Poruchy paměti: Kdy je zapomínání (ne)normální

Stává se vám nebo vašim blízkým, že jdete pro něco do lednice a najednou nevíte pro co? Že vycházíte ze supermarketu a najednou netušíte, kde jste nechali zaparkované auto?
Poruchy paměti: Kdy je zapomínání (ne)normální
16.11.2009 0:00 |

Že na vás kdosi srdečně mává na ulici a vy netušíte, kdo to je? Nebo že vyjmenujete jména všech členů rodiny včetně psa a kočky, než přijde to pravé jméno nejoblíbenější neteře či sestřenice?

Podobné věci se stávají a dá se říci, že s věkem čím dál častěji. Zvláště u lidí starších 50 let však podobné „hrátky paměti“ vyvolávají úzkost a skutečný strach z onemocnění mozku, jako je Alzheimerova nemoc, která je nejčastější formou demence.

Vzniklá úzkost vede následně k dalším poruchám, jako je zhoršení soustředěnosti, pozornosti a ty mají za následek další zhoršení paměti. Dlouhotrvající stres pak může vést ke zhoršení nálady a celkového fungování. Člověk se tak dostává do začarovaného kruhu, ze kterého mu ven pomůže většinou jen lékař.

Kdy je dobré si nechat vyšetřit paměť?

· Pociťuji-li poruchy paměti, které mě znepokojují

· Upozorňují-li na mé poruchy paměti blízcí či známí

· Pokud vím o častějším výskytu poruch paměti v rodině a znepokojuje mě to

· Obdobně: Všimnete-li si u svého blízkého či známého zhoršené paměti, pokuste se zajistit jeho vyšetření

Kam se mohu obrátit, pokud zpozoruji u svých blízkých nebo sám u sebe poruchy paměti?

V současné době již třetím rokem probíhá projekt Dny paměti, který slouží k včasnému záchytu poruch paměti. Zájemci mohou po předchozím objednání navštívit místní pobočku České alzheimerovské společnosti a nechat si zde vyšetřit paměť či zkonzultovat zdravotní problémy související s pamětí. Více informací o projektu je možno nalézt na www.poruchypameti.cz.
 
Další možností je návštěva praktického lékaře, který rozhodne o dalším postupu, nebo rovnou návštěva odborníka na nemoci spojené s poruchami paměti (neurolog, psychiatr, geriatr), který zajistí odborné vyšetření a případně doporučí léčbu. Návštěva lékaře je důležitá, aby se odlišily nemoci, které mohou být spojeny s poruchou paměti a dají se léčit a často i vyléčit (např. deprese, důsledky chronického stresu, porucha štítné žlázy).


Objednal(a) jsem se na vyšetření. Co přesně mě zde čeká?

  • Odborník si s vámi popovídá o vašich potížích a bude vám pokládat otázky ze standardizovaného testu. Zároveň zhodnotí, jak zvládáte běžné denní aktivity,
    a cíleně bude pátrat po příznacích deprese. Po vyhodnocení testu se dozvíte, zda je vaše paměť v normě nebo zda je vhodné provést další vyšetření k vyloučení jiných nemocí a případně zahájit léčbu.
  • Odborník s vámi prodiskutuje jednotlivé oblasti, kde váš mozek „hůře funguje“
    a poradí, jakým cvičením paměti se můžete věnovat. Zároveň vás pozve na kontrolu, aby zjistil, zda nedochází k dalšímu zhoršení.
  • Prodiskutuje s vámi životní styl, event. doporučí vám podpůrnou léčbu.



Stárnutí a stáří bývá „normálně“ spojeno s určitým zhoršením paměti, se zhoršenou schopností učení se novým věcem, s potřebou klidu pro zajištění správného soustředění apod. Kde je tedy hranice mezi „normálním“ a „chorobným“? Tato hranice bývá neostrá a k odlišení je třeba vyšetření. Obecně lze říct, že dokud poruchu paměti pociťuje jen člověk sám a v malé míře, dokud porucha paměti nenarušuje schopnost vykonávat zaměstnání, různé aktivity, tak jde o „normální“ stav.

Je-li však porucha paměti takového rozsahu, že člověka trápí a znemožňuje mu dělat to, co byl zvyklý, nebo že na ni znepokojeně upozorňují blízcí nebo se zhoršuje, jedná se již rozhodně o důvod k vyšetření.

Poruchy paměti ve stáří


V současné době žije v České republice asi 1,5 milionu lidí starších 65 let (asi 15 % populace). Zhruba 100 tisíc z nich trpí demencí, tedy poruchou paměti a dalších mozkových funkcí, která je takového stupně, že narušuje běžné denní fungování. Přibližně každý pátý trpí mírnou kognitivní poruchou, tedy lehkým stupněm zapomínání.

Tato porucha je běžná a neovlivňuje nijak výrazně normální fungování člověka, ani jej neomezuje v denních aktivitách. U většiny seniorů zůstává tento stav neměnný nebo se může i částečně zlepšit, u části takto postižených lidí ale může dojít v průběhu několika let ke zhoršení až do stadia demence.

Mírná kognitivní porucha tedy může ohlašovat nastupující nemoc mozku. Komu hrozí toto riziko, přitom nelze jednoznačně určit. Vhodné je proto důkladné vyšetření, pravidelné kontroly, dodržování pravidel zdravého životního stylu se zaměřením na paměťové funkce a užívání podpůrných léků.

16. listopadu 2009

Autor článku: Redakce
Zdroj: Ženy.cz

Komentáře

Marcikk | 18.12.2014 10:16

Ginkgo

Renáta | 22.10.2014 11:52

ginkgo

Tonička | 17.10.2014 13:39

Re: ginkgo

Jana | 25.9.2014 10:28

ginkgo

Nela | 16.4.2014 13:19

Ginkgo

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění