do potravin, aby zlepšili jejich strukturu, vzhled, vůni či trvanlivost. Jsou to látky jak syntetické, tak přírodní.Tyto látky však nejsou škodlivé zdraví a jejich schvalování podléhá přísným regulím a dlouhým testům. Problémem mohou být pro alergiky, kteří si musejí dávat pozor na obsah té látky v potravinách, která je pro ně alergenem.

Přírodní identické aroma Jde o náhradu původní chutě a vůně novou látkou, například vůně po lesních jahodách v jogurtech.

Konzervační látky
Látky přidávané do potravin s cílem prodloužení jejich trvanlivosti. Podle předpisů se do této kategorie řadí látky E 200 až E 285. Může jít jak o přirozené složky výrobku (například vitamín E v rostlinných olejích a tucích), tak o látku chemickou (v současnosti méně časté).

Barviva
Jde o látky dodávané do potravin s cílem zlepšení jejich vzhledu. Buď se jedná o zcela umělá barviva, nebo barviva na bázi karotenoidů. Podle předpisů jde o látky označené E 100 až E 180. Například hořčice obsahuje barviva E 102 a E 110.
 
Vitamin C
Vitamin C je kyselina askorbová, jedná se tedy o jinou látku než kyselina citrónová (ta okyselí, ale není vitaminem). Vitamin C se z potravin ztrácí skladováním a zpracováním výchozí potraviny. Původní obsah tedy není skutečným příjmem ve chvíli konzumace. Denní doporučená dávka je asi 50 mg denně a je nejvíce obsažen v paprikách, zelí, černém rybízu, tropickém ovoci či bramborách.

Uvedeno ve spolupráci s www.merrylinka.cz

Autor článku: Redakce
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Nebyl vložen žádný komentář.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění